Místnost

Taverna bloguje

Přiznejme si to - každý občas rád šmírujeme, ne? :) A také o sobě každý rád něco prozradíme a to je přesně náplň této místnosti. Špatný den? Skvělý den? Tak jako tak - zblogujte ho! Odkaz na taverní krevní skupiny Odkaz na výsledek Taverního Řetězení Místnost má od 14:09:02  18. 06. 2005 pronajatou toomz. Spolusprávce: Lampar. Deidre.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Silmarien, vloženo 02:57:31  28. 07. 2016
	Ja už sa s dvomi malými deťmi môžem usmievať na koho chcem :-D :-D

Genevieve, vloženo 23:50:02  27. 07. 2016
	já se usmívám na každého když mám náladu. Když mám blbou náladu, tak pohledem každého vraždím. A když mám superblbou náladu, tak se usmívám ještě usilovněji.

Aes Sedai, vloženo 21:39:13  27. 07. 2016
	Raději se na cizí muže moc neusmívám, někteří si úsměvy žen špatně vysvětlují. ;)

Adhil, vloženo 20:57:41  27. 07. 2016
	My dnes jeli autem přes Teplice nad Bečvou, po lokální ulici, a vehementně na nás mávala nějaká táborová výprava 20 dětí. Nejdřív jsem se lekl, že nesvítím nebo že jsem zapomněl manželku zvenčí na kapotě, ale nakonec ne, nakonec asi - podle úsměvů - mávaly jen tak pro radost.

Eirellin, vloženo 17:32:19  27. 07. 2016
	Já se na lidi na ulici smála...a muž mi to vytýkal, že tim na sebe akortá přitáhnu nějakýho úchyla :-D

Deidre, vloženo 16:33:18  27. 07. 2016
	tahle představa mě prostě vždycky spolehliě rozesměje :D

Cemendriel, vloženo 15:34:04  27. 07. 2016
	Tak jo. Bylo to na Kampě a dostala jsem devítku! Ale beztak jenom proto, že jsem šla s přítelem za ruku, holky s přítelem podle mě nemůžou dostat desítku! Normálně prostě zvedali čísla jak na krasobruslení (to už se asi nezvedá co? =D)! Došlo mi to až za nějakou chvíli... =D

Deidre, vloženo 15:13:17  27. 07. 2016
	Cemi, řekni tu story, jak tě na ulici bodovali týpci číslama!

Cemendriel, vloženo 15:06:13  27. 07. 2016
	Agáve: No to by mě právě zajímalo, protože logicky se na mě smějou i muži, takže by to asi mělo fungovat i nazpátek - že existují nějací muži, na které se smějou ženy.

Agáve, vloženo 15:04:02  27. 07. 2016
	Cem: Není to tím, že ty jsi žena a já chlap? :-) Petd: Asi máš štěstí a nebo jsi pěkný chlap. :-)

Petd, vloženo 12:46:16  27. 07. 2016
	Agáve: vyzkoušeno úspěšně i v Praze.

Cemendriel, vloženo 12:38:34  27. 07. 2016
	Agáve, tak to zkus, schválně. Je fakt, že mě asi lidi nepovažujou za úchyla, ale funguje mi to - většinou se usmějou nazpátek anebo se třeba usmějou i jako první.

Agáve, vloženo 08:27:52  27. 07. 2016
	K mávání; taková vzpomínka na Mexiko. Tam je běžné, že se na sebe cizí lidi jdoucí po ulici usmějí. Víte jaká je to nádhera, když jdu v Mexiku ve městě po ulici, proti mě jde hezká Mexičanka, podíváme se na ni, usmějí se, ona se usměje a jdeme si oba dál svoji cestou. Tady v ČR absolutně nereálné. Každá žena by mě považovala za úchyla a ani e na mě nepodívá natož aby odpověděla úsměvem na úsměv.

Deidre, vloženo 20:14:22  26. 07. 2016
	Já občas překvapím děti tím, že zamávám první já :))

Genevieve, vloženo 11:06:34  26. 07. 2016

on je to takový koloběh života, nemyslíte? Jako dítě jsem mávala jako divá. Ukazovala jsem autům za námi kolik máma jede na prstech aby věděli a mávala jem jako divá. A byla jsem blažená, když mi zamávali zpátky. Pak jsem vyrostla a mávat jsem přestala. No a teď už zase mávám, protože mám radost, že ty děti jsou takový nadšený :) a jednou budu mávat se svýma dětma nebo kočkama (kočky taky mávají, věděli jste to?)...

