Místnost

Poradna v nouzi - úřední, přírodní a jiné katastrofy

Ocitli jste se v nouzi? Dušičku vám pofoukáme v Duté vrbě, zanadávat si můžete ve Ventilačce , ale tady se vám dostane praktické rady a pomoci. Bojujete s úředním šimlem? Chcete být připraveni, kdyby vás zastihla přírodní katastrofa nebo prostě vědět „jak na to“ ve složité situaci? PŘIJĎTE SE PORADIT. SPOLEČNĚ ZASTAVÍME I SPLAŠENÉHO VELBLOUDA! Místnost má od 20:31:17  19. 02. 2004 pronajatou verlit

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Dara, vloženo 17:23:48  20. 03. 2007
	pokud něco reklamuju na stejnou závadu a pak bych po třetí reklamaci chtěla vrátit peníze musím to reklamovat na stejném místě? Totiž, dostal jsem tiskárnu, v podstatě hned přestala tisknout, tak jsem jí reklamovala u prodejce, teď jsem jí dostala zpátky a už od začátku netiskně jen hlásí chybu. Jde mi o to, jestli bych to případně nemohla odnést do autorizovaného servisu místo k prodejci

Jeremius, vloženo 11:18:28  19. 03. 2007
	Diky. Ted jsem si zjistil, ze se to da zrusit, staci si skocit na pojistovnu

verlit, vloženo 10:17:11  19. 03. 2007
	Tak to, bohužel, nevím :-(

Jeremius, vloženo 10:16:17  19. 03. 2007
	Aha :) Takze v tom pripade bych se rad vratil k te sve otazce: Kdyz ted vyplnim ve formulari placeni zaloh, a za tyden se necham zamestnat, proste napisu do pojistovny a zalohy mi zrusi? Nebo po odevzdani formulare uz mam smulu a budu muset zalohy platit cely rok s tim, ze mi je pak vrati?

verlit, vloženo 08:34:46  19. 03. 2007
	Ahá, takhle. Promiň, teď jsem tě zmátla já - zálohy v případě hlavního PP platíš, teda přesněji odvádí je z tvého platu zaměstnavatel. Pokud jsi přitom OSVČ, pak za určitých podmínek nemusíš ty platit zálohy ze své činnosti. Já to pořád beru primárně z pohledu zaměstnance, zatímco ty z pohledu OSVČ :-) To víš, zvyk...

Jeremius, vloženo 23:21:21  18. 03. 2007

Verlit: V tom formulari na konci je cast "Vypocet mesicni zalohy", kde je jedna z moznosti "Hlavnim zdrojem prijmu je zavisla cinnost - zamestnani, viz pouceni bod 8". Bod 8 v pouceni rika: "8. Osvobození od platby záloh je možné jen u zákonem vyjmenovaných skupin OSVČ. Za měsíce, ve kterých OSVČ byla současně zaměstnancem a zaměstnání pro ni bylo hlavním zdrojem příjmů, není povinna platit zálohy na pojistné. ..." I kdyz ted si uvedomuju, ze jsem si neuvedomil, ze asi cely odstavec se tyka jen vyjmenovanych skupin OSVC, kam (pocitam) patrit nebudu :(

verlit, vloženo 22:37:02  18. 03. 2007
	Jak jsi přišel na to, že nemusíš na hlavní PP platit zálohy? Samozřejmě že platíš zálohy, a to jak na zdravotní, tak na sociální zabezpečení plus měsíčně také zálohu na daň, kterou při podnikání až do značné výše příjmu platit nemusíš nebo max. 2x ročně.

Jeremius, vloženo 22:27:02  18. 03. 2007

Kdyz uz tu porad otravuju :) Zatim me zamestnani nemam jeste vyreseno, takze sonduju co a jak. Ted vyplnuju prehled za rok 2006 pro VOZP a pokud spravne chapu, kdyz je nekdo zamestnany na hlavni uvazek, tak nemusi platit zalohy. Je to tak? Pokud ano, plati i to, kdyz ted vyplnim ve formulari placeni zaloh, a za tyden se necham zamestnat, proste napisu do pojistovny a zalohy mi zrusi? Nebo po odevzdani formulare uz mam smulu a budu muset zalohy platit cely rok s tim, ze mi je pak vrati?

verlit, vloženo 17:32:14  17. 03. 2007

Do smlouvy si může zaměstnavatel napsat cokoli - když na to přijde, může tam napsat, že budete pracovat zadarmo a minimálně 80 hodin týdně. Ale je mu to houby platné, protože cokoli je v rozporu s právními normami není platné, i kdyby s tím zaměstnanec souhlasil a chtěl se svých zákonných práv vzdát. Čili zaměstnanec může klidně takovou smlouvu podepsat (pokud tedy chce mít něco společného se zaměstnavatelem, který takové smlouvy sestavuje), ale pak si klidně může dělat dál co chce a zaměstnavatel nemá šanci ho donutit k něčemu jinému.

