Místnost

Křeslo pro hosta

NÁSLEDUJÍCÍHO HOSTA VYBÍRÁ VŽDY HOST AKTUÁLNÍ. BEZ VÝJIMEK! Místnost má od 16:50:20  24. 06. 2003 pronajatou Lampar. Spolusprávce: Nimitz. Klair. Teo.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Nimitz, vloženo 22:42:49  18. 03. 2012
	díky těmto fotografiím a jednomu nadšenci se podařilo najít i jeho úmrtní list a také jeho náhrobek

Nimitz, vloženo 22:39:37  18. 03. 2012

využiju volného prostoru a také něčím přispěju. Bohužel ne z vlastní rodinné historie, u nás se po ní nikdy nepátralo a ani nemluvilo. Z prarodičů mi od roku 1986 zůstala už jen jen jedna babička (Božena Němcová), která ale byla vždy oběma nohama v přítomnosti, nikdy nám historky nepovídala. Takže si budu muset vypomoci úplně někým cizím: Jmenoval se Henry Higginbotham, ale nikdo mu neřekl jinak než "Sharp" Narodil se 23. listopadu 1896 v chudé rodině v Jefferson County, v Alabamě, měl šest dalších bratrů a tři sestry. Už jako malý kluk začal tvrdě pracovat v místním uhelném dole Bessie Mine. Pracoval tam jako kluk pro všechno - mazal kola od vozíků atd. Tyhle fotky okolo jsou z roku 1910, když mu bylo necelých čtrnáct let. Jsou o něm záznamy, že byl za první světové války v armádě. V listopadu 1927, pár dní před svými jednatřicátými narozeninami se oženil se stejně starou místní ženou Florou. Ale už za dva měsíce ho v dole zavalilo kamení a jediný syn se mu narodil posmrtně.

Arenga, vloženo 23:54:04  16. 03. 2012
	mimochodem, jsmje dneska určovali příbuzné na jedné staré fotce - byla to docela legrace

Arenga, vloženo 23:53:31  16. 03. 2012
	Takže totožnost potvrzena - můj pradědeček a dědečak Tinne sloužili v legiích u stejného pluku - fakt by mne zajímalo, jestli se znali, ale to už se dneska bohužel nedozvíme

Clarice, vloženo 22:33:33  15. 03. 2012

Já jsem (bez ověření) našla dva mé možné předky. Zejména podle místa narození a tušení, že se tam narodit mohli. Ověřuji u rodičů, ale z tátovy strany, kdy se jeho otec s ním pětadvacet let nebavil, pak umřel a jeho žena nám ani nevzkázala, toho moc nezjistím. Je fakt, že on kdyby táta chtěl, tak by asi něco napravil, ale holt tam byla nějaká křivda, o které nemluvila ani teta, když jsem to z ní páčila... dokonce to vyznělo, jako že to není moje starost... Ona ani teta není moc sdílná. Z máminy strany to bude vědět bratranec.

Silmarien, vloženo 00:25:13  15. 03. 2012
	Tak, toto by mal byť môj pradedo (musím overiť údaje z babičkinho rodokmeňa, ale teda mám tam len dátum narodenia a úmrtia a babička mi už veru nič nepovie :/ takže spolieham na jeden záznam z diktafónu a vlastné spomienky). http://www.vuapraha.cz/Pages/DatabazeVHA/DetailLegionare.aspx?soldierId=73548

Arenga, vloženo 23:09:42  14. 03. 2012
	HA! byl u stejného pluku jako ten, o němž jsem před chvílí psala, že se patrně jedná o mého pradědu - http://www.vuapraha.cz/Pages/DatabazeVHA/DetailLegionare.aspx?soldierId=7748

Tinne, vloženo 23:06:50  14. 03. 2012
	Myslela jsem, že tu databázi znáte a ani jsem nedala odkaz ... Můj děda: http://www.vuapraha.cz/Pages/DatabazeVHA/DetailLegionare.aspx?soldierId=92554

Arenga, vloženo 23:06:44  14. 03. 2012
	tak jim napiš nebo zavolej - oni tam mají výzvu, že když se nějaké nesrovnalosti objeví, lidé je mají kontaktovat

