Místnost

Války a vojenská technika

Podělte se s námi o své poznatku a zajímavosti z válek či válečných konfliktů. Místnost je též věnována vyznavačům vojenské techniky. Tipy na zajímavé stránky s vojenskou tématikou: Válka.cz Palba.cz Vojna.net Místnost má od 13:59:52  20. 10. 2003 pronajatou Bonhart. Spolusprávce: Nimitz.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Nimitz, vloženo 18:37:02  29. 06. 2008
	Ppkud si chcete počíst, nebo se podívat na další fotky, tak Wikipedie má celkem obsáhlé články http://en.wikipedia.org/wiki/Charles_de_Gaulle_(R_91) http://en.wikipedia.org/wiki/USS_Enterprise_(CVN-65) http://en.wikipedia.org/wiki/USS_Gerald_R._Ford_(CVN-78) http://en.wikipedia.org/wiki/Aircraft_carrier

Nimitz, vloženo 18:33:41  29. 06. 2008
	tady je zajímavá srovnávací fotka - USS Enterprise (do služby v roce 1961) s o čtyřicet let mladší první francouzskou letadlovkou na jaderný pohon Charles de Gaulle (R 91) (do služby v roce 2001). Fotka je právě z roku 2001 a paluba francouzské lodi je podle mě hnusná...

Nimitz, vloženo 18:27:24  29. 06. 2008

tak například tohle je vizualizace nového plavidla USS Gerald R. Ford (CVN-78), které se začne stavět příští rok a do služby by mělo jít nejdříve v roce 2015. Třída Ford se od třídy Nimtz vizuálně liší zejména ostrovem posunutým mnohem více dozadu a jiným rozmístěním výtahů. Bude mít modernější katapulty a hlavně pak celý elektronický systém. Pohon bude opět zabezpečovat atomový reaktor (dva kusy), délka paluby bude opět 333 metrů.

Nimitz, vloženo 08:52:19  29. 06. 2008
	dnes ještě přihodím nějaké doplňující informace, a pokusím se najít pár fotek

Nimitz, vloženo 00:35:33  29. 06. 2008

1965-2007 - přišel atom Protože se americké letadlové lodě staly "udržovatelkami světového míru", potřebovaly ke dlouhým plavbám ve vzdálených mořích větší výdrž, kterou jim skýtal jaderný pohon. Ten byl poprvé použit na lodi CVN-65 Enterprise. Později po vyhodnocení poznatků a upravení plánů vznikla celá třída lodí s atomovým pohonem - třída Nimitz, jejíž plavidla byla stavěná po více než 35 let až do loňského roku. - Kromě američanů postavili na jaderný pohon letadlovou loď už jen francouzi, na přelomu tisíciletí. Britové nehodlali vynaložit velké prostředky, a tak na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let postavili tři menší letadlové lodě se "skokanskými můstky" na přídi. - Sověti začali se vývojem a stavbou letadlových lodí velmi pozdě, protože jim nepřál nejprve Stalin, později velitelství námořnictva dávající přednost atomovým ponorkám. Později nějaké letadlovky postavili, ale nebyly tak kvalitní jako americké, navíc jejich stavbu provázely potíže a po rozpadu sovětského svazu na ni došly peníze. Některá plavidla pak rozprodali - Menší letadlové lodě si začaly stavět i jiné státy - Španělsko a Itálie, o pozici lokální mocnosti se snaží Indie se svojí už třetí letadlovkou (první dvě koupené od britů, třetí od rusů) a výhledově s letadlovými loďmi počítá i Čína. Rusko už má opět peníze a tak uvažuje o zcela nových plavidlech A co budoucnost? Třída Nimitz, byť neustále vylepšovaná už potřebuje náhradu, tou se stane v příštím desetiletí třída Gerald Ford. Britové a Francouzi se spojili a stvořili společný projekt větších letadlových lodí.

