11:36:24
27. 11. 2024

Místnost
Křeslo pro hosta

NÁSLEDUJÍCÍHO HOSTA VYBÍRÁ VŽDY HOST AKTUÁLNÍ. BEZ VÝJIMEK!

Místnost má od 16:50:20  24. 06. 2003 pronajatou Lampar. Spolusprávce: Nimitz. Klair. Teo.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit



« ««   53   »» »

Hallorn, vloženo 23:06:42  22. 09. 2013

A je ta Reportáž vůbec autentická? Někde jsem četl, že byla napsaná až po válce, na objednávku strany a vlády. Docela bych se k tomu přikláněl, když uvážím, že po pradědovi zůstaly z lágru 4, slovy čtyři motáky (2x3 cm zhruba). Že by se Juldovi podařilo dostat ven na motácích celou knížku (navíc Gusta něco spálila) to se mi zdá naprosto nepravděpodobné.

Nimitz, vloženo 08:45:09  15. 09. 2013

Mít ruce jako pianista, šel bych na smrt, vzpomíná muž na Osvětim

Hetta, vloženo 07:59:55  10. 09. 2013

K tomu věznění a chování se lidsky - jsem ve věznicích dost často, dost mi řeknou klienti když čekáme na bachaře, takže mám jakousi představu, jak to tam chodí. Není to dovolená, rozdíl je také v tom zda jde o výkon trestu nebo o vazbu, ta je přísnější, zvláště pokud je tzv. koluzní, ale dá se to přežít, jsou tací, co tam ani nezhubnou, dá se tam sehnat fet, telefon a další zakázané věci. No a pak si přečtu prohášení Ratha a nebo dcery Nagyové o nelidských podmínkách vězení. Všechno je relativní, z pohledu rozmazlenců na které se nikdo nesměl křivě podívat je to asi fakt nelidské :)

Hetta, vloženo 07:53:47  10. 09. 2013

Připoměl jsi mi, že v té knížce Reportáž...., co jsem četla byly fotografie a na jedné byl Fučík s nalepenými vosy jako doktor Horák a mně ten převlek připadal dost legrační.

Adhil, vloženo 10:59:12  09. 09. 2013

Ďábel taky vzal Ježíše na vysokou skálu a ukazal mu všechna království světa a sliboval mu, že budou jeho, jen když se Ďáblovi pokloní :)

Svou "vysokou hrou" určitě uškodil - pokud můžeme věřit svědectvím a dokumentům, tak on často říkal Gestapákům jména soudruhů, kteří už byli, podle něj, beztak ve vězení a tím si myslel, že je vodí v kruhu a k nikomu novému z komunistického hnutí. Jenomže Fučík se mýlil - a spooustu jmen, které Gestapu řekl, tak oni neznali a našli ony komunisty jen díky jemu.

On byl vůbec taková osobnost, z toho, co jsem o něm četl...no, s veškerou úctou k mrtvému, nebyl to žádný sympaťák, spíš namyšlený egocentrik. Nedodržoval některé zásady konspirace, dělal zbytečné výstřednosti - ale nedělal je příliš obratně - a jeho odbojová činnost v Praze trvala snad rok, než vinou chyb svých a svého okolí byl zatčen. No, a potom vzpomíná hodně svědků, i nezaujatých, že byl často vídán s tím komisařem Bohmem, jak se spolu prochází po Praze v družném hovoru. Možná, že výměnou za lepší zacházení mluvil, možná mluvil, protože si připadal důležitý a nedošlo mu, jaké chyby dělá.

