Místnost

Války a vojenská technika

Podělte se s námi o své poznatku a zajímavosti z válek či válečných konfliktů. Místnost je též věnována vyznavačům vojenské techniky. Tipy na zajímavé stránky s vojenskou tématikou: Válka.cz Palba.cz Vojna.net Místnost má od 13:59:52  20. 10. 2003 pronajatou Bonhart. Spolusprávce: Nimitz.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Brandir, vloženo 10:25:21  06. 08. 2009
	A otázka velenia vo WWII? No, ja by som laicky povedal, že oddielom (od roty výššie) velil dôstojník (väčšinou profík, niekedy záložák s veliteľskou prípravou). Ak sa m7lim, tak ma niekto opravi ;-). Je jasne, že celé spektrum tým nepokryjem (napr. partizánov, postup na základe osvedčenia sa v boji a pod.), ale vyčerpávajúcosť, pri zbežnom pohľade na dobu, nie je až tak podstatná.

Brandir, vloženo 10:24:21  06. 08. 2009

Na základe článku možem zložky, čo ma zaujímali, rozdeliť na kategóriu žoldierov (ktorých väčšinou viedol šľachtic - čo dáva z článku logiku) a vidiecku domobranu. Ak to mám zhodnotiť, tak asi domobrane sa velilo len za trest ;-), alebo lepšie povedané, na manevrovací boj bola úplne nepoužiteľná - čiže skôr šlo o zachytávanie útokov. Ešte sú mestskí pešiaci, ktorých väčšinou viedli skúsení profi-vojaci, kde na pôvode nezáležalo. Ale predpokladám, že kapitánom (vrchným veliteľom mestskej posádky) bol stále šľachtic určený kráľom alebo veľmožom. Pochopil som správne? Najviac ma zaujíma domobrana. V 14.storočí, ak som pochopil bola už bezvýznamná. V 11. a 12.storočí ju použivali panovníci ešte bežne? Pod domobranou si predstavujem niečo vyspelejšie, ako dav Petra Pustovnika z I.križiackej výpravy, keďže tam väčšiu časť tvorila nebojová pútnicka zložka. Predpokladám, že za domobranu sa dá považovať vojsko povstalca-lúpežníka Juraja Dožu (1514), i keď to je už neskoršia doba, ako tá, čo ma zaujíma.

Brandir, vloženo 10:23:46  06. 08. 2009

Kain007: OK, dovolím si (popri námornej téme) vrátiť sa k stredovekým pešiakom. Vďaka za link na článok, zrozumiteľne popisujúci problematiku. Už mi je jasné viac, a moja špecifikácia viacmenej stratila význam. Ale hodim ju ako príklad, o čo mi hlavne išlo: Paradoxne si mi odpovedal jednou vetou na otázku so širokým záberom :) "Menší oddiel viedol seržant, väčší šľachtic." Je pravda, že si pod stredovekou hodnosťou "seržant" neviem nič konkrétne predstaviť, ale teraz ma zaujímajú väčšie oddiely (od sto mužov vyššie) v oblasti západnej a strednej Europy, prípadne u križiakov. Taktiež mi ide o "regulérne" (vyhýbam sa slovu "pravidelné") oddiely, nie o nejaké povstalecké, ktoré jazdu často nemali. Všeobecne sa v historiografii popisuje, že pechotou šľachta v období vrcholného stredoveku pohrdala a nechávala jej v bitkách pomocné úlohy. Chcem vedieť, či dotyčný šľachtici dostali vedenie pechoty za trest, alebo boli hrdí, že nejdu v rytierskej ťažkej jazde, ale vedú svoje vlastne vojsko. A pridám otázku, nakoľko sa vodcovia spoliehali na pechotu v manévrovacom boji? (nie pri pasívnej obrane, či obliehacich jednotkách) Dávali jej niekedy aj rozhodujúcu úlohu, či väčšinou bola len ako zadne dvierka na podporenie víťazstva, prípadne zabraneniu najhoršej katastrofe. Ak bude odpoveď "Kde ako", tak viac by mi pomohlo "bežne", prípadne "vo väčšine prípadov". Vyčerpávať nikoho nechcem ;-)

Kain 007, vloženo 16:23:36  05. 08. 2009
	Foch, ale oni si ji přejmenovali...je někdy z počátku 60. let, pravda.

