12:32:43
24. 11. 2024

Místnost
Básnění - bláznění

generálním ručitel básnění: Hallorn :-) :J ; vrchní garant bláznění: Felix :-W :)

Místnost má od 17:52:25  07. 11. 2003 pronajatou Hallorn. Spolusprávce: Felix.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit



« ««   4   »» »

Neros, vloženo 18:57:34  25. 12. 2016

Vánočka

Hledáš na půlnoční
chlapce nevinného
Přitom dítě roční
pláče neviděno
Modlícím došel vzduch
Vypadají jako kapři.
Kdo je Syn, Otec, Duch?
Máme to dobrý.
To je za tři.

Silwarel, vloženo 18:49:53  30. 11. 2016

Nádhera, soucítím s tebou.

Neros, vloženo 20:39:07  28. 11. 2016

Rozchodový bucket list

- Cigáro vykouřit k hořkému konci
- Na kopci zakopat plyšovou ovci
- Vyspat se s každou se kterou to chci
- Chlastat a zvracet tři dny a tři noci
- Plakat, psát básně a vzbuzovat soucit

Fionor, vloženo 00:51:48  14. 07. 2016

Z Arrasu

Býval jsem básník,
však ten už nežije,
a síla vyvanula z mého těla –
z kostela růže, motýl i včela...

Má krásná Manon,
proč jsi mi uletěla?

Míval jsem srdce.
Tak proč už nebije?
Ztratil jsem život, vůli i tvář
a na dohled žádný seminář,
kde v sladkém zapomnění
se zase zrada v lásku změní.

Býval jsem rytíř...
Och, bože! Kyrie!

Zbylo jen smutné:
„Ó Tibergi, ó des Grieux.“
Ne! Adieu!

Adhil, vloženo 21:27:52  01. 07. 2016

Adhil inspirovaný Morgensternem a limeriky obecně :-)

Činkapi, vloženo 12:07:58  30. 06. 2016

Morgenstern :-)

Adhil, vloženo 13:56:41  27. 05. 2016

Byl jeden strom na Sachsenbergu
co z dáli slyšel tlouct sekerku
a že ten větvisko nebyl glupy
odfáral šupem ze Saskej Kupy

ten mazaný strom ze Sachsenbergu

Adhil, vloženo 15:20:49  25. 05. 2016

Jarní poledne

Z kostela zvony odbíjí
kaštan se jarem opíjí
zvolna se blíží slunovrat
kdo by teď myslel na návrat
podzimu, zimy, strádání,
životem tepe kořání.

Sladké bytí, pročpak jen,
jsi nakonec jen prázdný sen?
Už když se člověk narodí
a daleko má k poledni
k večeru a k soumraku,
pak přeci jen, v prvním vzlyku
a v prvním smíchu, ve kroku,
se zvolna šine k zániku.

Už bije další poledne
a čas se zdá být přítelem,
vše nakonec však zešedne,
neb život - jen je popelem.
Popelem snícím sladký sen,
že možná, možná, možná my

- my nepominem?

Adhil, vloženo 14:35:05  11. 05. 2016

Olza (Těšínská)

Všechnu tu krev
dávno voda vzala
všechen ten hněv
snad moři odevzdala

…jen stříbřící peřeje…

Je na břehu klid
kéž řeka dopřeje
v míru tu žít

Městu, co roztrhly
hranice
když lidem zpívaly
polnice

Fionor, vloženo 23:02:09  08. 05. 2016

Zpožděné slunce

Říkali, že se smálo,
když na východě ho ještě halil prach,
když v poledne z čel pot sálo,
pot stovek lidí - na cestách.

Mě ale víc hřeje -
a s ním tvůj smích -
zpožděné slunce,
večer, na mezích.

Silwarel, vloženo 17:01:05  15. 04. 2016

Z uší mi stoupá dost nelibý odér,
mám v hlavě nasráno z životních mouder.