Ono, pokud jde o toho komisaře Bohma: Teď aby mě někdo nenařkl z toho, že hájím Gestapo. Chci to ale říct pro představu: Gestapo, to nebyli jenom kožené pláště, nelítostní bijci, noční zatýkání a od pohledu zlovolní démoni (i když i to všechno bylo nedílnou součástí). Velká část Gestapa byli komisaři, úředníci, kteří navenek působili slušně. Vlastně často policisté takového předválečného střihu, trochu kacířsky bych řekl, že bychom tam našli nejednoho, co by nám vzezřením a možná i chováním připomínal radu Vacátka nebo tak. Jenomže součástí jejích činnosti nebylo odhalování běžné kriminality, ale protistátní - a to samozřejmě zahrnovalo všechny bojovníky za svobodu. Gestapo bylo jednoznačně zločinecká organizace sloužící jednomu z nejtyranštějších režimů, co tu byly. Ne vždycky ale platilo, že dostat se mu do spárů se rovnalo mučení a nakonec popravě - existuje spousta případů, kdy se podařilo lidem doslova vymluvit zpátky na svobodu. Samozřejmě, množství popravených lidí se stupňovalo a co platilo na začátku války, neplatilo například po Heydrichiádě - po určitou dobu ale i Gestapo zachovávalo určité "dekorum" (uvozovky jsou na místě) a je možné, že na počátku věznění s Fučíkem jednali dost lidsky.

Hetta, vloženo 08:59:41  09. 09. 2013

Přesně - tahle pasáž mi také přišla divná - já to ve škole vnímala jako nacista rovná se padouch a tady to najednou nesedělo a ani to nikdo nekomentoval. Byl ten komisař -jméno mi už vypadlo - vůbec historická postava ?

verlit, vloženo 08:49:22  09. 09. 2013

Hetta: Pokud vím, tak vynecháno bylo to, co psal o své "hře" s gestapem. Myslel si, že je dokáže vodit za nos tím, že jim dá informace, které je navedou jiným směrem (podobně jako si to o pár desítek let později mysleli někteří chartisté).
Jenže Fučík jako udavač (ať už tím udělal nějakou škodu nebo ne, to netuším), to se nehodilo do krámu.

Obecně mě ale kdysi Reportáž zaujala - ne kvůli tomu naivně budovatelskému nátěru, ten jsem byla zvyklá odfiltrovat, ale jako příběh vězně, který se snaží odolávat nátlaku, to nebylo špatné. Nejzajímavější pro mě byla pasáž, která je takřka určitě vymyšlená a nikdy se nestala - kdy gestapák vezme Fučíka z vězení na terasu u Pražského hradu, nechá ho po měsících na samotce podívat se na Prahu pod nimi a pokouší ho stylem "můžeš se tam vrátit, to všechno můžeš zase mít, když s námi budeš spolupracovat." Takový slušný Mefisto moment :-)

Hetta, vloženo 08:40:05  09. 09. 2013

Zajamavě napsané - http://www.reflex.cz/clanek/info-x/51722/co-s-komunistickymi-hrdiny-jako-byl-fucik-nic.html

Kdysi jsem četla Reportáž..., nechci ji číst znovu, ale zajímalo by mě, co bylo z té první vynecháno, čeho se to týkalo.

Činkapi, vloženo 21:08:39  01. 09. 2013

Úžasný! To je jak z filmu s Belmondem :-)

Kroc, vloženo 10:33:39  25. 08. 2013

To jsou stejně frajeři!

Nimitz, vloženo 21:14:09  24. 08. 2013

Silmarien: já ne :-)

Silmarien, vloženo 21:11:15  24. 08. 2013

O Irene tu kedysi písal už práve Nimitz, nie je tak? :-)

Nimitz, vloženo 20:16:07  24. 08. 2013

No, američané už o něm chystají natočit film

Aes Sedai, vloženo 18:13:23  24. 08. 2013

To je až neuvěřitelné, co někteří lidé v životě dokázali. A tak málo se o nich ví...

Nimitz, vloženo 17:02:11  24. 08. 2013

Hrabě Robert de La Rochefoucauld
agent, špion, hrdina....