Nimitz, vloženo 15:24:11  05. 08. 2009

protiraketové systémy (postupně se bude přecházet na už vyzkoušené laserové) se také zlepšují :-) Američené a Britofrancouzi by nedali takové miliardy do nových tříd letadlovek, pokud by si je pak nedokázali uchránit PS: ta brazilská letadlovka (už nevím jestli Foch nebo Clemenceau) je už dost "jetá", na hranici své životnosti. Frantíci měli vždy ve službě jen jednu z nich (roční turnus), druhá trčela v přístavu a opravovala se. Když je pak chtěli sešrotovat, tak nastal problém s obrovským množstvím azbestu který na nich byl jako protipožární ochrana

Kain 007, vloženo 15:04:27  05. 08. 2009
	Brazilci jednu mají, koupili si ji od francouzů v roce 2001. Ale to neznamená, že jim nezvoní hrana - Keeganova námitka, že nové systémy je umožňují lépe vyhledat a napadat, je důvodná. Svaz nesvaz, satelitní průzkum a protilodní střely jsou stále lepší...

Nimitz, vloženo 14:49:14  05. 08. 2009

Letadlovkám nezvoní hrana, naopak si je pořizuje stále více států (Čína, Japonsko, Thajsko, nová plavidla budou mít USA, Rusko, Británie + Francie, Indie a možná i Španělsko a Itálie, pošilhává po nich i Brazílie) S letadlovou lodí totiž vždy pluje svaz, skládající se z protiponorkových a protiletadlových lodí. U amerických monster tvoří ochranný svaz 1-2 křižníky na atomový pohon, 1-2 torpédoborce, 1 fregata, velká zásobovací loď a 1-2 útočné ponorky Z útočných ponorek je vhodné vypouštět leda tak bezpilotní průzkumné letouny (pokud možno bezpilotní malé vrtulníky). Ale tyhle plavidla tráví stejně 95% doby pod hladinou. Velká část amerických stíhacích ponorek byla upravena tak, že nesou odpalovací kontejner pro střely s plochou dráhou letu Tomahawk (ty mají dolet až 1 500 Km a můžou nést i jadernou hlavici) Ostatní státy to řeší jinak - vyvinuly protilodní i protizemní rakety schopné vypouštění z torpédometů. Taková raketa se pak nejprve dostane nad hladinu, a tam se teprve spustí její primární raketový pohon

Kain 007, vloženo 14:35:12  05. 08. 2009
	Uznávám, dobrý argument, to mě nenapadlo. Je zajímavé, že nesáhli nebo nestihli sáhnout k letadlovým ponorkám, když nápad to byl starý. Navíc některé jejich ponorky zkoušely kolibříka nebo fa 330, jiné měly odpalovat rakety. BTW četl jsem jednoho odborníka, že prý letadlovkám brzy odzvoní pro jejich zranitelnost, že letadlové ponorky půjdou zas do kurzu...

Nimitz, vloženo 13:20:47  05. 08. 2009

Kain 007: už jsem to tu kdysi dávno rozebíral v případě Graf Zeppelin. Tyhle letadlovky by se totiž nedostaly na volné moře. Spojenci by vynaložili jistě maximální úsilí, aby je potopili pokud možno ještě v přístavu. A zasáhnout letadlovku s její velkou plochou paluby a nižší schopností manévrovat není zase tak těžké. Zadruhé ikdyby se jim podařilo proklouznout do Atlantiku, jak se to podařilo Bismarckovi, tak samotná letadlovka je k ničemu, potřebuje svaz doprovodných lodí. A proti takovému svazu by opět britové + američané okamžitě zasáhli. Ikdyby se hypoteticky stalo, že by vznikl svaz z dokončených letadlovek Graf Zeppelin + 2 pomocné, k tomu třeba Scharnhorst a Gneisenau, 1 kapesní bitevní (Lützow), 2 těžké, 2 lehké křižníky + pár torpédoborců, tak je to pořád sotva 1/4 sil kterými britové v Atlantiku disponovali (a sotva 1/5 s amíky) K tomu se musí připočítat že i britové měli ponorky. Kupříkladu za 2. světové přišli angličené v atlantiku myslím o 3-4 letadlové lodě, ale ani jednou to nebylo v důsledku náletu, jednou to byla děloostřelecká palba a zbytek německé ponorky

Kain 007, vloženo 13:01:50  05. 08. 2009
	V itálii má stavba lodí tradici. Proč by ale nemcům nepomohly letadlovky z civilních lodí? Přece bylo několik případů, kdy prostě na parník prdli vzletovou palubu a fungovalo to, třeba na ochranu konvojů a tak. OK, nebylo by to třeba na masivní letové svazy, ale na průzkum, proti ponorkám atd...?

Nimitz, vloženo 11:21:13  05. 08. 2009
	Kain007: no jo, no, italové měli zejména krásný design lodí - pěkné křižníky i torpédoborce a nejhezčí bitevní lodě (hezčí i než Bismarck). Bohužel, ta jejich "bojová" povaha...

