 |
Ahoj blogníčku,
tak jsem se dneska vrátila po třech týdnech z hloubi jihočech z tábora, nejprve se starýma mazákama skautama a posléze dva týdny s malýma světluškama a vlčátky (to jest skautský potěr tak do devíti let.)
Nyní mám nehorázné tiky, jakmile na ulici zakřičí dítě hned vyskakuji a ženu se k oknu, s nacvičeným pokřikem "necháš to hnízdo vos na pokoji!" nebo "to už je hloubka, zpátky na mělčinu!" nebo "Nesimuluj, nikdo ti to nevěří!"
Bylo to perfektní, jenže čtyři dny byla nehorázná zima, kdy jsem chodila v čepici, ponču a třech svetrech. Naráz ze dne na den tyhle šílený tropy. Tak jsem z toho dopadla marodně a místo toho, abych zůstala na táboře do 21.se staršími skauty, dojela jsem domů s malýma už 18.
Měla jsem sice absťák po internetu a hlavně klavíru, ale co bych dala za to vrátit se zas zpátky do lesa.
A chybí mi ty hloupoučké dotazy typu "Deidruškooo, můžu si převlíknout tepláčky za kraťásky?"
"Půjdeš si se mnou vyčistit zoubky?"
Navíc si naše vlčušky (zkratka pro vlčata a světlušky) našly novou hru: motaly se kolem kůlu zabitého do země, takzvaná hra "na slona".A úplně se nám do toho zcvokly :)) motaly se pak po táboře a titulovaly nás "ty jsi můj dvacátý pradědeček" a "levý morčátko" a "Pravá žabička!" Nejdřív jsme nevěděli vo co go, kluci jim dokonce kontrolovali zorničky jestli v lese nesnědly nějaký houbičky.. a pak jsme na to došly, že si třeba denně daly 120 otoček kolem kůlu :)
Tak jsme jim ho vytáhli ze země. a ty hadimršky si tam zarážely vlastního Slona!
A Baruška skladovala ve stanu pod postelí v jídelní krabičce housenky a měla housenčí farmu. Ještě že jsme jí na to hned došly!
A vůbec, bude se mi po těch mrňavejch potvorách děsně stejskat.Ještě že je v září uvidím na schůzkách :) |