Eirellin, vloženo 10:14:27  26. 07. 2016
	:-) taky máváme :-)

Deidre, vloženo 12:14:48  25. 07. 2016
	S tím máváním jste na to kápli - pamatuju si tu hrůzu, když jsme jako malí mávali s bráchou z jedoucího auta ostatním autům, a najednou jsme všichni zpomalili a uvízli v koloně. I s našimi "odmávanými" auty. Trapas. A v té druhé věci jsi na to také kápl.

toomz, vloženo 00:28:44  25. 07. 2016

O mávání Dneska jsme šli s Evou a dětmi (Josefíně už budou dva, Tobiáš teď slavil tři... týdny) okolo řeky Sprévy a mávali na lodě, co proplouvaly okolo nás. Eva zmínila, jak měla už od dětství ráda, když na sebe cizí lidé mávají. V tomhle s ní souhlasím, bavilo mě to taky - mávat nejen na lodě, ale i na vlaky nebo třeba z mostu nad dálnicí na auta pode mnou. Napadlo mě, kde je vlastně ta pohodlná hranice mávání, kdy se lidé nestydí se takto vzájemně aktivně kontaktovat. Projíždějící vlak - jde. Projíždějící loď jde. Projíždějící auto jde... Tedy že by to mělo něco společného s jízdou? Ptám se na názor Evy. Bádáme nad tím, že možná lidé ztrácí stud ve chvíli, kdy ví, že ten druhý bude za chvíli pryč. Kdyby tam totiž zůstal, možná by se začal ptát proč ten druhý mává. Nebo by třeba nezamával a oba by tam tak trapně stáli. To je možná ono - když vám někdo z lodi nezamává, vůbec to trapné není, protože za chvíli už zmizí z dohledu a vy máte šanci ulovit dalšího mávače. O lahváči a bulváru Jsem optimista po tátovi, vlastně po obou rodičích. To už vím odjakživa. Střídají se však u mě někdy dosti nechutné stavy, kdy se mi lidé hnusí. Dost často to souvisí s mojí celkovou únavou, prostě to na mě padne. To pak zas musím chvíli počkat, abych nabral síly a s úsměvem šel vítat další. Slyšel jsem rčení: Kdo má rád všechny, nemá rád nikoho. Já bych spíš řekl, že nesnáším všechny, ale miluju každého. Jenom na to potřebuju bejt vyspalej. Jednu z takových krizí jsem zažíval v Benešově, kam jsem jel na táborový nákup. Od rána jsem nic nejedl, tak jsem si v Kauflandu koupil tři kousky pizzy a pozoroval lidi, kteří procházeli vchodem do nákupního střediska. Nemohl jsem si pomoct, ale viděl jsem samé obtloustlé lidi, kterým skrze igelitky prosvítaly lahváče. Hned vedle byla trafika, kde šel na odbyt nějaký nechutný bulvár. Starší paní si ho kupovaly v tandemu s několika balíčky cigaret. Dojedl jsem pizzu a šel si odskočit. Na vnitřní straně dveří kabinky bylo propiskou napsáno "Lidičky, vystupme z EU". Jo jasně. Vážené špeky v tričkách, lahváče za igelitem, zakouřené bulváry - račte si vystoupit!

Eirellin, vloženo 08:57:56  19. 06. 2016
	:-D

Corfe, vloženo 21:59:52  18. 06. 2016

Udělat fyzické testy k hasičům je těžké. Člověk musí mít natrénováno, ale s trochou snahy to může zvládnout každý. Na druhou stranu zdravotní testy prostě ovlivnit nejdou, buď patříte mezi nejzdravější jedince v populaci a nebo máte smůlu. Ale fyzické testy natrénujete a když jste trochu soudní, tak víte, jestli zdravotně odpovídáte. Ale říká se, že nejhorší jsou psychologické testy. Každý si myslí, že je psychologicky v pořádku. Ale kupodivu, málo kdo skutečně je. Stovky otázek, které člověk musí v rychlém sledu odpovídat - poměrně dopodrobna dokáží odhalit osobnostní vady a odchylky a tím, jak jdou rychle za sebou a občas se nenápadně opakují a navazují na sebe, je jen velmi obtížné je zfalšovat. Ale když už se je zrovna zfalšovat nesnažíte a z nějakého důvodu odpovídáte psychologickému profilu vhodného kandidáta, ještě pořád vás můžou vyřadit postřehové, koordinační, pozornostní a inteligenční testy. Ale řeknu vám, všechno to jsou kecy. Naprosto nejobtížnější test - test ve kterém hrubě selhávám - je potom ta povinnost si do frček na uniformě nastrkat ty čtyři hvězdičky natolik rovnoměrně, aby to nevypadalo jako práce dítěte z pomocné školy.

Zpět