|
Modelka XXL v HaDivadle
Na pódiu o rozměru 2x2 metry stály osamocené růžové lodičky, červená váha, červený kufřík, dveře od ledničky, mobil, ovladač na televizi a rotoped. Víc nic naše favoritka Vendula Koblížková, finalistka Miss XXL, ke svému projevu nepotřebovala. Na úplném začátku vtrhne energií sršící Venda v růžové paruce a uplém gymnastickém úboru na pódium, mávne televizním ovladačem kamsi do hlediště a začne nahrávat svůj medailon, který jí má zajistit vítězství v „nadměrné“ soutěži. ("V jako Vítězství, E jako Energie, N jako Nádherná, D jako Dáma, A jako Amen!") Divák by obrátil oči v sloup, protože to, co se na jevišti snaží přesvědčit porotu (=diváky) o svém šarmu, vyrovnání se se třemi špeky na boku a velkým břichem, má projev velmi podobný Blbé blondýně z pořadu Na stojáka. Obzvláště, když nastoupí natáčení ukázky volné disciplíny, ve Vendině případě břišní tance. („Najděte svou vnitřní bohyni!“).
Postupem času se ale natáčení medailonku začne zvrhávat a Vendin vnitřní klid začne brát za své. Po každé nepodařené nahrávce, ve které se snažila namluvit cosi porotě i sobě, zmáčkne razantně stopku na ovládači a promluví do jeviště jako normální ženská, která je nespokojená se svým tělem i životem. („V jako Vyžraná, E jako Elefant, N jako Nechutná, D jako Debil a A jako A to pořádnej!“)
Budoucí laurelátka miss XXL se během 60 minut prokousává problémy s nahrávací technikou, pokaženým dětstvím, násilnickým nevlastním otcem, náročnou a štíhlou matkou, životem na vesnici, nepodařenými vztahy, nevěrou a nepřiznanou láskou k počítačovému ajťákovi Radkovi, který je zrovna tento večer na prvním rande po deseti letech (ale jako na potvoru ne s Vendou.)
„Nezapomeňte, jste to co jíte! Takže jaká já asi můžu bejt: Odstředěná, nízkotučná, nízkoenergetická a uměle slazená!“
Chvilkové uvolnění se střídá s hysterickým šlapáním na rotopedu a počítáním kalorií. („Na světě existuje přes třicet tisíc diet. Dieta podle fáze měsíce, dieta Victorie Beckham, ovocná dieta, grepová dieta, vaječná dieta, podzimní tukožroutská dieta, banánová dieta, baletní dieta... a asi dvacet dalších. Držela jsem je všechny. Některé i víckrát.“)
Jak ubíhá představení, s blbky v růžové paruce se vyklube fajn ženská, která má ironický nadhled sama na sebe i svět okolo sebe. Ve finále vytáhne z ledničky (ze které během představení vyskládala nejrůznější kefíry a neslazené vody) flašku tvrdého a začne nasávat.
Na samém konci vynadá veškerým posraným misskám i porotám a raději natočí krátké, ale upřímné video, které se rozhodne poslat své matce. („Víš, já si myslela, že kdybych tu miss vyhrála, tak bys mi aspoň poslala smsku – že jsi na mě hrdá. Nechceš zajít někdy na kafe? Když budeš chtít, ozvi se. Ale nenech mě moc dlouho čekat. Protož já už nebudu čekat zbytečně. Nemůžu čekat zbytečně. Je mi třicet dva, jsem vyučená švadlena a žádám rovnoprávnost pro svá stehna, pro svůj zadek. Nemám chlapa ani vyhlídky do budoucnosti.“) Potom zvedne mobil, dá kopačky jistému metrosexuálnímu hovadu, které si ji vydržuje jen na sex, pošle Radkovi upřímnou smsku že drží pěsti a zarezervuje si stůl v restauraci se všemi chody i dezertem. Hrdě odejde z pódia, ale my stejně všichni víme, že i když dneska zvítězila ta správná cynická ženská po třicítce, zítra už ji zase najdeme šlapat na rotopedu se třemi tabulkami Milky v břiše a s nízkotučným jogurtem v lednici.
Představení uteklo jako voda, já jen obdivuji tu obrovskou energii a odvahu, kterou herečka do Vendy vložila. Rozhodně můžu doporučit. |