Místnost

Taverna bloguje

Přiznejme si to - každý občas rád šmírujeme, ne? :) A také o sobě každý rád něco prozradíme a to je přesně náplň této místnosti. Špatný den? Skvělý den? Tak jako tak - zblogujte ho! Odkaz na taverní krevní skupiny Odkaz na výsledek Taverního Řetězení Místnost má od 14:09:02  18. 06. 2005 pronajatou toomz. Spolusprávce: Lampar. Deidre.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Narwen, vloženo 22:58:45  09. 10. 2007
	no já je nemám moc ráda, takže nic ;))))

Klair, vloženo 22:56:21  09. 10. 2007
	Chá, já nám všem udělám hrozné chutě!! TOHLE JE FORNETTKA

Narwen, vloženo 22:54:15  09. 10. 2007
	verlit: takové pečivo (asi) z listového těsta plněná úplně vším možným.

verlit, vloženo 22:42:15  09. 10. 2007
	Co je to fornettka?

Klair, vloženo 22:41:08  09. 10. 2007
	Deidre: a kde se to dá koupit? :-)

Kroc, vloženo 21:58:26  09. 10. 2007
	Deidre: a kde se to dá koupit? :o)

Vever, vloženo 20:26:21  09. 10. 2007
	My jsme se sestrou před několika lety prováděly průzkum půdy na chalupě, a kromě asi 30 let starých Ohníčků a různého pravěkého nábytku jsme našly papírovou korunu a dědův rodný list.

Deidre, vloženo 16:49:03  09. 10. 2007
	toomz: Zrovna dneska jsem si říkala, že ty vstup do Hubnutí nepotřebuješ, protože často vypíšeš cos během dne sněedl přímo do Blogu .D Jinak jestli můžu doporučit, u nás v rodině se kupuje šest kilo mražených fornettek za sedmdesát korun. Pak to hodíte na plech a za osm minut jich máte co hrdlo ráčí .))

toomz, vloženo 14:20:51  09. 10. 2007

Můj dnešní jídelní blog: Cupitám si to takhle v Perlové ulici a jako že si dám něco malého k snědku. Můj pohled padnul na mé oblíbené Fornetti hned naproti. Tak jdu k okýnku. Vybírám si masovou kapsu a klobásku v těstu. Fajn fajn, tak kde je ta paní... Houknu dovnitř, prej chviličku. OK, čekám. Přijde paní, beru jídlo, platím. Říká si o padesát korun. Opravuji jí, že je to jenom čtyřicet (což jsem věděl hned, protože jsem si to za tu dobu připravil). Omlouvá se. Odcházím tedy a za pár kroků mlsně vytahuji klobásku v těstu z pytle ven. A těsně před prvním zakousnutím... zastavuji svůj kousanec... okem shlédnu o trochu níž... a zjišťuji, že celá ta klobása v těstu je modrá. Plesnivá. Blééééé! Vracím se k okýnku, kde zas nikdo není. Nehoukám, řvu "haló?!". Přichází paní. "Něco jste zapomněl?" "Víte co, to vaše přepočítání s cenou bych přehlédnul, ale co opravdu nemůžu přehlédnout, je tahle hnusná plíseň." Paní kouká na ten penicilín. "Chci vrátit peníze." "Aaaaha... a chcete vrátit všechny, nebo si necháte tu masovou kapsu?" "Děláte si legraci? Vraťte mi moje všechny peníze." "Jo." Vrací prachy. Neomlouvá se. Tak toť můj děsivý zážitek s plesnivým obědem, zablogoval jsem ho proto, že jsem chtěl upozornit na podivné praktiky obchůdku Fornetti v Perlové ulici a hlavně jsem se chtěl pochlubit, jak krásně jsem řekl tu větu s přehlédnutím... taky jsem si ji pořádně připravil a vychutnal :) Tak :)

