19:28:14
13. 04. 2025

Místnost
Války a vojenská technika
Podělte se s námi o své poznatku a zajímavosti z válek či válečných konfliktů. Místnost je též věnována vyznavačům vojenské techniky.
Tipy na zajímavé stránky s vojenskou tématikou:
Válka.cz
Palba.cz
Vojna.net

Místnost má od 13:59:52  20. 10. 2003 pronajatou Bonhart. Spolusprávce: Nimitz.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit



« ««   130   »» »

Nimitz, vloženo 22:41:52  26. 06. 2008

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ (bude-li zájem)

Nimitz, vloženo 22:41:15  26. 06. 2008

1930-1939 - už to víme, první specializovaná plavidla stavíme

Poznatky z provozu těchto plavidel byly velmi důležité. V konstrukčních kancelářích tak na jejich základě začaly už v druhé polovině vznikat opravdu specializovaná plavidla. Britové postavili pár menších lodí, stejně tak japonci, kteří své úsilí korunovali už větší dvojicí Hirjú a Sórjú. Američané nejprve postavili středně velký CV-4 Ranger, poté už přišla legendární třída Yorktown, se třemi plavidly CV-5 Yorktown, CV-6 Enterprise a CV-8 Hornet. Japonci kontrovali skvělou dvojicí Šókaku a Zuikaku. Britové nezůstali pozadu, postavili letadlovku Ark Royal a od ní odvislou celou třídu Illustrious. Britské lodě se od japonských a amerických lišily mnohem silnějším pancéřováním, což však bylo vykoupeno mnohem menším množstvím nesených letadel.
A co jiné státy? Francouzský pokus Béárn byl opravdu jen chabý pokus, italové měli velké plány ale jejich letadlovka se stavěla a stavěla až jí rozestavěnou potopili za druhé světové němci, kterým padla do rukou.

Nimitz, vloženo 22:13:35  26. 06. 2008

1920-1929 - taky chceme letadlovku, ale jak na ni?

užitečnosti letadlových lodí si všimli i u námořnictev dvou ekonomicky válkou nezruinovaných zemí - Japonska a USA. Ti první brzy spustili na vodu svoji letadlovku Hóšó, stavěnou od počátku k tomuto účelu, ale spíše jako demonstrátor - aby se zjistilo jak taková loď má asi vypadat. Předběhli tím takto američany, kteří přestavěli velký uhelný parník Jupiter na letadlovou loď CV-1 Langley tím že na něj přidělali průběžnou letovou palubu. Langley měl kapacitu až 36 letadel a jeho specialitou byl malý řídící můstek, který se z paluby zasouval. Britové postavili od základu svoji malou letadlovku HMS Hermes
V roce 1922 proběhla konference na kteé byla podepsána Washingtonská smlouva, která prudce omezila stavbu námořních plavidel u všech signatářů a přesně stanovila jaká třída plavidel má mít který výtlak. V té době však měly zejména USA a Japonsko rozestavěnou velkou spoustu bitevních lodí a bitevních křižníků a oba tyto státy se shodně rozhodly využít dvou trupů k přestavbu na mohutné letadlové lodě. U japonců tak vznikly plavidla Kaga a Akagi, u američanů pak CV-2 Lexington a CV-3< Saratoga/em>. Ve všech případech se jednalo o mohutná a rychlá plavidla, schopná nést ve svých útrobách až 90 soudobých letadel. Tyto lodě pak sloužily k výcviku pilotů a k zjišťování jakou taktiku s nimi uplatnit. Většina vedení námořnictev však byla konzervativní a zaměřená na bitevní lodi, proto byly letadlovky zpočátku na okraji zájmu.

