 |
To si tak sedím na meetingu vedení, probírají se věci jako strategie společnosti, situace na trhu práce, value chain operating model a tak podobně...
...a já se přistihnu, že řeším, jak by vypadala nouzová evakuace důlního komplexu na jinak pusté planetě. K výbuchu dojde během nejbližších minut, všechna letu schopná zařízení se snaží nabrat tolik lidí, kolik se do nich vejde. Něco jako Titanic naruby, protože na nich rozhodně není dost místa. Navíc některá z nich jsou víceméně létající ekvivalenty vysokozdvižných vozíků, nejsou vůbec určené pro přepravu osob.
Jediná velká loď k dispozici může nabrat pár stovek lidí, ale musí se rozhodnout, kdy začít start, aby to stihli, protože u velké lodi to trvá mnohem déle, než u malých člunů.
Kdyby bylo víc času, někdo by to jistě začal organizovat, ale není, a tak je to chaos.
Přetížená malá loď nedokáže vzlétnou a havaruje.
Lidé se vrhají na už se zvedající lodě, marně se snaží na nich zachytit.
Jeden z inženýrů právě vypočítal, že žádná z malých lodí nedokáže dost rychle vyletět dost vysoko a tudíž se nikdo z těch, kdo se do nich dostali, ve skutečnosti nezachrání. Nemá ale smysl to nikomu říkat, je lepší nechat je aspoň pár minut žít v iluzi, že mají naději na záchranu...
...jaká bude firemní strategie do roku 2020, o tom mám jen velmi mlhavou představu. Ale o důlní tragédii na MW3022 ji mám přesnou :-)))
A pak že jsou porady nudné! |