|
Mivka přispěchala k novému příchozímu a vesele mu zatřepala rukou... tlapkou... no prostě jednou horní končetinou. S blaženým pocitem, že ona je tu teď jediná, kdo je tu déle než Dášenka, se dala do vysvětlování: "Dášenky pravděpodobně paní nejedí. Já ještě neznám nic, co by si říkalo Dášenka, ale paní.... respektive konkrétně Paní Ekyelku tu ještě nesnědlo nic, přestože se tu o to už pár hvozdníků snažilo. Ale tu kočku... tedy kocoura, co se teď snaží vypadat jako andílek (možná to bude nějaká z jěho milenek, já se v nich teď neorientuji)... no tu bys možná sežrat mohl. Ale asi ne celou, kousek mi nech na památku, jo, Dášenko?"
Komediantka se znovu usmála a upila ze své polévky. "No a abych nezapomněla- já jsem Mivka. Cirkusačka a částečně čarodějka. Vítám tě tady v Tyrkysových hvozdech. Jsou mírně vymřelé, protože i paní Ekyelka i Felixisko i všichni ostatní nějak zdrhli... ale to nevadí, mifk. Oni se vrátí." |