Místnost

Básnění - bláznění

Místnost má od 17:52:25  07. 11. 2003 pronajatou Hallorn. Spolusprávce: Felix.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Mivka, vloženo 15:34:40  09. 06. 2010
	Děkuji, tohle jsem si teď přečetla ohromně ráda... krásné.

Fionor, vloženo 01:15:24  09. 06. 2010

jedna z poměrně nedávné doby postižené nespavostí: Kolik mých prohřešků vzdává své útrapy za prchavou naději iluze míru Jsem zvíře raněné, když jed vpije se do tlapy, a spálené dopisy, to když ztratíš víru. Směle mě napadá, když větrných lopatek, po bitvě zbytečné utichá hlas, že to co se dnes končívá kdys mělo i začátek - - do krajiny marnosti vízum i pas Splašena ozvěnou myšlenka pospíchá v tom čase půlnočním rychlý je host Slzavé údolí jež zvolna prosychá a člověk táže se: "Kdy mám říct Dost!?"

Mellor, vloženo 13:10:09  26. 05. 2010

Zapaluji svíci. Stará svíce libé vůně dnes však hoří naposledy. Srdce pálí, chrčí, stůně, ve tmě, v chladu, ve vichřici - připadám si nepříčetně jako ryba na měsíci. Do vosku tu stojí vyryty do měkké jámy tři ze znaků pro nemoc. Tehdy řval jsem o pomoc, navlečen na šňůře dámy -šňůra řeže, škrtí, bolí. První znak je za ostudu, ponořený hlavou v sudu sám stát pod okapem budu. Ostudou jsem míněn já. A pod druhým znakem v kleče malé srdce vroucně teče, kterak plamen místo meče láme rychle citu vaz. Symbol jež poslední zbyl písmem radost zastoupil. R za rozum, který žil, též litera pro zradu. Zapaluji svíci. - Nevoní však už. s loučí přišel jiný muž. S rozšklebenou opicí. Na šňůře jsem nebyl sám. Poslední co udělám – shořím. Tyhle řádky, co teď tvořím, napsal jsem přes její vzhled. Z podobizny nezbude než na uhel spálený - vřed.

Felix, vloženo 14:04:44  25. 05. 2010
	To je jasný, pohladil jí po ruce, aby mu uvařila druhý čaj... :)))

Adhil, vloženo 21:17:06  24. 05. 2010
	A ještě lehce dvojsmyslná čajová miniatura :) Vychládla konvice čaj už nezbyl nám beru tě za ruce že pořád žízeň mám.

Adhil, vloženo 21:10:30  24. 05. 2010
	Postbouřkové haiku. Blesky i hromy a déšť vítr vzal slavík v dálce zazpíval

Adhil, vloženo 00:35:22  13. 04. 2010
	Dómó arigató, dómó, dámo :)

Deidre, vloženo 23:16:08  12. 04. 2010
	::tlesk tlesk:: ::úsm úsm::

Adhil, vloženo 22:41:38  12. 04. 2010
	Jedno rychle načrtnuté haiku inspirované tady tím moc povedeným obrazem kamaráda: Zlatá laguna vítr ztichl - a domů domů, rybáři!

Songiri, vloženo 13:47:22  22. 03. 2010
	Ve mně i venku Čekám na zázrak. z víček, z pod mých řas kapky krve stékají. V rukou držím skřehlé nic Je někde tady a stejně pryč. Něco se zarývá hluboko a přesto blízko Přes mé srdce hozený slzaví závoj z hedvábí. Tam kdesi venku i někde tady pásly se bílé lamy. Ve velkých vlnách stroskotaly věčné lodě Už jsou ve snách a v pohodě.

Songiri, vloženo 17:10:41  05. 03. 2010
	Děkuju za ohodnocení. :-)

Adhil, vloženo 22:36:00  01. 03. 2010
	Ale jak to tu tak čtu nahlas, tak rytmus v tom celkem je (pravda, klopýtá, ale to se dá vždycky vylepšit). Rytmus je základ ;)

Adhil, vloženo 22:34:11  01. 03. 2010

Ne že méně, ale tři tečky úplně a naprosto pryč :) Když člověk něco napíše, tak má pak vzít pilu a pořádně to ořezat, aby tam nebyla ani čárka navíc. Báseň to snese, ba minimum interpunkce přímo vyžaduje. Takhle ty tři tečky jenom ruší. Pokud chceš naznačit pomlku, "nádech recitátora", tak to ti udělá sám rytmus, když ho zvládneš. Schválně si to zkus přečíst po sobě nahlas, to dělá hrozně moc. Jinak teda jako dobrý :) Sice tenhle styl pro mě už moc není a příliš mi neříká, ale chápu co chceš říct a daří se ti to. Jo, a děkuji za pochvalu :)

Deidre, vloženo 22:26:59  01. 03. 2010
	méně těch třech teček, pak to vyznívá příliš neupřímně a povrchně, a rozhodně to není hnus :)

Songiri, vloženo 20:55:42  01. 03. 2010

Tak... Musím hned ze začátku upozornit, že tahle básnička není o mně. Napsala jsem ji z pohledu jedné své románové postavy. Jmenuje se Alwin. :-) Hnus Lapen v kleci bez mříží a chladný vzduch mi do plic proudí Zlato parfémů, třpyt stříbra… Čichám ve vězení z jantaru …jako čpavek smrdí Pod nánosem bahna a hnusu, v komerční špíně mě udupávají… …sešněrované sochy… V odporně zkrásnělých ksichtech lhostejnost se zračí Skelné oči e honí jen za prachama …jsou jako… upíři a supi Neupřímní! Povrchní! Hnus!

Songiri, vloženo 20:52:13  01. 03. 2010
	Adhil: Máš krásný básničky. :-)

Adhil, vloženo 12:49:26  15. 02. 2010
	Felix: Děkuji :) Jsem zapomněl napsat, že se to jmenuje "Nebešťan Li Po volá z Měsíce", to je pro kontext důležité.

Felix, vloženo 12:37:47  15. 02. 2010
	Jdu! teda... Výborný!

Adhil, vloženo 11:51:08  15. 02. 2010
	Jak to dopadá, když si člověk u snídaně listuje ve Zpěvech staré Číny :) Naplň si čajem konvici a zažeň chlad rána život je zajíc běžící je to let kormorána a až za krátkou stovku let přikryje tě hlína přijď na Měsíc si posedět napijem se vína.

Deidre, vloženo 20:54:54  07. 12. 2009
	jen se nedělej s karikaturama, jistě, že je to prostě boží :)

Zpět