 |
Já kombinuju to, co tu popisujete - obvykle si dělám výpisky a z nich mikrovýpisky, protože pak musím vnímat, co čtu. Do mikrovýpisků píšu jenom to, co vím, že si prostě nezapamatuju - pak si to přečtu těsně před zkouškou.
Dělám si seznamy těžko zapamatovatelných věcí - teď se třeba učím na gyndu a vypisuju si podle abecedy všechny pány, co měli tu drzost něco po sobě pojmenovat, všechny čísla/hodnoty, a všechny léky - jsou to věci, co se mi prostě blbě pamatujou a budu se je muset mechanicky našprtat - mít je pohromadě mi pomáhá, protože se k nim můžu vracet.
Dělám si v excelové tabulce seznamy otázek, které si barevně odškrtávám, a automaticky se mi odečítá, kolik toho umím a kolik mi toho zbývá na den - abych to všechno stihla. Motivuje mě vidět, jak toho ubývá. =)
Mechanické seznamy jsem se na poslední státnici učila pomocí quizlet.com - je to stránka, kde si dáš otázku a odpověď - nebo heslo a definici a ona tě z toho pak zkouší - ty si odklikneš, jestlis to věděla, a když to nevíš, tak ti to dává znovu a znovu dokud si to nezapamatuješ. Pak ti to řadí podle toho, co umíš nejlíp a co nejhůř - měla jsem to jako večerní rituál před spaním, ale teď už se mi to přejedlo - chce to hodně disciplíny, jednak zabere dost času to tam psát a jednak zabere dost času se z toho zkoušet, ale zase si myslím, že se to tím dá naučit velmi kvalitně. =D
Jinak většinou používám náhodný generátor čísel - hrozně mě to baví - třeba každý ráno si vylosovat 3 otázky a zkusit si normálně napsat přípravu, co si o tom pamatuju - bez koukání do materiálů. Pak si to klidně říct (to se mi většinou nechce), a pak si to podle materiálů červeně opravím, co mi tam chybělo nebo bylo špatně. Když musím věci tahat z paměti, líp se ukládají. (což je vlastně to, co tu píšou všichni) Pak si ještě většinou v excelu barevně označím, že tu otázku už jsem opakovala, aby se mi nestalo, že tím náhodným výběrem některé odignoruju.
Jo a pak staré dobré nalepovací papírky - lepím si na ně věci, které jsou fakt hodně důležité, ale špatně se pamatují. Mám je všude po pokoji - pomáhá to, že když na ně narazím při průchodu pokojem, přečtu si je - a pak si pamatuju, že "jó to bylo na tom papírku na prosklené skříni". =)
To je asi všechno, co skutečně používám, učení se se spolužáky navzájem jsme zkoušeli, ale bohužel to funguje, jen když chodíme do školy, a baví nás to jen omezený čas. =) |