Nimitz, vloženo 21:44:17  26. 06. 2008

1910-1919 - první průkopnící

s vynálezem opravdu funkčního letadla se musely vypořádat i armády na celém světě. V počátcích byly brány jako průzkumná jednotka, která poskytne dělostřelectvu (či spíše štábům) informaci o rozvržení sil nepřítele. U námořnictev byl takový průzkum obvzláště vítaný, protože horizont je na moři velmi blízko, prakticky vše co je dále než 30 km (a nekouří se z toho jak fabriky) je i pro dalekohledy vybavené pozorovatele nespatřitelné. Proto se přemýšlelo, jak dostat letadla na lodě.
První pokus o přistání na lodi úspěšně provedl američan Eugene Ely už v lednu 1911, kdy nejprve přistál na přistávací plošinou vybavené palubě křižníku, poobědval tam a podařilo se mu i vzlétnout. Posléze to samé vyzkoušeli i britové. Protože na tuto novinku ještě nebyla námořnictva dostatečně připravena, tak se nejprve ujal jiný způsob použití letadel - ke slovu se dostaly hydroplány. Tyto lehké stroje mohly pomocí katapultu odstartovat z plavidla, po skončení mise pak u něj přistát na hladině a být na loď vyzvednuty pomocí jeřábu. Těžší stroje mohly startovat z hladiny. U několika námořnictev tak vznikla nová třída lodí - nosič hydroplánů. Jednalo se o přestavěné pomalé obchodní lodě.
Vypukla první světová válka, a letadla začala plnit i útočné mise. K tomu se hydroplány moc nehodily, a tak se britové pokusili přestavět válečné plavidlo Furious pro provoz letadel. Na záď umístili přistávací plošinu, na příď startovací. První pokus o přistání na něm proběhl úspěšně, při druhém se však pilot zabil - nástavby lodi totiž způsobovaly nevyzpytatelné turbulence prakticky znemožňující klidné přistání. První opravdovou letadlovkou se tak stal až HMS Argus přestavěný z velké obchodní lodě tak, že na něm vznikla jediná velká průběžná letová paluba a v podpalubí hangáry pro 20 letadel. (tato loď se dožila ve službě i konce 2. světové války)

Nimitz, vloženo 21:16:04  26. 06. 2008

konečně jsem se dokopal k tomu, abych sem něco napsal z vlastní hlavy. V práci jsem dostal nápad na několik příspěvků, tak stvořím ten nejdelší ať ho mám z krku


Z historie lodí - Letadlové lodě jak šel čas

Vývoj letadlových lodí se dá v podstatě shrnout do několika etap
1910-1919 - první průkopnící
1920-1929 - taky chceme letadlovku, ale jak na ni?
1930-1939 - už to víme, první specializovaná plavidla stavíme
1940-1949 - hurá, už se válčí - aneb Zlatý věk
1950-1965 - jak dál?
1965-2007 - přišel atom
2008-budoucnost - opět jak dál?

(data jsou VELMI orientační)

Brandir, vloženo 09:01:13  23. 06. 2008

No,mňa zaujímaju prvé dve zhruba rovnako, ale je to v poho.

Ešte by som doplnil k stredovekym námorným bitkám, že v 13.-14.st. sa odohrali dve väčšie bitky v Stredozemnom mori. Rozdávali si to Benátky a Janov.

Nimitz, vloženo 10:34:54  21. 06. 2008

vytvořil jsem anketu i do této místnosti
Pokud máte závažné připomínky k možnostem, můžu je ještě upravit. A by bych rád, kdyby se co nejméně využívala poslední možnost a vybrali si jedno období jako své stěžejní

Meridion, vloženo 16:26:31  16. 06. 2008

Š. Guláš: Plachetnice (str. 108-109)
Normanské lodě
(...) Lodě Normanů 10. a 11. st. byly kříženci franských a vikingských lodí. Z vikingských lodí se na nich uplatnila klinkerová obšívka, kormidelní veslo na pravoboku, zavěšené štíty na bocích, sklápěcí stěžeň (...) Z franských vzorů, které se zachovaly ještě z dob Cézarových galských válek (tahle formulace ve mně vzbuzuje pochybnosti) převzaly tyto lodi vysoké boky a větší šířku lodního trupu. Vedle hlavy draka a hada se na nich objevila i hlava lva, kterou byly zdobeny franské lodě. Franský vliv se projevil i ve tvaru štítů bojovníků, které nebyly kulaté, ale podlouhlé. (...) Lodě na invazi byly stavěny rychle, nebyly proto tak masivní jako franské válečné lodě. (...) Normanské lodě tvořily přechod od štíhlých bezpalubních vikingských lodí k širším lodím s palubou a kastely, u nichž plachta získala větší význam, zatímco význam vesel se snižoval.

