„Ať žije Banán!“ ozvalo se z davu a na chudáka ovocňáka se zřítila celá kakofonie hlasů provolávajících mu slávu. „Banán na hrad!“, „Žlutá je barva naše!“, „Na Banána bez banána!“ tyto a mnoho dalších hesel skandovalo tak dvacet tisíc hrdel s ohlušující sonickou silou. Žlutá masa praporků se vlnila do podmanivé hudby banánového pochodu.
Kdyby měl Banán možnost, zmizel by. Jenže on tu možnost neměl. „Tak jděte, main führer!“ šeptal mu obtloustlý manažer do něčeho, co by se s trochou shovívavosti dalo nazvat uchem. „Vaši voliči chtějí proslov!“
Banán na něj pohlédl a pak bázlivě přistoupil ke stupínku. Nadechl se a odkašlal si. Okamžitě se jako v odpověď řev davu ještě zvýšil. Banán si pomyslel, co se asi stane, až opravdu promluví. Do zvukovodů jej mlátila oddanost Banánovců a hrozila, že jej každou chvíly ohluší.
Banán si povzdychl, pokrčil rameny a promluvil: „Mí drazí –juchechá, žiju!- Banánovci, dnes jsme se-„
Náhle jej přehlušila obrovská rána. „SMRT BANÁNŮM!“ výkřik odněkud shůry přehlušil šílenství davu a proměnil jej v zaražené mlčení. „ŽLUČNÍK A BANÁN JEDNO JSOU!“
„Anti-Banánovci,“ zašeptal znovu manažer a táhl Banán do Vládní budovy. „Radši se pojďme schovat, tady to bude tvrdé!“
„AŤ ŽIJÍ PAPRIKY!!!“
Před ně se vrhla skupina žlutých bodyguardů.
„ZELENÁ JE BARVA NAŠE!!!“
Než Banána dostrkali do relativního bezpečí žlutě natřené budovy, otevřel se mu výhled na oblohu nad davem jeho příznivců. Vznášelo se tam asi dvacet létajících paprik a každá chrlila nespočet zelených letáků, jako lístky banánovníku na sklonku podzimu dopadají na prochladlou zemi… a jak se pod ně tlačila celá armáda žlutě uniformovaných mužů, z nichž každý třímal protivzdušné praky a zásobu ananasových granátů…
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zde v místnosti se parta jakýchsi individuí rozhodla sepsat pár řádků totálně šíleného textu (viz štít). Najde se tu však místečko i pro Vás, normální lidi. Tak si klidně sedněte, napijte se banánového džusu a dejte si naše vyhlášené Banánaburgery! Máme jich opravdovou zásobu...
Nechť jsou vaše banány vždy dokonale čerstvé a chutné!
Heslo dne (a to každého) zní: "Já žiju? Jupíí! Já žiju!!!"
Celý dosavadní příběh je uložen ve vývěsním štítu. Místnost má od 16:10:05 06. 09. 2004 pronajatou Quadrix.
Spolusprávce: Mellor.
|