|
Tak se také přidám z "poprázdninových" dojmů z pražských prken, která znamenají svět :
Balada o smutné kavárně (Divadlo V Řeznické) Září´07 3/5 : Na jedné straně stojí skvělé herecké výkony a dobře, byť tradičně, vyřešená scéna. Na té druhé stojí scénář hry. Jednání postav je až přespříliš skokovité a tak je nikdy nepochopíte čili se nedostaví ani vybudování sympatií k nim. Platí to sice pouze o slečně Amélii a bratránku Lymonovi, ale vzhledem k tomu, že jde o hlavní postavy, tak je to na pováženou. Představení jako celek špatné není, ale...
Uvolněte se, prosím (Divadlo Ponec) Říjen´07 (Martina Formanová 3/5, Matěj Stropnický 4/5, Petr "Hroch" Binder 4/5) 4/5 : Mile mě překvapilo, že Kraus vůbec na živo není tak "ostrý a za slovo tahající" jako na televizní obrazovce. Ovšem ironický je snad ještě více. Je to způsobeno zřejmě tím, že stominutovou talk show pro potřeby televize sestříhávají na délku stopáže kolem čtyřiceti minut. A logicky tedy vybírají ty "konfrontačně" vděčné momentky. Naštěstí se sešli uvolnění hosté, kteří mají co říci, a tak zábavný večer nedokázal zkazit ani tragický Krausův synátor...
Nahniličko aneb Poněkud dojatý (Divadlo Kalich) Říjen´07 1/5 : Cituji z oficiálních stránek divadla : "Nahniličko je kritikou řazena na špici současných českých původních her." To mi hlava nebere. Trapná estrádovitost založená jen na přítomnosti známých jmen. Nebýt několika málo replik a Holubové, tak je to k nesnesení úplně a zcela. Je to typ "komedie", do které by zapadl spíše Luděk Sobota ve své porevoluční formě. Ono to vůbec stylem i humorem připomíná tuzemské filmové omyly z počátku 90. let typu Ještě větší blbec než jsme doufali či Kanárské spojky. V životě jsem tolik nelitoval peněz vražených do kulturního zážitku. Brrr...
Tlustý prase (Jihočeské divadlo v rámci hostování na scéně Dejvického divadla) Listopad´07 4/5 : Nápaditě vyřešená minimalistická scéna, která plně využívá předností malého jeviště a úzkého kontaktu s divákem. Skvělí herci, perfektně břitké dialogy a aktuálnost tématu. To celé ve hře, která plynule přechází od radosti s komediálního tónem přes vystřízlivění až po takřka psychologické drama v závěru. Tedy stejně jako v nejednom reálném partnerském vztahu. Milé překvapení z jižních Čech. |