Tolik jako odpověď pro Kaina i Brandira zároveň. Sice téhle knížce pro její encyklopedickou útržkovitost a jisté objevené nepřesnosti moc nedůvěřuju, ale je jediná z mé námořnické knihovničky, kde je o franckch lodích vůbec zmínka.

Nimitz, vloženo 15:15:49  16. 06. 2008

Meridion: má odpověď byla souhrně i pro Benedikta, který se mě v poště ptal na plavidla do cca 14. století

Jinak kromě Byzance měly v pozdější době (tj. v prvních stoletíc minulého tisíciletí) významější flotilu i Benátky, které měly převážně klasické trirémy s klounem. A možná by se lokální loďstvo proti pirátům našlo i na Rhodu.

Meridion, vloženo 14:56:11  16. 06. 2008

Kain: Ještě mě napadlo, že vzhledem k okrajovosti takovéhoto tématu s nedostatkem informací na netu a vpopulárně vědeckých publikacích by stálo za to podívat se do odborných historických a archeologických časopisů (pokud tě to opravdu vážně zajímá) - zkusit vyhledat články přes Current Contents, Web of Science nebo jiné podobné databáze (já mám zkušenosti jen z přírodovědeckého oboru a navíc do těchto databází jsem měla přístup jen z univerzitních počítačů, takže konkrétně poradit nemůžu, ale přijde mi to jako nejlepší cesta jak zjistit něco o málo známých výzkumech a faktech.)

Meridion, vloženo 14:44:10  16. 06. 2008

Kain: Problém je, že nevím moc o Francích, abych k tomu mohla přistupovat z tohohle směru a v námořnických publikacích se pro ně nenajde místo mezi Vikingy na jedné straně a Byzancí na straně druhé, na to byly jejich námořní počiny příliš bezvýznamné.
Na druhou stranu, kdyby byl zájem o konkrétnější informace o vikingských lodí než všude opakované obecné věci, tak mám knížku o těch pěti lodích nalezených u Skuldevu/Roskilde (v AJ).

Brandir, vloženo 13:38:59  16. 06. 2008

Hm, teraz som sa dočítal, že Byzancia bola do 10.storočia jedinou krajinou (asi sa myslí v Európe), ktorá mala stálu vojenskú flotilu. Opierali sa o dromony.

Kain: Rozmýšľal som, ktorá štvorpísmenová skratka by to bola. Ale nemusím vedieť ;-))

Silmarien, vloženo 12:38:47  16. 06. 2008

Mňa to zaujíma tak všeobecne, nemám vyslovene vyhranené obdobie, ale po krátkom zamyslení, keby som mala určiť jedno obdobie tak by to bolo asi 11. storočie a záležitosti okolo Hastingsu:)) potom je tu samozrejme storočná vojna, napoleonské vojny...ale vravím, ani z jedného obdobia nemám príliš veľké znalosti:)

Kain 007, vloženo 09:39:21  16. 06. 2008

Meridion: dík. Až po sem to vím taky, máme pak ještě zmínky o franckých kupeckých lodích, pak jsme jako velkomoravani potápěli francké lodě na dunaji (kterými plulo vojsko) atd. Tím ale bohužel končím:-( Ale budu ti vděčný za každou další věc, třeba i jen vodítko k nálezu nebo iluminaci.

Asi je trochu ošidné mluvit o tom, koho co zajímá či na co je dobrý. To bych taky mohl říct, že mě zajímá vojenství jako celek, protože to je pravda a jen doma o něm mám stovky knížek (včetně Sun´C, Caesara, Machiavelliho, von Clausewitze, Pattona atd.). Jde asi o to, v čem je člověk dobrý, jak píše Nimitz o lodich a letadlech od 1920. To už má vypovídací schopnost...

