 |
Vzhledem k tomu, že mám pocit, že Čítárnu už nikdo nečte, tak dávám sem... (Původním názvem Čekání na zázrak, tenhle jsem vymyslela teď a nějak se mi zalíbil)
Letněnáladová
Vítr se snaží sebrat
mé divoké vlasy
a já za ně chci
jeho nekonečnou volnost.
Jsem uprostřed lesa,
na kraji města,
v opuštěném domě,
všude, a taky nikde.
Celý život čekám.
Čekám až přijde –
- někdy ho slyším
v šelestu perutí
cítím v jarním vzduchu,
vidím v odlesku moře.
Je mým největším snem
toužím po něm
a umírám při tom bolestí.
A láskou.
Netuším, kdo to je,
ale vím, že jsme si souzeni.
Třeba má zlaté vlasy
a korunu z listí
může být květinou,
může být knihou,
čímkoli na světě!
Až přijde, poznám to.
Budu volná jako ten vítr
a můj život se naplní.
Nevím, zda se to někdy stane,
ale je to jediné, v co doufám,
jediné, na co myslím.
Zatím jsem pořád sama.
Věřím a čekám,
až mě obejme a budu vědět,
že jsem našla svůj osud. |