Songiri, vloženo 02:10:45  09. 03. 2016

Tam někde

Dívám se, jak pomalu umírá mi růže,
redisperem píšíc do kůže
že se nic nemůže
že to nic nezmůže
kdo pomůže?
nuže?
Prázdná brázda,
mrtvá myš, kyš, kyš, kyš
hloupá myš
v pasti uvízla
smyčka krček přeřízla
už si nehvízdá
optimistka naivistka
kouzelná bílá tečka dokolečka
jak snadné by to bylo
vzít si bílých teček kilo?
život, ten mě někdy sere
a tak se to ve mně pere
že se jeden nesebere
nesbalí si ranec
nějaký ten žvanec
a neputuje za Hádem
už jsem měla namále
nosíc černé korále
na světě neznale
a nikam nepatříc
chtíc něco víc
pro slepičí kvoč
proč

Silwarel, vloženo 00:28:50  09. 02. 2016

Winter Gold

When winter slowly starts to crawl in, passes by the dying fall,
First snowflakes shimmer, on a leaf bed glimmer and cold winds start to howl
Where down the hill, white river stream a lake glows deep and crystal clear
A maiden stood shape cloaked in a hood, her blue eyes mirrored fear…

Snowflakes shimmer and crystal clear her blue eyes mirrored fear.

Her heart still ached from feelings fake as mists rolled over round the lake
Like the web silk and white as milk where last sunbeams on water break
Then twilight comes, shadows grow fast, night falls and first stars glitter
From her blue eyes like stars from skies pearl tears are falling bitter…

Mists rolled as silk, tears falling bitter, like little pearls they glitter.

Cold waters wait - a tempting bait for one soul caught in pain too great
The song of depth, a promised end, relief from both sorrow and hate
Frozen dew glossed entrapped in moss as lake itself would mourn her loss
As she goes near, face strangely still, soft sand kissing her naked toes

The song of depth, a tempting bait, drawing her near to waters still…

Her body thin descends in thrill as water flows where air has been
An icy stream brings from within a crown of foam for silent queen
And then all stops as from her lungs a breath escapes – the very last
Waves circle fast, wash away past, pale moon descends - a spell is cast

When the dawn comes and sun wakes to rise
Her pale visage glows like made from glass
The golden hair, silky and fair
Shining in morning light, encased in ice
And from that day the stories are told
That yellow blooms grow there - The winter gold.

Neros, vloženo 00:37:54  03. 12. 2015

Řece

V řece otištěná vůně klamu
jsi nádherná
jako stohlasý sbor na úsvitu věků

Hlavu si nadále marně lámu
jak titěrná
slova se mohou uhnízdit ve člověku

Přitančíš a dotkneš se mě
na asfaltu
Dvacet tisíc lidí zmlkne
pak zatají dech

Jsi chór slova
srdce magie

Z nebe klesá sněhová vločka
a nastal tu
očí mžik co schoval slunce
jen k vůli tobě

To mne asi
jednou zabije

Právě ležíš v trávě
slunce tě šimrá ve vlasech
a na hlavě

Zas
zatají se dech

Kde jsi kde jsi kde jsi

Jsi

Chór

Magie

Srdce

V řece otištěná vůně klamu
jsi nádherná
jako stohlasý sbor na úsvitu věků

Hlavu si nadále marně lámu
jak titěrná
slova se mohou uhnízdit ve člověku

Ten život kdesi v hrudním koši
se bouří bije na poplach

Neplač
Nepláču
To je jen déšť se sněhem.

Chci zaklít lásku do sousoší
proč nevím je to hloupý strach

Bronchitida Bronislav Bron-Heill (nebo naopak)
Bron-Heill Bronislav Bronchitida
ten nejdůležitější Bron
v tomto výčtu chybí

Zvedni krk a podívej se do těch očí
tak přátelských
které tě milují
Ze kterých teče
po nekonečně dlouhém krku procesí
za všechna slova
pro tvoje potěšení
z očí co se miliony let
skrývají snad jen ze studu

Jsi

Chór

Magie

Srdce

Jsi která jsi jsi větší než ten
co stvořil zapšklá srdce aby mohla milovat.

