 |
ŠOTČÍN (Pražský larpvíkend)
Roztomilá a vtipná konverzačne hádací hra, myslím že dokonce i první běh. Naprosto ideální na ráno pro rozpohybování a rozpovídání, žádné velké emoce, ale lehké a zábavné. Na můj vkus ale byla trochu příliš sedící, což se možná s dalšími běhy změnilo, a osobně mi dost vadily pravopisné chyby ve všech písemných materiálech.
6/10
HRA (Pražský LV)
Na jednu stranu extrémně emočně silná záležitost, ohromně zajímavě propracovaná, je vidět, že si s tím Doktor dal spoustu práce a rešerší. Na druhou stranu se do hry imho silně promítal světonázor organizátora, s nímž jsem prostě měla problém, a poměrně dost mi vadila nemožnost si vybrat postavu - určování věkem skončilo tak, že jsem hrála něco, co mě nejenže obecně nebaví, ale navíc mi to i nejde. Měla jsem pocit, že do libovolné jiné postavy ve hře včetně těch mužských bych se vžila lépe, svoji postavu jsem za celou hru prostě nedokázala uchopit tak, abych ji pochopila a přijala její osud. Taky mi přišlo, že zatímco všechny ostatní postavy dostaly silnou katarzi, ta moje skončila s poměrně vágním "až vyrosteš, tak to pochopíš," což se sice možná zdá pointou logické a například v románu bych to akceptovala, ale ve hře mi to jakožto hráči přineslo spíš rozmrzelost.
Objektivně 8/10, subjektivně 5/10
ŠKOLA (Pražský LV)
Víceméně totéž, co tu už bylo několikrát řečeno. Zábavné, příjemné, flashbacky s Kačenkou jsem měla ještě chvíli, ráda bych si to zahrála ještě jednou, ale tentokrát za nějakého grázlíka, protože vzpomínat si na zlomky mi dalo zabrat. :)
8/10
BEZKRÁLÍ
Letos na mě upřímně řečeno nějak nezapůsobilo, což bude kombinace špatné volby postavy a faktu, že se mi do téhož termínu připletlo pár mimoherních problémů. Skupina byla zajímavá, ale obecně jsem tam cítila spoustu hluchých míst a furt chodila asfaltovou osmičku smrti. Je ale pravda, že tendence mluvit sprostě jsem se dlouho nezbavila.
6/10
MYTÁGOHRANÍ
Oproti loňsku trochu zklamání - hra se ještě víc posunula do naprostého sandboxu s absolutním minimem podnětů z prostředí a od organizátorů. Bylo to opravdu hodně o tom, jakou měl kdo postavu a bez skupiny na hraní takřka nemělo cenu jezdit. Červená Karkulka byla dobrá volba, kterou jsem si první dva dny dost užila, ale protože jsme přijeli už ve čtvrtek, bylo to prostě dlouhé. Hodně to zachraňovali dobří spoluhráči, ale i přesto byl konec hry dost hluchý.
6/10
PORTA ROSSA
Taktéž jsem přijela s velkými očekáváními a ačkoliv hra byla prostředím úžasná, mnoha věcmi (náboženstvím např.) zcela unikátní a měla spoustu celoherních epických momentů, já prostě opět (tento rok na to mám prostě smůlu) skončila s postavou, která mám pocit od začátku fungovala jako křoví, zvlášť při porovnání s množstvím zápletek kolem ostatních postav. Velmi intenzivně jsem se snažila připojit ke všemu, co šlo, ale přesto jsem většinu času strávila snahou nekopřit moc. Ozkoušela jsem si i že prostě fyzicky náročné hry jsou pro mě nepoužitelné, protože kombinace konstantně vymrzlé věže a pro mě nedostatečného jídla byla dost odpisová.
Objektivně 8/10, subjektivně 6/10 (nevím, jak moc se teďko liším od toho, co jsem psala do dotazníku :)) |