Nimitz, vloženo 00:11:51  29. 06. 2008

1950-1965 - jak dál? Po druhé světové válce nastal ve stavění letadlových lodí útlum. Navíc přišly do výzbroje první proudové letouny, a k jejich provozu se musely stávající plavidla upravovat. První ostrý křest pak prodělaly letadlové lodě s proudovými letadly v Korejské válce. První poválečnou konstrukcí se měla stát u američanů loď United States, který neměla na palubě klasický "ostrov", a měla mít na obě strany vyosené tzv. "úhlové" paluby, které měly usnadňovat start i přistání těžších proudových letadel. Letectvo a námořnictvo se ale o její podobu tak dlouho hádali, až byl projekt zrušen. Nakonec přišla v roce 1954 třída Forrestal, s jednou úhlovou palubou určenou zejména pro přistávání. Vzhled této třídy pak víceméně kopírovaly i třídy další. - Britové se potřebovali zbavit spousty po válce nepotřebných plavidel, a tak se brzy staly majiteli letadlové lodě státy jako Argentina, Kanada, Austrálie, Holandsko a další - výčet jsem tu už kdysi v místnosti poskytl. - Francouzi na přelomu padesátých a šedesátých let postavili svoji dvojici středních letadlovek Foch a Clemenceau

Nimitz, vloženo 23:51:13  28. 06. 2008

1940-1949 - hurá, už se válčí - aneb Zlatý věk Do druhé světové války vstupovaly jen tři námořnictva s flotilami letadlových lodí - loďstva Británie, Japonska a USA. Každé mělo jinou strukturu a i plavidla byly dost odlišné. Jedině ještě Francie měla letadlovou loď, ale ta byla na úrovni plavidel z dvacátých let. Němci a italové svoje plavidla stavěli, a nebýt nepřízně vůdců (Hitler stavbu letadlovky Graf Zeppelin na dlouho pozastavil) tak je mohly i dokončit. Ale stejně by v kontextu války nic neznamenaly. Druhá světová konečně přinesla námořní bitvy, při kterých byly letadlové použity. Většina z těch předválečných plavidel byla na japonské a americké straně brzy potopena, a tak byly nahrazeny novými, na kterých už se projevily poznatky z prvních bojů. Lodě se stavěly větší, rychlejší, odolnější a s větší kapacitou letadel. Zároveň ale vystala potřeba letadla přepravovat přes širý oceán, a také potápět s nimi ponorky. K tomu byly stavěny "eskortní letadlové lodě" - levná, rychle se stavěly, jejich nevýhodou ale bylo slabé pancéřování, nízká rychlost (k dopravě konvojů ale dostačující) a malý počet letadel, většinou 20-30 Japoncům postupně docházel dech a nedokázali nahrazovat ztráty, zatímco americké loděnice chrlily jednu letadlovku za druhou. Britové spíše sázeli na kvalitu než na kvantitu, jejich lodě ke konci války dokázaly snadno přežít i dopad kamikaze na svoji palubu Američané na sklonku války začali stavět třídu superletadlovek (Coral sea), schopných nést až 130 vrtulových letounů, ale nakonec byly dokončeny jen tři.

Tári, vloženo 10:25:36  27. 06. 2008
	je to cool...letadlovky jsou fajn:-)

Nimitz, vloženo 22:55:01  26. 06. 2008
	u kapitoly 1930-1939 si v prvním řádku domyslete "druhé polovině dvacátých let"

Benedikt, vloženo 22:46:19  26. 06. 2008
	zájem rozhodně je!!!

Nimitz, vloženo 22:41:52  26. 06. 2008
	POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ (bude-li zájem)

Nimitz, vloženo 22:41:15  26. 06. 2008

1930-1939 - už to víme, první specializovaná plavidla stavíme Poznatky z provozu těchto plavidel byly velmi důležité. V konstrukčních kancelářích tak na jejich základě začaly už v druhé polovině vznikat opravdu specializovaná plavidla. Britové postavili pár menších lodí, stejně tak japonci, kteří své úsilí korunovali už větší dvojicí Hirjú a Sórjú. Američané nejprve postavili středně velký CV-4 Ranger, poté už přišla legendární třída Yorktown, se třemi plavidly CV-5 Yorktown, CV-6 Enterprise a CV-8 Hornet. Japonci kontrovali skvělou dvojicí Šókaku a Zuikaku. Britové nezůstali pozadu, postavili letadlovku Ark Royal a od ní odvislou celou třídu Illustrious. Britské lodě se od japonských a amerických lišily mnohem silnějším pancéřováním, což však bylo vykoupeno mnohem menším množstvím nesených letadel. A co jiné státy? Francouzský pokus Béárn byl opravdu jen chabý pokus, italové měli velké plány ale jejich letadlovka se stavěla a stavěla až jí rozestavěnou potopili za druhé světové němci, kterým padla do rukou.

