 |
Ellinor je nebezpečná inspirátorka
HYPERKREMOMARKETY
Ležím si v obřadní komoře,
nohy mám jak kohout nahoře,
plamen mi olízl kalhoty,
kremuje mi krém na boty.
Poslední, ó, já jsem poslední,
koho tu v pravém poledni,
spalují na státní náklady,
dál jen za privátní úhrady.
Na vládě jakýs nerv zasedá,
asi ten od zubu, ó, běda,
Dlouhý, Jahn, Rusnok, Sedláček,
kdo z nich je větší blbeček?
Pohřeb jest zážitek privátní,
plať ho sám, k tomu daň přiklepni,
dépéhá třicet a pohřební
speciál kremační spotřební.
Stát na tom výrazně ušetří,
když houmles místo do povětří,
předhozen supům a hyenám,
enviro - tento - výhoda.
Druhý den před všechny kremáče,
táhnou se fronty jak z totáče,
každý chce rychle se grilovat,
než by měl povíce cálovat.
"Vy jste moc živej, hej, dědku,
Kalousek píchne tě za pětku.
Skoč si k něm, nebuď přec lakomec,
a potom do řady nakonec."
Děd, chudák, pleš si rva, rozplakal,
že prý to nestihne, hulákal,
než zavedou z kremací tu novou,
šest tisíc - daň uhlíkovou!
Kdo umřel včas, ten má radost,
rozpočtovou - tu - od-povědnost,
to Babiš za tu daň loboval,
když všechny kremáky skupoval. |
