 |
Jej, taky budu dost náhodně, asi si nevzpomenu ani na všechno :-)
Sanatorium 10/10
Za mě naprosto skvělá hra. Měla jsem úžasné spoluhráče (např. Doktora a Peldrica) a skvěle se to rozehrálo, zažila jsem tam nečekaný zvrat, slzy i smích. Vyvážená hra, která překvapí a moc se mi to líbilo. I když jsem první polovinu hry trávila tím, že jsem byla velice tichá, nenápadná a malovala jsem si. Spoluhráči se mnou interagovali a bylo to hodně super... :-)
Telenovela 8/10
Úžasně jsem se bavila, spousta smíchu, velkých emocí a tak dále. Hra vyvážená, pro mě nový styl hry, který se mi ale líbil. Srovnání se školou se člověk nevyhne a já musím říct, že se mi škola líbí víc :-)
Iure 8/10
Zajímavý formát, který mě trochu překvapoval, chvíli mi trvalo se do toho dostat, resp. do postavy a víc než hrát, jsem se to snažila pochopit a přijít na to. Ovšem prvně jsem dala na larpu opravdickou facku (promiň Fio :-D), prostě mi to nějak ujelo a jak mi Fio držel druhou ruku, tak jsem nestihla domyslet, že ta facka bude prostě reál, což můj dojem ze hry přece jenom umocnilo. Ale zajímavý příběh, Doktor na tom nechal hodně práce a navíc neskutečná záplava obálek!
Pika-don 8/10
Konference zástupců VB, USA, Německa, Japonska, Polska a ještě někoho o tom, jestli na Japonsko má být svržena atomovka nebo ne. Hrála jsem Japonsko, ačkoliv jsem původně nechtěla, ale nu což. Hrát jako žena zástupce Japonska bylo pro mě dost náročné, sice se relativně dobře orientuju ve faktech, ale i tak jsem měla problém argumentovat a vymýšlet argumenty, když jsem tomu sama dost nevěřila a tím pro mě bylo těžší něco vymýšlet. Ale snad jsem to uhrála dobře, Doktor (USA) mi nedal nic zadarmo a byla to skvělá hra. Baví mě ta tématika, dobří spoluhráči a úplně boží mechanika hry :-)
Never let me go 9/10
Silný, jednoduchý příběh. Opět jsem hrála roli ženy, která se o něčem musí rozhodnout a je to těžké rozhodnutí. Když jsem ho učinila, bylo mi ze sebe zle, nenáviděla jsem se proto a stejně bych to udělala znovu. Skvěle připravené, přišlo mi, že každá postava měla co dělat. Rozhodování mi krutě nejde a taky to bylo ještě o to horší. No, slušně se mi to dostalo pod kůži. I dneska, když na to vzpomínám po půl roce (?), tak je mi ze sebe vlastně zase dost zle...
A teď větší larpy :-)
Skoro Rassvet 10/10
Pro mě opravdu nejlepší hra, jakou jsem kdy hrála. Měla jsem silnou, nešťastnou roli, která se mi líbila a bylo těžké a zároveň lehké ji hrát. Spousta smutku, vodky a emocí. Měla jsem skvělé spoluhráče a to všemu jenom dodalo. Dodnes mám z něčeho husí kůži. Perfektní předherní workshopy, jsem neskutečně ráda za předherní a poherní možnost promluvit si s orgama. To, že jsem večer mohla skoro hodinu mluvit s Piroshem a Hampim mě hodně spasilo, mohl ten bleed být horší. A následná párty, která byla správně divoká úměrně všem těm emocím.
De la Bete 10/10
(kopíruju z LD)
Jako všichni, jela jsem na tenhle larp s obrovskými očekáváními. A mě se splnila.
Když jsem si zaškrtávala, co bych chtěla hrát, tak jsem záměrně se snažila odklonit se od toho, co hraju pořád, chtěla jsem, aby tohle bylo něčím novým. Dostala jsem roli, která mě překvapila a potěšila. Od tragické hrdinky stižené hrozným osudem jsem se dostala ke krásné roli na De la Bete, k roli chytré a silné ženy, která sebou nenechá cloumat a umí se prosadit i ve světě mužů. Tudíž jsou mé zážitky dost odlišné od zážitků například z Borogravu nebo z Porty Rossy. Ale tím jsou unikátnější. Hru jsem si užila plně, pouze jednou jsem měla pocit, že jsem se ztratila, že nevím, do čeho píchnout. V ten okamžik jsem vyhledala organizátora (Lucku) a ta se se mnou na chvilku prošla, popovídaly jsme si a hned to bylo v pohodě a já se zase nezastavila. Kdyby hra byla o hodinku delší, stihla bych všechno, co jsem chtěla. A ve volných chvilkách bylo krásné pozorovat ostatní hráče, jak se prochází po zámečku ve svých krásných kostýmech, povídají si, něco řeší nebo někam běží, občas se nechat něčím strhnout... pro mě bylo pořád co dělat.