Nimitz, vloženo 22:13:35  26. 06. 2008

1920-1929 - taky chceme letadlovku, ale jak na ni? užitečnosti letadlových lodí si všimli i u námořnictev dvou ekonomicky válkou nezruinovaných zemí - Japonska a USA. Ti první brzy spustili na vodu svoji letadlovku Hóšó, stavěnou od počátku k tomuto účelu, ale spíše jako demonstrátor - aby se zjistilo jak taková loď má asi vypadat. Předběhli tím takto američany, kteří přestavěli velký uhelný parník Jupiter na letadlovou loď CV-1 Langley tím že na něj přidělali průběžnou letovou palubu. Langley měl kapacitu až 36 letadel a jeho specialitou byl malý řídící můstek, který se z paluby zasouval. Britové postavili od základu svoji malou letadlovku HMS Hermes V roce 1922 proběhla konference na kteé byla podepsána Washingtonská smlouva, která prudce omezila stavbu námořních plavidel u všech signatářů a přesně stanovila jaká třída plavidel má mít který výtlak. V té době však měly zejména USA a Japonsko rozestavěnou velkou spoustu bitevních lodí a bitevních křižníků a oba tyto státy se shodně rozhodly využít dvou trupů k přestavbu na mohutné letadlové lodě. U japonců tak vznikly plavidla Kaga a Akagi, u američanů pak CV-2 Lexington a CV-3< Saratoga/em>. Ve všech případech se jednalo o mohutná a rychlá plavidla, schopná nést ve svých útrobách až 90 soudobých letadel. Tyto lodě pak sloužily k výcviku pilotů a k zjišťování jakou taktiku s nimi uplatnit. Většina vedení námořnictev však byla konzervativní a zaměřená na bitevní lodi, proto byly letadlovky zpočátku na okraji zájmu.

Nimitz, vloženo 21:44:17  26. 06. 2008

1910-1919 - první průkopnící s vynálezem opravdu funkčního letadla se musely vypořádat i armády na celém světě. V počátcích byly brány jako průzkumná jednotka, která poskytne dělostřelectvu (či spíše štábům) informaci o rozvržení sil nepřítele. U námořnictev byl takový průzkum obvzláště vítaný, protože horizont je na moři velmi blízko, prakticky vše co je dále než 30 km (a nekouří se z toho jak fabriky) je i pro dalekohledy vybavené pozorovatele nespatřitelné. Proto se přemýšlelo, jak dostat letadla na lodě. První pokus o přistání na lodi úspěšně provedl američan Eugene Ely už v lednu 1911, kdy nejprve přistál na přistávací plošinou vybavené palubě křižníku, poobědval tam a podařilo se mu i vzlétnout. Posléze to samé vyzkoušeli i britové. Protože na tuto novinku ještě nebyla námořnictva dostatečně připravena, tak se nejprve ujal jiný způsob použití letadel - ke slovu se dostaly hydroplány. Tyto lehké stroje mohly pomocí katapultu odstartovat z plavidla, po skončení mise pak u něj přistát na hladině a být na loď vyzvednuty pomocí jeřábu. Těžší stroje mohly startovat z hladiny. U několika námořnictev tak vznikla nová třída lodí - nosič hydroplánů. Jednalo se o přestavěné pomalé obchodní lodě. Vypukla první světová válka, a letadla začala plnit i útočné mise. K tomu se hydroplány moc nehodily, a tak se britové pokusili přestavět válečné plavidlo Furious pro provoz letadel. Na záď umístili přistávací plošinu, na příď startovací. První pokus o přistání na něm proběhl úspěšně, při druhém se však pilot zabil - nástavby lodi totiž způsobovaly nevyzpytatelné turbulence prakticky znemožňující klidné přistání. První opravdovou letadlovkou se tak stal až HMS Argus přestavěný z velké obchodní lodě tak, že na něm vznikla jediná velká průběžná letová paluba a v podpalubí hangáry pro 20 letadel. (tato loď se dožila ve službě i konce 2. světové války)