Shirine Gol, vloženo 11:59:07  09. 10. 2007

Když už zmiňujete sklep... Ve sklepním bytě: na exzáchodě se tradičně už mnoho let skladují brambory...a taky je tam spousta pavouků a takových věcí, které tuto místnost činí značně neoblíbenou v exkuchyni je systém polic a na nich asi 20 padáků (které se stále ještě používají:) Krom toho tam je kuchyňská linka a na ní nějakej svěrák nebo co to je (jak se tam dostal?) v exložnici jsou tři velké staré zamčené skříně, ke kterým je jen jeden starý malinký klíč, takže se musí přehazovat z jedné skříně do druhé (přitom každá ta skříň je jiná..tak nechápu jak tam může pasovat stejný klíč). V nich je oblečení, které je prý i moje ale já ho nikdy neviděla, ploutve, boty které neznám, karimatky, sada lžiček v hezkém obalu a povlečení do výbavy:) v exfotokomoře je tolik věcí, že se tam v podstatě ani nedá vejít:) Až budu doma, tak se o to odvážně pokusím a jistě ještě něco zajímavého najdu:) sklep jako takový: teď v něm není skoro nic, protože jsme v létě byli pod vodou. Ale na ty obří kusy dřeva (např velká kruhová stolní deska o průměru skoro jak já), které jsme odtamtud vynášeli, jsem tedy zírala..jak se to do takové malé dílničky mohlo vejít?? Krom toho máme různě po baráku "kočičí stanoviště" pro sousedovic micinu:) Má misku se žrádlem, vodou a bedýnku s písečkem v mezipatře na schodech, pak ve sklepě u kol a u nás pod balkónem:) A chodí se válet na naše staré křeslo ve sklepě, teda aspoň myslíme, protože je celé od chlupů (a to jako dřív nebývalo:)

Dara, vloženo 10:38:25  09. 10. 2007

Na základě lamářova popisu mě napadlo ještě: V komoře: stará tenisová pálka (ve vypínacím rámečku) Na půdě: krabice petrolejek (je jich tam asi 15) záchod (na náhradní díly) (do nedávna ještě karma, to už jsem požili) mučíčí nástroj (kombinace švédského žebříku a dalších) čínka se zátěžemi udělanými z betonu běžky pamporovo (taky postarší :-) ) sklep: "přenosný" propan-butanový vařič (v táákhle velkém kufru) sprcha na pumpičku (prý se to připojí na kanist, pumpuje se a ono to sprchuje)

Narwen, vloženo 09:38:23  09. 10. 2007
	Milý Blogníčku včera dopoledne jsem přilítla na kolej, abych si vyměnila obsah batůžku a zase rychle vyrazila do školy. Polovina pokoje, kde byla spousta věcí spolubydliných, byla prázdná. Vyjukla na mě jako první ošklivě zelená matrace. Na stole jsem našla vzkaz, že se Páťa odstěhovala na déčko, že se tam uvolnilo místo. Milý blogníčku, myslíš si, že mi sem nastěhují někoho jiného? JÁ NECHCI!!

Narwen, vloženo 09:36:20  09. 10. 2007

asi se o víkendu projdu doma ;) Jenže já jsem tvor nemilosrdný a vyhazovací. Je pravda, že některé věci musí kolotočem rozhodování projít třeba i několikrát, ale nakonec uznám, že k těm věcem žádný vztah nemám, jsou neupotřebitelné, nesmyslné a hloupé. Většinu takových jsem imho už ale vyhodila. A i maminku učím, že ty boty, co jsou rozbité a oprýskané, prakticky nenositelné, nejsou už k ničemu jinému dobré než k vyhození. (a mně se stejně nikdy nelíbily :)

