|
BOHATÁ PANÍ
Kamenná bašta
na vysokém kopci,
dominanta hradu,
kde vládnou lakomci.
Vidí všude, sever, jih,
vidí jezdce na koních,
výpravy a karavany,
jež putují beze zbraní.
Král loupí, nechá přepadat,
"Ej, sluhové, nechte nakládat!"
Sluha slintá, chtěl by brát,
a však se bojí, byl by sťat.
Jak snadno může zlato zaslepit
i krále, jenž byl spravedlivý na svůl lid.
Stal se z něj zloduch, lupič, vrah,
desítky lidí umírají v šatlavách.
Pomoci může jim jen smrt.
Paní s kosou čarovnou,
miluje všechny,
ne jen bohaté,
pohladí strom a květ povadne.
Pohladí pána i žebráka,
ona je ta oparavdu bohatá. |