 |
Mohu s dovolením vstoupit do debaty s něčím úplně jiným?
Po delší době jsem si včera s holkama zahrála zase Dixit a naladilo mě to na vymýšlení variant a pravidel (některá jsou asi součástí hry, ale já tam ten návod nikdy podrobně nečetla). Jelikož Dixit vlastní spousta Taverníků, třeba vás budou zajímat:
Variace 1:
Vyberte téma, kterého se mají nápovědy týkat. Např. „filmy“.
Nápovědou je pak vždy název filmu. Pořád se ale pracuje s asociacemi, nikoli s tím, že by karta např. zobrazovala název nebo děj filmu. Příklad: Karta dívky ve sněhu, s rudou růží u nohou by mi asociovala film Fargo. Je tam řada scén s pustou zasněženou plání a v jedné z nich je mrtvola rozřezávaná na cirkulárce a ta červená růže mi připomněla tu krev :-)))
Variace 2:
Hra, založená výhradně na podvědomých asociacích.
Vyberte nápovědu, která dává smysl pouze pro vás osobně a nikomu jinému. Může jít o asociaci s člověkem, kterého druzí neznají. S vaší dětskou vzpomínkou. Povídkou, kterou jste napsali, ale nikdo jiný nečetl. Ostatní nemají šanci odhalit vaši kartu s použitím logiky. Mohou pouze zkusit „naladit se na stejnou vlnu“ a naprosto slepě hádat. Trefí se? Je to zajímavé i pro vypravěče, když vidí, jaké karty vybrali ostatní pro „jeho“ asociaci.
Variace 3:
Hráči si hned na začátku rozdají 12 karet místo 6. V průběhu hry žádné další karty nelízají a vybírají ze stále se ztenčujícího počtu karet, které jim v ruce zbývají. Hra končí, když spotřebovali všechny karty, vyhrává ten, kdo měl v tu chvíli nejvíc bodů. Výhoda: Hráči musejí víc zvažovat, jak kterou kartu použijí, protože vědí, že jinou už nedostanou. Nevýhoda: V posledních kolech už jsou nuceni používat „přebrané“ karty, což může snížit jejich vypovídací schopnosti.
Variace 4:
Opačná verze čísla 3 – vhodná pro menší počet hráčů, ale zajímavá i při větším počtu. Hráči při každé hře vykládají dvě karty (vypravěč jen jednu) a dvě také dolízávají.
Variace 5: Úplně o něčem jiném – variace pro 2 hráče
Hráči si na začátku rozdají každý 10 karet a vyloží je před sebe obrázkem NAHORU. První hráč vybere jednu ze svých karet, vyloží ji doprostřed. Druhý hráč má za úkol vybrat ze svých 10 kartu, která v něm vzbuzuje nejpodobnější asociaci k vyložené kartě. PRVNÍ HRÁČ, dřív než ten druhý svoji kartu přidá, udělá tajný tip, která karta to bude (s pomocí žetonu nebo zapsání čísla).
Bodování je prosté – když uhodl, má 3 body; když neuhodl, má 3 body druhý hráč. Dá se namítnout, že pak bude cílem druhého hráče mást a schválně vybírat kartu, která nemá s tou první nic společného. Pak by si to takhle „vraceli“ a hra by neměla smysl. Předpokladem tedy je, že oba se snaží hrát skutečně poctivě. Asi by se dalo vymyslet bodování, které by to „švindlování“ znevýhodnilo, ale nechtělo se mi to komplikovat.
Máte nějaké další vlastní způsoby hraní? |
Vítejte v místnosti věnované hrám!