Opravdu obrovská poklona patří organizátorům, a to jak tvůrčímu tak realizačnímu týmu za to, jaké obrovské množství práce na hře udělali. Jak již bylo zmíněno: zázemí, promyšlené detaily, kostýmy (!!!), jídlo, stan, koně (!!!), ovce (!!!), prostě člověku to navodilo dojem, že je opravdu v té době, když je tady přece i ten kůň. Hororové sochy u fontánky, tajné dostaveníčko za svitu měsíce u fontánky, kdy se zpoza sochy vyloupne šmírák a překazí vám to, je prostě dokonalé, zámeček (díky za netopýra v místnosti :-)), letohrádek a noční stezky odvahy při cestě na něj, Bestie, zvukový doprovod. No a nelze zapomenout na postavy. Moje postava byla nádherně reálná. Dobře se mi hrála, ačkoliv byla o tolik jiná než to, co hraju. Ale měla jsem skvělé spoluhráče, kteří mi pomáhali všechno rozehrát. Postavy takhle promakané a provázané, to je jedna radost. Musím hlavně vyzdvihnout to, co se mi stává na larpech často a tady ne, že to, co jsem věděla já, věděly i jiné postavy. Všichni jsme měli stejné informace (nebo jsme to tvrdili). Hodně to usnadnilo komunikaci a hru, ne vždycky se to povede a jsem šťastná, že tady to vyšlo. Díky za to.
Kdybych měla najít nějaká negativa: opožděné jídlo (čehož jsem si všimla jenom jednou, stejně jsem jídlo často ani nestihla), ale to mě nepřijde moc zásadní, stává se to a bylo nás prostě hrozně moc. Více předherních workshopů v menších skupinkách. Víc nevymyslím. S věcmi, které trápily mě osobně, nikdo nic neudělá (zima, zima a zima).
Takže za mě: 10/10. Perfektní hra, výtečně připravená, to množství práce je neuvěřitelné. Báječní spoluhráči, skvělý komfort až pod nos, prostředí a zázemí bez chybičky. Měla jsem happy end a konečně jsem ze hry odjížděla s úsměvem na rtech. Jo, a kdyby byl další běh, jedu znova. Už se mi o tom i zdálo :-)
Dance Macabre
kopíruju z LD
Nebudu popisovat svůj příběh, ten jsem sepsala a můžete si ho najít na stránkách DM.
Ráda bych ovšem vyzdvihla neuvěřitelnou preciznost a promyšlenost všeho, co se během toho víkendu odehrálo.
Předherní workshopy. tréninky (díky Monice a Mikulášovi!), to všechno šlapalo jako po másle, necítila jsem žádný problém a bylo to vyvážené :-). Hra má několik naprosto geniálních nápadů - tvorba postav se mi hrozně líbila, je to jiné, je to nové a perfektně to fungovalo. Měla jsem ze začátku pochyby, ale důvěřovala jsem organizátorům, tak jsem se nechala vést instrukcemi a díky tomu vznikla moc hezká postava, kterou jsem si velice užila. Další perfektní záležitost jsou lokace na samotné hře. Jak jsem je využívala je popsáno v té "povídce" :-).
Hodně mě potěšilo, že si organizátoři dali záležet na poherní duševní hygieně. Věděli, že hra může být náročná, že to může mít dlouhý a těžký dojezd, proto se na to připravili a udělali podle mě všechno proto, abychom neodjížděli jako trosky, ale naopak, abychom měli spíše pozitivní zážitky a vzpomínky. To se nestává a mě to opravdu potěšilo, pomohlo mi to.
Nebála jsem se, že by tanec beze slov nemohl fungovat, naopak. Těšila jsem se na to, tohle je to, čím jsem kdysi žila. A stejně mě překvapilo, jak to všechno krásně šlapalo a do sebe zapadalo. Všichni hráči do toho šli na plno, nikoho jsem neviděla se flákat nebo nudit. Bylo to krátké a přesto jsem na všechno měla dost času. Rozvrhnout si to všechno, aby to bylo efektivní a mělo to spád, zároveň vyjádřit byť jedinou emoci v tanci dlouhém čtyři minuty, to prostě byla výzva a já doufám, že se mi to podařilo.
Díky za všechno, jak orgům, tak hráčům. 10/10 a dala bych více, kdyby to šlo. :-)
Dance Macabre je v první pětici nejlepších larpů, které jsem kdy hrála (nelze říct, na jaké pozici, pozice nejsou, larpy jsou příliš rozdílné, ale je opravdu jeden z nej). Všechna čest.
Hell on Wheels 10/10
Jeden z nejlepších larpů, co jsem hrála a to vím, že má ještě mezery. Bylo to pro mě až skoro moc silné, měla jsem krásnou postavu Evy Tool se silným příběhem, neskutečně úžasnýma spoluhráčema (díky Kamilovi a Čestmírovi), vůbec všichni další hráči byli super a měla jsem opravdu pocit toho divokého západu, se vším co k němu patří. A jak se lidi dokážu uvnitř skupiny spojit, aby mi pomohli (děvky, černoši)... několik scén, které si budu ještě dlouho pamatovat (Evo, pojď domů..., Jsi děvka, a děvkou zůstaneš. Ať se o tebe ten tvůj negr postará! Já se postarám, to se neboj, smrt Elama, etc etc etc...). Pro mě to bylo až moc silné tím, že jsem fakt měla pocit, že bych mohla mít happy ending a byl mi vzat příliš náhle a tak vůbec, takže to mě hodně zklamalo. Ale přeherní komunikace s hráči perfektní, šlo by zapracovat na workshopech. |