Lampar, vloženo 09:17:19  09. 10. 2007

Říkal jsem vám, že žiju v absurdním světě. Představuje ho zejména byt, ve kterém paní Lampářová bydlí padesát, a já asi 32 let. Za tu dobu se nashromáždí věcí, např.: Na mém stole: - dvě karabiny, které vypadají jako horolezecké; jejich původ neznámý a nevím, proč tam jsou - za monitorem solná lampa, kterou jsem ještě nikdy nerozsvítil. V obýváku, který je mým hlavním působištěm: - za skříňkou na ptačích nožkách, v jejímž jediném šuplíčku se ukrývá rodinná sbírka karetních her, stojí obyčejná dřevěná koloběžka, taková, na jaké drandil Hurvínek (našel jsem ji tam v neděli, když jsem luxoval). Nevím, jak je to možné, poprvé jsem ji vyhodil jsem ji už před dvaceti lety - vedle mého bočního stolku stojí dětský stolek se židličkou (Skokka - 30 let, Elda - 25 let), které jsem vyhodil společně s koloběžkou - o knihovnu se opírá dětská klouzačka, kterou jsem pro Skokku vyrobil z latí a domácího žebříku, když jí byly 3 roky - pod WAFkami se válí krabička s neúplnou sadou skleněných knoflíků na go (nikdy jsme ho nehráli) - za gaučem stojí kufr s tátovými obrazy (už 12 let, co máma umřela, ho nikdo neotevřel), užívám ho jako polici na nabíjčky; také se tam povaluje klekačka, co jsem kdysi dostal k Vánocům, nikdo už v ni nekleká aspoň 15 let - na skříni stojí pár láhví od alkoholu z 60-tých let; nikdo neví proč (snad jen paní Lampářová). V ložnici: - na polici nad postelí drobná kovová figurka čúrajícího chlapečka z Bruselu, kolibří knížečky a sbírka zápalek (na straně paní Lampářové) a 2-3 knížky, ve kterých nikdy nečtu (na straně mojí) - na zemi, pod skříňkami a všude možně desítky krabic a pytlíků s tím, co vznikne, když rozpletete staré svetry. V komoře: - několik pásů přeschlých dýh z doby, kdy jsem před cca 25 lety trochu truhlařil - starý mycí stůl, co mi sloužil jako ponk; dnes na něj odkládáme vše kromě bolestí. V koupelně: - kamínka na plyn, která se naposledy používala, když jsem holky jako miminka v zimě koupal. V předsíni: - švédský žebřík, na kterém nikdo necvičí, takto vynikající sušák na prádlo - půdička a na ní stará židle, přeskáče a kufr, ve kterém je kufr, ve kterém je kufr ... V špajzce: - velký igelitový pytel na igelitové pytlíky. Ovšem pana režiséra Wassermanna jsme ještě nepřekonali, ten měl v komoře krabici s nápisem "Provázky krátké, zcela neupotřebitelné"!

Shirine Gol, vloženo 22:15:21  08. 10. 2007

My máme doma obří sbírku Duck Tales, Kačera Donalda, Mickey Mouse či jak se to všelijak jmenovalo:) A jediný, kdo to teď čte, je jeden nejmenovaný netaverník, jehož názor na tavernu tuhle dával Bilbo do návštěvky:) A taky možná trochu zvláštní je, že máme doma nábytek ze tří různých bytů (kvůli stěhováním), takže se k sobě jednotlivé kusy vůbec nehodí...jo a taky díky tomu máme dva klavíry, asi pět fléten...a tak:)

Silmarien, vloženo 20:50:37  08. 10. 2007

My máme doma nevyhoditeľnú lampu. Sťahovali sme sa z 2izbového bytu do 4izbového. Už vtedy ju mamina chcela vyhodiť, ale ocino ju "ukecal", že kým nezožiene lepšiu. Mali sme ju v tom byte 7 rokov. Potom sme sa sťahovali do úplne novopostaveného bytu. Tam už sme ju rozhodne sťahovať nechceli. Ale...nejako sa ocitla medzi sťahovanými vecami (ako, to netuším). Máme ju dodnes, teda 4,5 roka. Sestra si pri nej každý večer číta. Je to hrozne škaredý unikát:))

Sikar, vloženo 20:00:20  08. 10. 2007
	nejzvláštnější věc...tak ty nacházím po desítkách kdykoliv se rozhodnu přebrat nějaký ten šuplík nebo skříň... z takových ceněnějších napři svázáný ročník ženského časopisu "List paní a dívek" z tuším že roku 1928, bedna zkamenělin, česká vojenská přilba uzmutá z vagonu šrotu...uf...ono toho bude pěkná fůra

Narwen, vloženo 19:56:15  08. 10. 2007
	protože by tě ve sběrně nevzali :o)

Rivan, vloženo 19:37:12  08. 10. 2007
	Nejzvláštnější věc co mám doma já jsem já ... obcas nechápu proč jsem se ještě nevyhodil :)

Narwen, vloženo 19:26:14  08. 10. 2007
	i když te´d vlastně máme doma na půl roku velikánskou palmu nějakou dřevěnou řetezovitosoškovou věc vytesanou z jednoho kusu dřeva.

Zpět