Nimitz, vloženo 21:16:04  26. 06. 2008

konečně jsem se dokopal k tomu, abych sem něco napsal z vlastní hlavy. V práci jsem dostal nápad na několik příspěvků, tak stvořím ten nejdelší ať ho mám z krku Z historie lodí - Letadlové lodě jak šel čas Vývoj letadlových lodí se dá v podstatě shrnout do několika etap 1910-1919 - první průkopnící 1920-1929 - taky chceme letadlovku, ale jak na ni? 1930-1939 - už to víme, první specializovaná plavidla stavíme 1940-1949 - hurá, už se válčí - aneb Zlatý věk 1950-1965 - jak dál? 1965-2007 - přišel atom 2008-budoucnost - opět jak dál? (data jsou VELMI orientační)

Brandir, vloženo 09:01:13  23. 06. 2008
	No,mňa zaujímaju prvé dve zhruba rovnako, ale je to v poho. Ešte by som doplnil k stredovekym námorným bitkám, že v 13.-14.st. sa odohrali dve väčšie bitky v Stredozemnom mori. Rozdávali si to Benátky a Janov.

Nimitz, vloženo 10:34:54  21. 06. 2008
	vytvořil jsem anketu i do této místnosti Pokud máte závažné připomínky k možnostem, můžu je ještě upravit. A by bych rád, kdyby se co nejméně využívala poslední možnost a vybrali si jedno období jako své stěžejní

Meridion, vloženo 16:26:31  16. 06. 2008

Š. Guláš: Plachetnice (str. 108-109) Normanské lodě (...) Lodě Normanů 10. a 11. st. byly kříženci franských a vikingských lodí. Z vikingských lodí se na nich uplatnila klinkerová obšívka, kormidelní veslo na pravoboku, zavěšené štíty na bocích, sklápěcí stěžeň (...) Z franských vzorů, které se zachovaly ještě z dob Cézarových galských válek (tahle formulace ve mně vzbuzuje pochybnosti) převzaly tyto lodi vysoké boky a větší šířku lodního trupu. Vedle hlavy draka a hada se na nich objevila i hlava lva, kterou byly zdobeny franské lodě. Franský vliv se projevil i ve tvaru štítů bojovníků, které nebyly kulaté, ale podlouhlé. (...) Lodě na invazi byly stavěny rychle, nebyly proto tak masivní jako franské válečné lodě. (...) Normanské lodě tvořily přechod od štíhlých bezpalubních vikingských lodí k širším lodím s palubou a kastely, u nichž plachta získala větší význam, zatímco význam vesel se snižoval. Tolik jako odpověď pro Kaina i Brandira zároveň. Sice téhle knížce pro její encyklopedickou útržkovitost a jisté objevené nepřesnosti moc nedůvěřuju, ale je jediná z mé námořnické knihovničky, kde je o franckch lodích vůbec zmínka.

Nimitz, vloženo 15:15:49  16. 06. 2008
	Meridion: má odpověď byla souhrně i pro Benedikta, který se mě v poště ptal na plavidla do cca 14. století Jinak kromě Byzance měly v pozdější době (tj. v prvních stoletíc minulého tisíciletí) významější flotilu i Benátky, které měly převážně klasické trirémy s klounem. A možná by se lokální loďstvo proti pirátům našlo i na Rhodu.

Meridion, vloženo 14:56:11  16. 06. 2008

Kain: Ještě mě napadlo, že vzhledem k okrajovosti takovéhoto tématu s nedostatkem informací na netu a vpopulárně vědeckých publikacích by stálo za to podívat se do odborných historických a archeologických časopisů (pokud tě to opravdu vážně zajímá) - zkusit vyhledat články přes Current Contents, Web of Science nebo jiné podobné databáze (já mám zkušenosti jen z přírodovědeckého oboru a navíc do těchto databází jsem měla přístup jen z univerzitních počítačů, takže konkrétně poradit nemůžu, ale přijde mi to jako nejlepší cesta jak zjistit něco o málo známých výzkumech a faktech.)

Zpět