 |
Mary Edwards Walker
doktorka, nositelka Medaile cti
Mary Edwards Walker se narodila v městečku Oswego (stát New York) v roce 1832 do dosti volnomyšlenkářské a aboliconistické rodiny. Její otec byl lékař podporující všemožné reformy v lidských právech a umožnil vzdělání všem pěti svým dcerám (Mary, Aurora, Luna, Vesta, Cynthia). Podporoval i ženská práva, zejména bojoval proti přísným nařízením a zvyklostem, určujícím co mají na sobě ženy nosit. V tom později pokračovala i Mary. Ta v roce 1855 vystudovala lékařství na Geneva Medical College, když byla jedinou dívkou ve třídě. Tato škola jako jediná ve státě přijímala na studium rovnoprávně muže a ženy. O rok později se vdala za jiného lékaře, jako svatební šaty zvolila kalhoty a mužský kabát. Nechala si i své rodné jméno. Působila jako lékařka ve městě Rome (NY), ale veřejnost ji příliš nepřijímala.
Když začala občanská válka, odjela do Washingtonu a požádala o přijetí do armády Unie. Její žádost na pozici doktorky byla odmítnuta, ale byla vytrvalá a nakonec z ní udělali asistenta chirurga. Nejprve jeden rok působila ve vojenské nemocnici ve Washingtonu, poté ji poslali na frontu, kde sloužila jako chirurg další dva roky a ošetřovala zraněné po několika slavných bitvách. Aby mohla cestovat s vojáky, tak si na sebe upravila důstojnickou uniformu. V roce 1863 byla úředně potvrzena jako asistent hlavního chirurga 52. pluku. Během svého působení často přecházela neoficiální bojové linie, aby pomáhala civilistům na druhé straně, přitom fungovala i jako špion. Přitom byla zajata vojáky Konfederace (zrovna když pomáhala konfederačnímu lékaři s amputací) a čtyři měsíce strávila ve vězení v Richmondu, než ji vrátili při výměně zajatců. Potom už sloužila ve vojenském sirotčinci a ženské věznici. Za službu v armádě dostala 766 dolarů a penzi měsíčně 8,5 dolarů, později 20 dolarů měsíčně, což ale bylo stále méně, než kdyby byla vdova po důstojníkovi.
V listopadu 1865 podepsal prezident Johnson dopis, přiznávající doktorce Walkerové Medaili cti, udělenou za její příspěvek válečnému úsilí, přestože tato medaile nebyla navržena vojenskou komisí (prezidentovi ji ale navrhnul sám generál Sherman). Mary Walker byla jedinou ženou, které tato medaile byla udělena.
Po válce působila jako civilní lékařka, také jako lektorka a spisovatelka. Byla velkou bojovnicí za ženská práva, prakticky pořád nosila mužské šaty a byla za to mnohokrát zatčena. V devadesátých letech se pokoušela kandidovat do Kongresu a později i do Senátu, ale neúspěšně. V roce 1917 vytvořil kongres komisi, která zrevidovala udělené Medaile cti a 910 jich zpětně odebrala, z důvodu že nebyly uděleny za skutečný boj s nepřítelem. Mary Walker ji však nevrátila a až do své smrti o dva roky později ji hrdě nosila na veřejnosti. Zemřela stářím ve věku 86 let, měla prostý pohřeb avšak s americkou vlajkou přes rakev. Byla pochována v černých mužských šatech. V roce 1977 jí Medaili cti oficiálně potvrdil prezident Jimmy Carter.
 . .
 _
1911
její osobní lékařské náčiní
 |