Robert Jean Marie de La Rochefoucauld se narodil do staré francouzské aristokratické rodiny v roce 1923. Studoval na prestižních soukromých školách ve Švýcarsku a v Rakousku, dokonce se ve svých patnácti (v roce 1938) s třídou podíval do Hitlerova útočiště v Berchtesgadenu. O rok později ale již začala válka a ta se brzy dotkla přímo Francie. Jeho otec byl vzat do vězení a i Roberta někdo udal na Gestapu za jeho sympatie k De Gaullovi, jenže se to včas dozvěděl a po další dva roky se ukrýval v Paříži. V roce 1942 mu bylo čerstvých 18 a rozhodl se se dvěma sestřelenými britskými piloty (ne, nebyli to Cairstairs s Fairfaxem :-) utéci přes hranice do Španělska a odtam do Gibraltaru. Španělé je zajali a věznili ve známé věznici Miranda (tam si pobyl i František Fajtl), ale Robert se vydával za Angličana a byl mu tedy dán pas a byl repatriován do Británie. Tam se okamžitě přihlásil do Churchillem organizovaných jednotek SOE (Special Operations Executive), které cvičily agenty pro nasazení v týlu nepřítele. Rochefoucauld absolvoval ten nejtěžší možný výcvik ve Skotsku, včetně seskoků padákem, všemožných způsobů boje muže proti muži, manipulace s výbušninami a tak dále. V létě 1943 pak byl vysazen ve Francii, kde se okamžitě přidal k hnutí odporu (Resistance). Nejprve začal vyhazovat tratě a vlaky v oblasti Avallonu, byl však zajat Němci a odsouzen k trestu smrti. Když ho však převáželi k popravě, tak jim vyskočil z auta a v dešti kulek se uličkami prokličkoval až ...k německému velitelství. Před ním stála limuzína s vlaječkami s hákovými kříži, řidič stál opřený zády a kouřil. Pro Roberta nebyl problém ho zlikvidovat, ujet a později se vlakem dopravit do bezpečného úkrytu v Paříži. Odtam ale po čase zmizel opět do Anglie (ponorkou). V květnu 1944 byl opět vysazen do Francie, kde se mu podařilo opět několik husarských kousků, jako například vyhození továrny na munici. Po čase byl ale opět zajat a uvěznili ho v pevnosti Fort du Hâ. Mučili ho, mlátili, ale nic nevyzradil. V cele poté předstíral epileptický záchvat a když se na něj strážný přišel podívat, tak ho praštil ulomenou nohou od postele a zlomil mu vaz. Sebral mu pistoli a uniformu, zastřelil další dva strážné a uprchnul. Po invazi dále působil v odboji, v německém týlu prováděl záškodnické a špionážní akce pro spojence. A byl zajat i potřetí, podruhé ho odsoudili k trestu smrti a odvezli na pole, kde na něj čekala popravčí četa. Na poslední chvíli ho zachránili partyzáni, kteří němce postříleli z kulometu. Další smělé akce pak prováděl až do dubna 1945. Po kapitulaci Třetí říše se vydal na výlet do Berlína, kde byl osobně políben maršálem Žukovem. Za svoji činnost dostal spoustu ocenění a medailí. Po válce působil jako instruktor speciálních jednotek. Dobře se oženil, měl jednoho syna a tři dcery, v roce 1966 se stal na 30 let starostou města Ouzouer-sur-Trézée. V roce 2002 vydal své paměti a minulý rok, 8. května 2012 ve věku 88 let zemřel.

Nimitz, vloženo 22:27:44  23. 08. 2013

Nimitz, vloženo 21:49:44  18. 08. 2013

Explorer Robert E. Peary in sheepskin, 1914-15.

Nimitz, vloženo 21:05:36  15. 08. 2013

jeden prezident a jeden POEta



Edgar Allan Poe with Abraham Lincoln in Mathew Brady’s Washington, D.C. studio. February 4th, 1849

Nimitz, vloženo 20:31:29  09. 08. 2013

dva prezidenti...

jeden s maminkou


druhý jako model

Nimitz, vloženo 01:08:03  06. 08. 2013

Bruce Lee, muž tvrdých kopů a jeden z nejzásadnějších lidí 20. století

« ««   53   »» »

Zpět



Fantasy a Sci-fi: Taverna
© Jirka Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net
, 2001 - 2005
Design: Rinvit, Jeremius
Na textech se podíleli Pavel Džuban a Toomz
URL: http://fantasy-scifi.net/taverna/taverna.php