Arenga, vloženo 23:06:09  14. 03. 2012

podle toho, co tam píšou, vypisují ty údaje z osobních karet legionáře a z legionářských poslužných spisů ovšem se dvěma až třemi legionáři z naší rodiny, které se mi podařilo dohledat shoda žádná, takže to, že se znali předpokládat nemůžeme :-) ale bylo by to takový hezký jinak prapradědu italského legionáře jsem tam nenašla, tak nevím, jestli je to nekompletností databáze nebo špatnými informacemi v rodině ovšem našla jsem tam strýce mého dědy, které posléze sloužil i v ČSA a asi i dalšího pradědu, právě toho, o kterém jsem psala, že nemám žádné info, ale sedí zřejmě jméno a měsíc a rok narození, musím se pokusit ještě vylámat nějaké informace po rodině

verlit, vloženo 23:02:59  14. 03. 2012
	A koukám, že ani hodnost není správná, v legiích končil jako desátník :-) (Měl Válečný kříž a Medaili vítězství, kterou zřejmě podle textu dostávali všichni legionáři?)

verlit, vloženo 22:57:47  14. 03. 2012

Něco takového jsem hledala a tuhle databázi jsem přehlédla :-) Dědečka jsem našla: http://www.vuapraha.cz/Pages/DatabazeVHA/DetailLegionare.aspx?soldierId=106477 Ale v údajích je hodně chyb, tak je otázka, jak správné jsou ty ostatní :-) Špatně je datum narození o týden, místo narození a bydliště (ta jsou prohozená). Nesedí ani datum demobilizace, opět o pár dní. Ovšem netušila jsem, že byl v Rusku zajat nebo jsem to možná zapomněla.

Arenga, vloženo 22:39:10  14. 03. 2012
	tak jsem právě našla databázi (možná ji někteří znáte, ale pro mně, jelikož jsems e tím nikdy nezabývala, je to novinka) kde lze dohladat legionáře a kde sloužili můj prapraděd Ludvík Kratochvíl: http://www.vuapraha.cz/Pages/DatabazeVHA/DetailLegionare.aspx?soldierId=54538

Arenga, vloženo 22:32:55  14. 03. 2012
	je to asi OT, ale doufám, že nechceš říct, že jsi sama jen tak, byť z pověření nadřízených, dělala skartaci na úřadě, že ne? pokud se tohle totiž neděje dle skartačního návrhu schváleného příslušným archivním inspektorem, jsou za to docela slušné správní pokuty - protože tohle se samozřejmě nesmí - konec OT ;-)

Shadw, vloženo 20:49:46  14. 03. 2012

Jednou jsem seděla s dědou v márnici, bylo horko, v márnici chládek. Čekali jsme na žebřík, abychom se podívali na půdičku, jestli tam nejsou nějaké dokumenty (nakonec tam nebylo nic) a děda mi vyprávěl (mimo jiné) o svém učiteli. Jeho jméno mi bohužel vypadlo. Byl to Rus a později spisovatel. Jako malému chlapci mu na konci války postříleli rodinu. On utekl a schoval se v nákladním vagonu někde mezi pytli. A tenhle vlak vezl legionáře, kteří kluka po nějaké době našli a dopravili přes Ameriku až do tehdejšího Československa. Když bylo dědovi asi 17 let (rok 1945), vzali jeho a jeho kamaráda z domu Němci, aby jim šel kopat zákopy (tuším že někam u Zlonic, ale nejsem si jistá). Dědovi se to moc nelíbilo, pochopitelně a s kamarádem se dohodli, že si sebou vezmou kola. Když mohli, tak sedli na kola a pustili se na cestu domů. Na silnici se chytili nějakého vojenského auta a nechali se táhnout, dokud to jelo jejich směrem. Jenže pak narazili na stojící kolonu německých aut a uslyšeli střelbu. Zalehli do příkopu a koukali, co se děje. Když zjistili, že slavná německá armáda střílí bažanty, drze kolonou prokličkovali a dojeli domů. A protože měl děda mokré a zablácené boty, dal je uschnout do trouby. Ten den přišli vojáci a hledali partyzány. Protože dědův kamarád si boty nedal sušit do trouby, ale nechal si je špinavé na nohou, mysleli Němci, že jsou to partyzáni a všechny ho (snad i s dalšími muži) na dvůr a chtěli je postřílet, ale měli štěstí, protože sestra toho dědova kamaráda uměla německy a prý jim to nějak dokázala vysvětlit. Praděda prý byl na italské frontě za první války. Utekl a šel domů pěšky a dorazil snad až po skončení války. Když už jste tu načali to válečné období, vzpomněla jsem si, jak jsem dělala úklid a skartaci archivu na našem úřadě. Mimo jiné (ohromně zajímavé byly kádrové posudky, to jsem se vždycky zasmála) jsem narazila i na dopis od jedné paní, která popisovala události z snad z roku 1945, kdy jako malá byla svědkem zavraždění svých sousedů. Pánové Ulč a Slavík byli zastřeleni před očima svých rodin proto, že byli členové červeného kříže.