Kain 007, vloženo 09:29:01  05. 08. 2009
	http://hradeckydvur.net/obsah.php?kategory=33&id=123 /> Pro zajímavost, tady je na konci absolutně stručný nástin velení vojska na počátku 14. století. Ale ve 12. to bylo jinak, v 15. taky, jinak u husitů a jinak u kumánů, jinak u řádových jednotek a jinak u italské kondotty...je to zkrátka jak se zeptat na fungování letectva obecně (a to lítáme nějakých 100 let).

Kain 007, vloženo 08:39:42  05. 08. 2009
	Brandir: a klidně se rozepiš, pokud to bude k té otázce, která se války týká, jistě ti to správce vyčítat nebude...

Kain 007, vloženo 08:38:50  05. 08. 2009

Brandir: ta otázka nebyla hloupá, byla příliš široká. Takže já bych na ni dokázal odpovědět, ale několika stranami textu. To ale dělat nebudu, když je tazateli zatěžko buď to specifikovat nebo si něco nastudovat a zeptat se lépe. Takže jak říkáš, většina lidí buď nereaguje vůbec nebo jako já to nechají upřesnit. Neúspěšně. Takže na to se dá jen říct, ať si přečte S mečem a štítem od Choce a uvidí :-) Nimitz: proč k ničemu? A jinak Italové mě fascinovali, taková zajímavá letadla, lodě, schopné dělostřelectvo - a takoví diletanti:-)

Brandir, vloženo 08:17:30  05. 08. 2009

Kain007: Chystal som sa rozpísať viac, ale ako vidím, tak už je diskusia na tuto tému uzavretá (nepochybujem, že správne). Tak aby som už neprilieval niekde olej, len krátko: Ak sa niekomu zdá otázka hlúpa (nie všetci sme v problematike doma), predpokladám, že nebude na ňu reagovať vôbec (ak ho to obťažuje), alebo si ju nechá upresniť. "Trhať" sa vypisovaním informácií naozaj nemusí. V žiadnom elaboráte by som sa neodvolával na nick z fóra. Taktiež nemuselo ísť o systém odpoveď-otázka, ale neskôr o širšiu diskusiu, pokiaľ by bol o ňu záujem. The End.

Nimitz, vloženo 13:44:21  04. 08. 2009
	O těch přestaovaných lodích vím - stejně by jim byly k ničemu. Jiná věc je s tou italskou letadlovkou Aquila, která byla skoro dokončená když padla nacistům do rukou. Jenže bylo nemožné ji dokončit a přesunout ze Středozemního moře, tak ji nacisté potopili v ústí Janovského přístavu (tady je po vyzvednutí)

Kain 007, vloženo 12:44:08  04. 08. 2009
	Ukončena jak? PS: není prý jisté, že trager b se měl jmenovat Peter Strasser. A taky se přestavovaly na nosiče dva křižníky, z toho jeden kořistní francouzský. A snad i tři osobní lodě, ale nic z toho nebylo nikdy dokončeno. Ale nicméně do služby nebyla zařazena jediná...což samozřejmě víš nebo si můžeš snadno zjistit, dal jsem to tady jako příklad otázky, kterou bych ti položil :-)

Nimitz, vloženo 10:32:04  04. 08. 2009
	myslím že tuhle debatu je třeba ukončit PS: dokončených - 0 letadlových lodí skoro dokončena - 1 (Graf Zeppelin) pouze položen kýl - 1 (Peter Strasser)

Kain 007, vloženo 09:47:09  04. 08. 2009

Na to by se spíš hodila odpověď "něco si nastuduj, třeba Choce". Většina dnešních mlaďochů si myslí, že hodí na net obecný dotaz a ostatní mají povinnost se přetrhnout a vymýšlet a sepisovat jim obecná shrnutí všeho. No a jestli vám je zatěžko si na internetu a v knihovně něco najít, když to potřebuješ, tak mi je zatěžko to psát, když to nepotřebuju. Když ses ptala konkrétněji, svoje odpovědi jsi dostala - a stručné teda nebyly. Kapiš? Když se zeptám Nimitze kolik mělo německo letadlových lodí, tak polkne UTFG a řekne mi to jedno číslo:). Když se ho zeptám na to, jak funkovalo velení kriegsmarine, tak mi to sem rozhodně nebude vypisovat, když o tom jsou celé stránky a knížky, které jsem jen líný si nastudovat. Tož tak.

Meridion, vloženo 17:14:50  03. 08. 2009

Kain: Jenže někdy se ty otázky netýkají úzce vymezeného období a jsou jenom špatně formulovány, někomu se může jednat o povšechný přehled dané problematiky, takže by se místo požadavků na upřesnění hodila odpověď typu: "Tehdy a tehdy to bylo takhe, ale např. tehdy a tehdy to bylo úplěn jinak. Avšak tohle jsou jen jednotlivé příklady, které nepokrývaají celou škálu možností. Pokud chcete vědět něco víc, musíte upřesnit období a místo, kterého se váš dotaz týká."

Zpět