 |
Corfe: já mám porovnání s Olomoucí, kde mi jako magisterskému studentu dali peníze na konference v Helsinkách, Ljubljani, Bukurešti a já nevím, kde ještě. Vždycky bez řečí a předem, naopak ještě mi je nabízeli. Teď je situace trochu jiná, ale nějak si myslím, že jako doktorand bych něco dostala.
Můj přítel dělá doktorát v Brně na ústavu práva a technologií. Tam se peníze na to, když potřebuje jet na konferenci (aktivní i pasivní) vždycky najdou. Prostě mu je vytáhnou z nějaké projektu nebo dostane účelové. Většinou zpětně, ale vždycky mu všechno proplatili.
Není to nezadatelné právo. Ale přiznám se, že v okamžiku, kdy po mě tyhle věci chtějí, dávají mi minimální stipendium a ještě si občas postěžují, že málo pracuju, protože, nepřekvapivě, musím třeba chodit do práce, tak že mi nějak pomohou. A ne, že mi řeknou, že Fond mobility, no to můžete zapomenout slečno, pokud ho chcete na proplacení konference. A to by mi zaplatili půlku.
Loni jsem si všechno hradila sama. Ty peníze jsem měla. Ale teď se ještě vzpamatovávám z mé cesty na Kubu a šetřím na bydlení a na další cesty, musím platit účty, náklady na život a takové věci. A prostě nemůžu si dovolit dát 15k za konferenci v Irsku, kde bych přednášela a loni to byla hrozná pecka a potkala jsem hodně zajímavých lidí, nebo 60k za letní školu, která se i vztahuje k tématu mojí dizertace a je to Cambridge a domnívám se, že by mě to hodně obohatilo a posunulo zase někam jinam.
Nemůžu dělat všechno. Buď toho nechám, budu normálně vydělávat a na tyhle věci budu mít a budu si brát dovolenou, a nebo budu dělat doktorát, ale v tom případně na tyhle věci nemám. A potřebuju pomoc, protože jsem mladý začínající vědec, který to fakt chce dělat a fakt se chce zapojit a fakt chce pracovat. A fakt to nejde. Je to frustrující.
A nejvíc, nejvíc mě na tom vytáčí, že jsou pracoviště, kde to jde, ale Karlovka to očividně není.
A ke grantům - druhý rok po sobě jsem žádala o GAUK. No, smůla. Mám výborné posudky, skvělé hodncoení, jsem doporučená. A prd. Příští rok to zkusím ze zoufalství znova, protože v září mi bude oficiálně končit moje tříleté období, dizertaci do té doby určitě nedopíšu a budu čelit tomu, že od září nebudu mít už ani to mizerné stipendium a tudíž si budu muset najít práci (což je jako v pohodě), ale bude to znamenat, že dizertaci budu psát pokoutně po nocích. O tom nám asi může, koneckonců, říct víc Adhil. Nebo Pirosh. Nebo další, kteří to měli stejně. A to ještě aspoň našli práci. Ať už budu hledat v Praze nebo v Brně, tak se bojím, že budu hledat dlouho.
(já se moc omlouvám, nějak jsem se rozvášnila). |
