|
Tak jsem zase po létech přečetla Hobita. Byl to zvláštní zážitek. Jako když někde vystavují skicu nějakého slavného obrazu, první náčrt, tušení toho, co jednou přijde. Nejsem žádný tolkienovský znalec, ale některých věcí si nelze nevšimnout, třeba toho, že "král elfů" tam ještě ani nemá jméno. O Glumovi autor říká: "Nevím, odkud přišel ani co byl vlastě zač". A oslovení "milášššku" vysvětluje tím, že neměl příležitost mluvit s nikým jiným, tak oslovoval sám sebe.
Ten film prostě musí být úplně jiný než knížka. Na jednoduchý humor a dětskou naivitu už nemáme nárok. Jsme už s příběhem o dost jinde.
A za sebe musím říct, ještě že tak. Psy, prostírající předníma tlapama tabuli a ovce, nosící podnosy na hřbetech opravdu NECHCI vidět ve filmu! :-) |