Nimitz, vloženo 20:32:27  14. 03. 2012
	Pokud máte zájem dozvědět se něco více o bojích našich legionářích v Rusku a jejich bojích proti bolševikům na Transsibiřské magistrále, tak jsem pro vás do místnosti Války a vojenská technika vložil odkazy na pár článků, pojednávajících o těch nejdůležitějších incidentech

Arenga, vloženo 20:21:38  14. 03. 2012

já mám dokonce dva ;-) aspoň pokud vím, Ta moje prababička, o které jsem tu psala, si vzala toho pána na fotce a jeho otec, tedy můj prapradědeček z jiné strany byl taky legionář - ale ne ruský, nýbrž italský legionáři byli, pokud vím, také dva starší bratři mého pradědečka z otcovy strany, o jejich osudech toho ale moc nevím, jeden z nich se jmenoval Karel a oba by měli být pochovaní na Olšanech, jejich nejmladší bratr, můj pradědeček narukoval až na konci války (byl ročník 1899), ale nevím kam (snad na italskou frontu?), děda mi vyprávěl, že byl zraněn a tu noc, že se jeho maminka probudila a byla celá rozrušená s tím, že ji Heřman (to byl můj praděd) volá - a on, jak byl raněný (bylo mu asi 18, takže mladý kluk) prý doopravdy volal "maminko, maminko" co se týče dědečků a pradědečků z máminy strany, tak ze strany od jejího otce nevím, jak to bylo, o téhle větvi rodiny mám minimum informací, dědeček mé babičky byl vojákem v c.k. armádě a padl na v roce 1917 u Gorice - máme doma jeho dopisy, které psal z války ženě a je to takové strašně tísnivé čtení, když člověk ví, že se domů už nevrátil

Eirellin, vloženo 17:04:18  14. 03. 2012
	Já myslim, že taky nemám v rodě žádnýho legionáře, zatim jsem nic v tom smyslu neslyšela:)

Tinne, vloženo 09:16:59  14. 03. 2012

Dědeček byl taky legionář a psal si deník, snad se mi ho konečně podaří od mamky vydyndat a přepsat. Byl zraněn i zajat, prožil si dokonce románek s jakousi Olgou (máme zřejmě v Rusku nějakou přízeň :-). Dědu jsem měla moc ráda, kouřil fajfku a dal nám po naléhání i bafnout, a uměl krásně vyprávět, byl sice z hornické rodiny a nejmladší syn, ale byl moc chytrý a vystudoval a stal se dokonce řídícím učitelem v rodném Petřvaldě.

Meridion, vloženo 07:41:27  14. 03. 2012

Já taky nemám ani jednoho dědečka nebo pradědečka legionáře. (I když u pradědečků z tatínkovy strany si tím nejsem 100% jistá.) Ale dědeček z maminčiny strany měl občas zábavné historky z vojny. Narodil se 1909, takže na vojně byl někdy koncem 20. nebo začátkem 30. let, ale přesto ještě v té době sloužil u kavalérie. Do předchozího povídání jsem to nezařadila, protože jsou to takové štěky... o tom, jak si jeden důstojník pamatoval dědečka a jeho kamaráda podle jmen jejich koní, jakmile byli opěšalí v kasárnách, vždycky si je pletl... jak jednou dědeček dostal pochvalu za precizní cvičení se šavlí díky tomu, že svoji šavli někde zapomněl, ale podařilo se mu narychlo si půjčit důstojnickou, která byla lehčí, takže se s ní pohyby prováděly daleko snáz a precizněji, takže pak během té pochvaly trnul, aby si velící důstojník nevšiml, co to má u boku...

Zpět