|
Úkol ve škole, který nakonec nedopadl tak špatně - aneb po dlouhé době se mi zase vrací trochu poetická nálada (doufám ale, že zas nenastane pauza v próze, to by mě teď asi kleplo...).
V Lednici
Suky ve stromech a suky v čase,
i kudy jen jít ve vší té kráse
skrz křoví i pláč i vize
minulé a cizí –
se objevují na hladině
hned zas... mizí.
Suky v duši, cesty vyšlapané.
Však bludník vyptává se, pane,
i kudy, ty Lichtenštejne.
Sám neví, by polobůh,
vrátka se dávno dovřela
a had se spojil v kruh –
labyrintem
světa
ideí
k ráji
… srdce …
– milník drobný ukazuje
k minaretu na půl cesty,
do hlubiny modré tůje,
Sofiiny sestry... |