Jsi čistá jsi tón v první skéné
kde herec pěl o mýtech když zrodilo se divadlo

Jsi kouzelná ve své nevinnosti tajemná
cizí a přitom nezbytná

Jsi báseň a do slov duši tvou má sochá
svobodu srdci netvora

Nějak to nejde

Jsi Chór Magie Srdce

Daleko hluboko jsou všechny sliby
rozladěné hudební nástroje
hloupoučké přezdívky podle jmen zvířátek

Daleko hluboko jsou tyhle city
nastokrát může říct víckrát ne
tisíckrát vrátí se do těch svých pohádek

Na nábřeží
Tma
Na řece je
Tma
V člověku
světlo
Slyšíš?
Ty
voníš i přes t i s í c k i l o m e t r ů

Místo celé této podivné poémy
stačila by jen dvě slova
Snad by vyřešila všechny problémy
Ale
nemělo by se jimi plejtvák.

V řece otištěná vůně klamu
jsi nádherná
jako stohlasý sbor na úsvitu věků

Hlavu si nadále marně lámu
jak titěrná
slova se mohou uhnízdit ve člověku

Neros, vloženo 23:51:55  05. 11. 2015

Bětce
Dvacátá první a tříčtvrťová

Je mi strašná kosa
Smutně sedím na lavce
Čekám tu na zastávce
Píšu si do esemesky
Nohy jako zmrzlé tresky
A ty krásná, bosá
V mysli mé na vycházce
Šeptáš slova o lásce
Píšu je do esemesky
Můj ty světe – mně je hezky

Fionor, vloženo 00:34:13  13. 07. 2015

Noční Praha

Noční Praha po dešti
voní jako děvky po šichtě.
Potkávám je ráno, když míří domů,
zatímco já odcházím pracovat.
Čpí potem, který nesmyje žádná sprcha,
a nesou otisky dlaní opilých cizinců.

Noční Praha po dešti -
- vídám její osamělou tvář.
Pomníky lidské touhy po izolaci
nehybně stojící u obrubníku.
A mezi nimi, před nonstop barem,
si zpívá Rus močící do kanálu.

Noční Praha po dešti
je tichá.
Jako každé ráno,
když beru klíče z háčku
a nikomu nedávám sbohem.

(červenec 2012)


Noční Praha II.

Noční Praha po dešti
voní vlhkým prachem a milováním.
Zmoklé vlasy se ti kroutí –
prstýnky a mokré uzlíky.
Byla jsi příliš krásná než abych odolal,
ale moc nevinná pro drsnou lásku.
To až déšť rozhodl za mě.

Noční Praha po dešti
je jako vzácné květiny
natrhané v cizích zahradách.
Rukama od hlíny.
Zválené a uvadlé v mojí posteli,
dříve než bláto na botách oschlo a odpadlo.

Noční Praha po dešti
je přihrádka plná tužek,
které byly příliš daleko,
a báseň,
která mi proklouzla mezi prsty.

(12. července 2015)

Neros, vloženo 20:05:45  06. 04. 2015

Naděje pro Harryho

hrozní hroznýši
v chýši chroptící
po tmě se potící
snad tiše dodýší

Hallorn, vloženo 10:11:52  10. 02. 2015

Velká Británie
to je zvláštní země
kudlu tam mít nesmím
maximálně ve mně

Kudlu tam mít můžu
leda trčet v zádech
abych nerušil ten
multikulti nádech

U sousedů nahá
slunila se Katka
teď ji kryje burka
navrch karimatka

A já nerad burku
ani karimatku
neb má burka tuze
neprůhlednou látku

Mravnost jim tam hlídá
šarja policie
co vypadá jako
někde z Tramtárie

A když chytnou holku
jak se mucká s klukem
uřežou jim hlavy
za nejbližším bukem

Velká Británie
už se těším domů
do té země Čechů
Vietnamců a Romů

Ač se někdy perou
když jde do tuhýho
domluví se spolu
pak si dají pívo

Ač se někdy perou
když jde do tuhýho
kašlou na kázání
pana Alrawiho

Hallorn, vloženo 17:51:21  04. 02. 2015

Děkuji, tetičko :-)

Ellinor, vloženo 18:59:41  03. 02. 2015

Hallorn: strýček Hall opět zazářil, byť s nádechem temnoty (jemu ovšem bytostně vlastní) :)

« ««   4   »» »

Zpět



Fantasy a Sci-fi: Taverna
© Jirka Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net
, 2001 - 2005
Design: Rinvit, Jeremius
Na textech se podíleli Pavel Džuban a Toomz
URL: http://fantasy-scifi.net/taverna/taverna.php