 |
Georgios Averof - poslední zachovalý pancéřový křižník
Na začátku první světové války nemělo Řecko příliš silné námořnictvo, přesto tři jeho jednotky představovaly pro jeho protivníky (zejména Itálii) přeci jen nějakou hrozbu. Zaprvé to byly bitevní lodě Kilkis a Lemnos, kterým jsem tu už kdysi věnoval samostatný článek. Byly sice hodně staré a pomalé, z doby před první světovou válkou, zakoupené od američanů a v boji by asi dlouho neobstály, přesto to byly jednotky, se kterými se muselo v případě invaze do Řecka počítat. Třetím větším plavidlem byl Georgios Averof, velký pancéřový křižník.
Původně ho začala na konci prvního desetiletí dvacátého století stavět Itálie, pro své královské námořnictvo. Měla to být třetí loď třídy Pisa. Jenže v té době Itálii zrovna nevycházel rozpočet, tak se rozhodli tuto rozestavěnou jednotku nabídnout k prodeji. Ozvalo se Řecko, které v té době modernizovalo svoji válečnou flotilu. Loď potom italové dostavěli podle požadavků nakupujícího. Byla to doslova mezinárodní loď - pohonné stroje měla italské, kotle však byly francouzského původu, generátory německé a děla vyrobila filiálka anglické firmy Armstrongs. Řekové podali objednávku v roce 1909, o rok později byla loď spuštěna na vodu a v roce 1911 vstoupila do služby. Byl to úplně poslední vzniklý pancéřový křižník na světě.
Křižník má standardní výtlak 9 958 tun, plný 10 200 tun. Na délku měří 141 metrů, na šířku 21 metrů. Mohl plout rychlostí až 23,5 uzlů (což v době kdy byl postaven nebylo špatné), páru mu vyrábělo 22 kotlů. Jak už název kategorie napovídá, má dost slušné boční pancéřování o tloušťce až 200 mm. Jeho výzbroj se zpočátku skládala ze dvou věží (jedné na přídi, druhé na zádi), každé osazené dvojicí děl ráže 234 mm. Dále to jsou čtyři dvouhlavňové věže s děly ráže 190 mm, osazené v rozích hlavní nástavby. V kasematech se nacházelo 16 děl ráže 76 mm, po osmi na každém boku. Protiletadlovou výzbroj zastávaly čtyři děla ráže 47 mm. Loď nesla i tři podhladinové torpédomety. Později výzbroj seznala určitých změn, kasematová děla byla ponížena na polovinu, ale vzrostla protiletadlová výzbroj.
Aktivní kariéra tohohto křižníku byla velmi dlouhá, trvala 41 let. Zejména v jejím prvním desetiletí, kdy byl moderním plavidlem podle tehdejších měřítek si vedl velmi dobře. Hned následující rok po vstupu do služby začala První Balkánská válka. V té si řecké námořnictvo vedlo velmi dobře, vyhrálo bitvy u Elii a u Lemnosu a to hlavně díky Averofu a jeho rychlosti. Ten se pokaždé odpoutal od vlastních pomalých bitevníků a začal devastovat plavidla Osmanské říše. Sám utrpěl jen lehké škody. Za první světové války bylo Řecko zpočátku neutrálním státem, teprve ke konci se přidalo na stranu Dohody. Po velké válce ihned začala další, tentokráte mezi Řeckem a Tureckem. V té však Řecko prozměnu prohrálo. Averof ve funkci vlajkové lodi flotily většinou jen ostřeloval pozemní pozice. V letech 1925-27 prodělalo plavidlo rozsáhlou modernizaci ve Francii. Zlepšila se protiletadlová výzbroj, systémy řízení plavby i pohon lodi.
Za druhé světové války, ve chvíli kdy v dubnu 1941 Německo prorazilo Řecké linie, hrozilo lodi zajetí. Bylo nařízeno ji potopit, ale posádce se po poměrně dramatické akci podařilo s lodí odplout na volné moře a potom do Alexandrie v Egyptě, kde sídlila britská flotila. Tu sice nemohla posílit do bojových akcí ve Středozemí, protože tou dobou už rychlost lodi nestačila moderním plavidlům, ale díky svým dělům ještě mohl Averof zastat hodně práce jako přímá ochrana zásobovacím konvojům do Indie. Postupně ale nastal problém s municí, která se již pro jeho 243 mm a 190 m děla nevyráběla.
Loď vyřadili ze služby v roce 1952, ale nesešrotovali. V roce 1984 ji naopak přeměnili na plovoucí muzeum, umístěné v Palaio Faliro, v aglomeraci Atén. V roce 2016, přestože je Řecko na mizině, tak loď prodělala důkladnou údržbu. A teď pozor. Díky této údržbě se stala opět plavbyschopnou a v roce 2017 se Averof vydal na triumfální plavbu, během které ho za 53 dní navštívilo před 130 000 návštěvníků. Nyní kotví na svém místě a opět slouží jako muzeum.
 |