Cox, vloženo 01:30:58  17. 03. 2007

Pokud vím, tak může. Je to ochrana zaměstnavatele, aby informací, které získal při výkonu svého povolání nemohl zneužít ve svůj prospěch. Aby nepřetáhnul klinty, neprodal, či nevyužil technologické postupy, či obchodní informace atd. atd. ve svůj prospěch (jakožto živnostníka) či ve prospěch jiné firmy pro kterou by taktéž pracoval. Bohužel se to dneska často využívá jakožto forma nátlaku či šikany zaměstnance, aby byl max. závislý na svém zaměstnavateli. Zažil sem takovou konkurenční doložku u zaměstnavatele u řidiče (co on může vynést? U jaké pumpy tankuje?). Myslím si, že v případě soudního sporu by to nemohlo obstát, ale kdo do toho půjde? To že se stanoví povinnost kompenzace po skončení prac. poměru v případě takové podmínky je jen dobře, zaměstnavatel si aspoň rozmyslí jestli mu to za to stojí. Taže nebude vyvíjet takovou nátlakovou akci na šoféra aby mu ztížil odchod a následné uplatnění, ale u obchodníka už to smysl má. Běžně obchodník odchází a s ním i jeho klientela - tj. ztráta pro firmu. :o)

verlit, vloženo 21:28:47  13. 03. 2007
	Tohle je jediné, co se konkureční doložky týká, co je v zákoně. Takže jinými slovy (podle mě, zas tak moc tuhle část nepoužívám, není důvod) nic takového ve smlouvě sjednat nemůže.

Jeremius, vloženo 20:43:04  13. 03. 2007
	Diky za info, Verlit. Ale v tom zakone je rec pouze o situace, kdy bych skoncil zamestnani. Tenhle clovek po me chce, abych nedelal pro nikoho jineho i v dobe, kdy pro nej pracuju. Zajimalo by me jednak jestli na to ma pravo a pokud ano, jestli to taky musi nejak kompenzovat

verlit, vloženo 19:45:26  13. 03. 2007

A vůbec, tady máš plný text: Hlava VI: Konkurenční doložka § 310 (1) Byla-li sjednána dohoda, kterou se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu, je součástí dohody závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku. Peněžité vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období, pokud se účastníci nedohodli na jiné době splatnosti. (2) Dohodu podle odstavce 1 může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít, jestliže to je možné od zaměstnance spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v zaměstnání u zaměstnavatele a jejichž využití při činnosti uvedené v odstavci 1 by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost; jestliže byla se zaměstnancem sjednána zkušební doba (§ 35), je možné dohodu uzavřít nejdříve po uplynutí zkušební doby, jinak je dohoda neplatná. (3) Byla-li v dohodě podle odstavce 1 sjednána smluvní pokuta, kterou je zaměstnanec zaměstnavateli povinen zaplatit, jestliže závazek poruší, zanikne závazek zaměstnance zaplacením smluvní pokuty. Výše smluvní pokuty musí být přiměřená povaze a významu podmínek uvedených v odstavci 1. (4) Zaměstnavatel může od dohody podle odstavce 1 odstoupit pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance. (5) Zaměstnanec může dohodu podle odstavce 1 vypovědět, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil peněžité vyrovnání nebo jeho část do 15 dnů po uplynutí jeho splatnosti; dohoda zaniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. (6) Dohoda podle odstavce 1 musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná; to platí obdobně pro odstoupení od dohody a pro výpověď dohody podle odstavců 4 a 5.

verlit, vloženo 19:43:47  13. 03. 2007
	Navíc je omezeno, kdy je možno doložku požadovat na případy: (§ 29a odst. 3 ZPr.) je o situace, kdy to lze po zaměstnanci spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v pracovním poměru u zaměstnavatele a jejichž využití při konkurenční činnosti by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost.

verlit, vloženo 19:41:20  13. 03. 2007
	Sjednat to v pracovní smlouvě může, ale v § 29a odst. 2 ZPr je nově stanovena minimální výše odměny (vyrovnání), kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnanci za převzetí závazku konkurenční doložky poskytnout. Napříště nebude možné sjednat nižší odměnu, než je průměrný měsíční výdělek.

Jeremius, vloženo 18:27:45  13. 03. 2007
	Muze si zamestnavatel klast neco jako konkurencni dolozku, kdy v dobe, kdy budu u nej zamestnany, nemuzu delat nic jineho v oboru (ani na vlastni triko)?

Arenga, vloženo 10:02:05  13. 03. 2007

Jeremius: pokud budeš řádně zaměstnán, máš nárok na dovolenou v takovém rozsahu, na jaký úvazek jsi zaměstnán. Normální délka dovolené je 20 dní. Pokud budeš pracovat na 4 hodiny denně, tak máš 20 dní, ale jsou to ty tvoje čtyřhodinové, pokud bys pracoval na 8 hodinové dny, ale ne celý týden (například jeden týden 3, druhý týden 2), tak je to myslím tak, že bys měl 10 dní. Pokud se pletu, tak mě někdo opravte.

verlit, vloženo 19:51:51  12. 03. 2007
	Když děláš na živnosťák, nemůže to být pracovní smlouva. Ale můžete spolu uzavřít běžnou smlouvu, jaká se prostě uzavírá mezi dvěma právními subjekty - ta pak může zahrnovat oddíly týkající se plnění, doby, na kterou je uzavřena, výpovědní lhůty této smlouvy, případných penále při odstoupení atd. Už se ale neřídí pracovním právem, ale obchodním zákoníkem.

Jeremius, vloženo 19:36:03  12. 03. 2007

Jeste nedam pokoj a zeptam se, at jsem na zitrejsi jednani radne pripraven :) Kdybych delal na zivnostak, muze se mnou zamestnavatel sepsat neco jako "pracovni smlouvu", ve ktere by se sepisovaly vzajemne povinosti atd. Je mi totiz jasny, ze bude chtit nejaky zaruky, ze ze dne na den pro nej neprestanu pracovat atd. Znamy mi rikal, ze takto pracuje na smlouvu o dilo na dobu neurcitou, ale to mi prijde nejaky divny

Jeremius, vloženo 16:02:19  12. 03. 2007
	Diky za info Eh, myslim vedlejsi uvazek... micham pojmy, protoze se v tehle vecech nevyznam :)

Zpět