 |
Tak dobrá. Ale pár věcí mi z toho dokumentu uniklo, neumím 100% anglicky.
V roce 1950 studená válka prakticky teprve začínala. Američané si však byli vědomi sovětské hrozby, a tak hlídkovali se svými bombardéry naoloženými atomovými bombami u hranic se SSSR, aby v případě války mohli shodit atomovku na určený cíl v dosahu. Tyto bombardéry byly nejprve B-29 Superfortress, později to byly speciálně vyvinuté nosiče atomových bomb B-36 Peacemaker.
V ten osudný den vzletěl jeden B-36 ze základny na Aljašce, ale ne k hlídkovému letu, ale ke zkušebnímu. Posádka měla letět až nad San Francisco, tam simulovat odhoz pumy na město, a potom letět až na základnu v Texasu.
Tento šestimotorový vrtulový letoun (vrtule měl však tlačné) měl dvě pumovnice pro atomové bomby Mark.4. Tentokráte však měl naloženu jen jednu pumu. Při přeletu nad kanadským územím, při pobřeží Britské Kolumbie však začaly problémy. Stalo se to zrovna když zbrojní inženýr vkládal do bomby plutoniové jádro a roznětky. Nejprve začal hořet jeden motor, což by nebylo ovšem tak vážné. Jenže brzo vzplál druhý a na to třetí, letadlo se nedařilo držet v přímém letu a oba piloti měli jistotu že brzo havaruje. Proto dal kapitán letu rozkaz opustit letadlo.
Zároveň nechal otevřít pumovnici. Od toho okamžiku jsou události zamlžené. Jisté je, že 16 členů posádky včetně druhého pilota opustilo nouzově letoun a snášelo se na padácích na hladinu moře a na pobřeží. Kapitán však ne, ten řídil nadále letoun a tvrdě s ním přistál na úbočí hory, do závějí sněhu, při tom zahynul. Pravděpodobně odhodil pumu už nad mořem, není to však jisté. 12 členů posádky se podařilo zachránit živé, ostatní se nenašli.
V roce 1954 pak u vraku letadla přistálo speciální komando US ARMY, které do trupu (jenž byl celkem neporušený a mohli ho přípaně prozkoumat rusové) umístili množství výbušnin, a vyhodili ho do povětří.
Potom se skoro padesát let nic nedělo, až v roce 1999 trosky B-36 objevil místní pilot. A později se k místu vypravila expedice odborníků, o které je tento dokument... |