Meridion, vloženo 08:47:27  16. 06. 2008

Koga a další zmiňované rozhodně ne, to jsou moc moderní, když dotaz směřoval na 5-10.století.
Já jsem se do Válečných lodí ještě podívat nestačila, ale vzhledem k tomu, že zrovna čtu BOjové techniky středověkého světa, přeskočila jsem pár kapitol, jestli něco nenajdu tam, a na internetu nastudovala něco o Francích, abych mohla dedukovat něco z jejich zázemí. V článku na Wikipedii (http://en.wikipedia.org/wiki/Franks) je zmínka "The Merovingians were capable of raising naval forces when necessary. The most significant naval campaign was waged against the Danes by Theuderic I in 515 and involved ocean-worthy ships. More regular was the use of rivercraft on the Loire, Rhone, and Rhine." Při tom, jak rozporuplné citáty jsou uvedeny ohledně franckého pozemního vojska si nedělám moc nadějí v nějaké další věrohodné údaje
V Bojových technikách, v kapitole o Vikinzích, je zmínka, že Karel Veliký použil v boji proti pirátům středomořské techniky: nařídil stavět pobřežní pevnosti a válečné loďstvo (802-810). O 80 let později při velké výpravě Vikingů po Seině však Frankové již opět neměli žásdné loďstvo, které by mohlo nájezdníky zastavit.

Vzhledem k tomu, že francké lodě měly mít obrannou a ne útočnou funkci, tipovala bych, že vycházely z obchodních a dopravních lodí a tudíž se nejvíc podobaly vikingským lodím typu knarr nebo menším plavidlům, u nichž měla nosnost měla přednost před rychlostí (narozdíl od vikingských dlouhých lodí).
V této fázi dedukcí mě zaskočilo zjištění, že Frankové byli aktivní i ve středomořské oblasti, kde se vyskytovaly odlišné typy plavidel než na severu. Nicméně v obou zdrojích se zmínky o válečném loďstvu týkají severní oblasti.
Zkusím ještě dál hledat.

Nimitz, vloženo 00:20:09  16. 06. 2008

Aha, jsem teď po tom fotbale nesoustředěný - v tom zčásti smazaném příspěvku bylo i dlouhé pojednání pro Kaina a pro Benedikta o tom, že čistě válečná plavidla se v období 500-1500 n.l. víceméně nestavěla. Jednalo se o dopravní a kupecké lodě určené k převozu vojsk, na moři se neválčilo, praktici až do druhého obléhání Konstantinopole turky tu byly jen některé vikingské šarvátky. Pár stránek je ve Válečné lodě 1 (str. 57-75) ale nic moc konkrétního, pokud by se dalo najít na internetu tak snad něco o typech: Koga, Nef a Hulk

Nimitz, vloženo 23:38:30  15. 06. 2008

Meridion: teď mi to smázlo půl předchozího příspěvku, kde jsem ti psal že je to chyba v taverním systému převádění odkazu pomocí zatržení aut. odkazy, v adresním řádku se musí umazat to co tam nemá na konci být

Nimitz, vloženo 23:36:52  15. 06. 2008

Já se zajímám o válečnictví (taktiku) všeobecně téměř ve všech obdobích, a pak jsou mojí specialitou ty válečné lodě minulého století, od dejme tomu 1920 až po současnost. Docela dobré povědomí mám i o letadlech ze stejného období.
Čtu si většinou kompletní ATM, takže i něco o bojové technice vím, ale už ne tolik jako o předešlých dvou kategoriích.

Nimitz, vloženo 23:33:50  15. 06. 2008

Meridion: ten odkaz funguje, když se umaže to

Kain 007, vloženo 23:28:04  15. 06. 2008

Vikingové jsou známí a ta skupina jsou mí kamarádi, ale děkuju. Šlo mi opravdu o lodě francké...

Za sebe - primárně raný středověk (6.-11. století), trochu méně vrcholný až pozdní středověk.

« ««   130   »» »

Zpět



Fantasy a Sci-fi: Taverna
© Jirka Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net
, 2001 - 2005
Design: Rinvit, Jeremius
Na textech se podíleli Pavel Džuban a Toomz
URL: http://fantasy-scifi.net/taverna/taverna.php