 |
Dneska byl supr den:)
5:10 vstávám a jedu doprovodit Sheri do školičky mé milované. Cestou řešíme ještě nějakou matiku, která mi ale nic moc neříká...a kupodivu mi to vůbec nevadí:)
7:15 usedám k prázdným stolečkům (tak brzo tam ještě fakt nikdo není), dávám si ranní probouzecí kafe a koukám z okna jak hezky svítí sluníčko.
8:00 zvedám se a jdu si zapsat dvojku z mezinárodní ekonomie. Učitelka mě zdraví už od dveří, k dvojce mi srdečně pogratuluje (hm, to by mě zajímalo, jaká byla v tom předmětu úmrtnost) a jakmile uvidí v mém indexu zapsanou čínštinu, začne se děsně nadšeně vyptávat. Po chvíli z ní vypadne, že náš učitel si vzal jednu její hodně dobrou kámošku, a ptá se, jestli nevím, zda jsou ti dva stále spolu:) Ne, tak s tím se nám při hodinách čínštiny skutečně nesvěřil:)) Pak ze mě ještě mámí nějaká čínská slovíčka a nakonec mě propustí, když jí čínsky řeknu "na shledanou":)
8:15 jedu na Florenc koupit jízdenku pro Sheri. Přes net to nešlo, a já beztak nemám co dělat. Cestou zpět si koupím svoje nejoblíbenější malované křížovky:)
8:45 jsem zpět ve škole, opět zaberu své oblíbené místo u stolečků (ale tentokrát už tu není tak mrtvo), poslouchám mp3 a luštím křížovky. Po chvíli mě vyruší nějaká maminka s dcerou (zřejmě jsou tu na přijímačkách), ochotně je nasměruju na toalety. Hm, že by mě někdo už takhle od pohledu považoval za vysokoškolačku, to se mi tedy ještě nestalo:)
10:15 přijíždí do školy spolužačka a vrací mi knížku. Vzájemně si pogratulujem k jedničce z matiky a jdem do bufetu na jídlo. Během rozhovoru "o všem a ničem" zjišťuji, že jedna kolegyně z Paraguaye, se kterou jsem se nedávno seznámila, je její kamarádka:) No jo, svět je malej. Doufám, že ji ode mne pozdravuje.
11:30 Sheri má konečně po všem, tak se seberem a jedem na Anděla, kde se sáhodlouze obdivujeme všemu, co se blýská, třpytí nebo cinká:) Kriticky hodnotíme jakousi miss, co zrovna běží v tv, a pak jdem radši na zmrzku:)
14:15 bereme to na Florenc, kde mě Sheri opouští:,( No nic, tak jedu teda dom.
15:45 jsem doma a zbytek odpoledne si vyhrazuji pro relaxaci a těšení se na zítřek, kdy konečně jedu domů na Moravu:)
Nevím proč, ale dnešek se mi zdál jako úplně parádní den, i když jsem teda uvařená, nevyspaná a unavená...ale stálo to za to:) |