 |
manšestráky mě moc nebaví, mám radši jednoduchou bavlnu, je pohodlnější :) A džíny se mi líbí, také žádné už mnoho mnoho let nevlastním :)
Tak a víkend byl na jednu stranu moc moc super, na druhou to byl horror. V pátek večer jsme s Járou jeli k Piroškovi a Tári zahrát si osadníky (zatímco Tári dělala palačinky) a po krátkém palačinkování jsme hráli Hobity (jednoduchá, rychlá, pěkná hra :) Oboje vyhrál Jára i přes výhrůžky žádné snídaně... Ale tak aspoň mě pak odvezl domů, kde jsem si ho pak samozřejmě nechala a nepustila až do včerejšího večera :) V sobotu ráno jsme někdy dopoledne vylezli z postele, nasnídali a už ani nevím, co jsme dělali do oběda. Nicméně na oběd přišla babča s dědčou, že mi jako popřejou k narozeninám. Dostala jsem mořské plody :) mňaaaaaaam :) Jára je nemá rád, tomu vůbec nerozumím a byla jsem z toho úplně zmatená. To nejde.. nemít rád mořské plody... )
Po obědě jsme tak nějak hromadně usnuli ;) Teda děda dole na gauči a chrápal jak... jako děda a my nahoře u mě a babička s mámou uklízely po obědě a drbaly u toho jak... dvě ženský ;))
Ale časem jsme se probudili. Vzali talířek a šli na procházku (jako bez babičky, dědy a mamky ;), tak jsme došli na takovou loučku a já hrozně ospalá. Jára tam začal skákat přes příkopy a říká, že skáče hrozně málo a byl z toho nešťastnej a mně to bylo hrozně jedno, protože se mi chtělo spát. A pak jsem řekla:"poběžíme k támhletomu křoví". Tak jsme běželi. Pak jsme si chvíli házeli placičkou a já povídám:"tuhne mi koleno..." A tak Jára říká:"tak radši jdeme domů." A doma jsem měla hrozně oteklé koleno a časem začalo i hrozně bolet a já s ním nemohla vůbec hýbat a myslela jsem, že zemřu. Večer jsme si dali víno a kus dorta a Halali a Harryho Pottera a pak jsme šli spát, což bych nejhorší část dne, protože já spát vůbec nemohla, při každém pohnutí jsem se probudil a vůbec to byl dost horror.
Ráno jsem se také probudila dost brzo, tak jsem šla dolů, že si jako dám něco k snědku, pokecala jsem s bratrem na NZ a pak šla zase do postýlky číst zahradní literaturu a čekala, než se lásečka probudila. A když se probudil, šli jsme zase dolů a já si dala druhou snídani ;)
A pak už jsme celý den jen povídali, hráli Proroctví (což zabralo většinu dne ;), jedli a dívali se na Agenta bez minulosti a pak mi nezbylo, než dát lásečce pusu a vyslat ho domů. Nainstalovala jsem si do notesu AutoCAD, naučila pár kytek, podívala na Lost a šla spinkat a tentokrát to už bylo lepší, protože sice stále nemohu tu nohu ohýbat, ale aspoň mě nebolí, když s ní nic nedělám :) |