 |
Jeden delší....pardon.
"Nu, v demokracii jeden věřit může a druhý nemusí. Bylo by velice nefér zastírat skutečnost, že potíže tu jsou na obou stranách. Potíž s vírou v demokracii je v tom, že je těžké v ni věřit—podobně jako je těžké věřit v Boha a většinu dalších dobrých věcí. Potíž s nevírou v demokracii spočívá v tom, že v nic jiného věřit nelze. Tím chci říct, že nic jiného na zemi či v pozemské politice není. Není-li aristokracie vyvolena bohy, pak ji musí vybírat lidé. Je možné, že je negativně a pasivně snášena, ale musela ji připustit buď nebesa nebo lidstvo, jinak by neměla víc autority než kapesní zlodějíček s trochou štěstí. Mluvit o „nadlidech“, o „přirozené aristokracii“ nebo o „hrstce moudrých“ je jen dětské žvatlání: „Hrstka moudrých“ musí buď být ti, které jiní považují za moudré—a kteří jsou často jen blázni, nebo ti, kdo se považují za moudré sami—a to jsou blázni a hlupáci vždy."
G. K. Chesterton |