|
Sorry, ale neví. :) S něčím souhlasím (problematika srovnávacích testů), s většinou ne, názor na spoustu věcí kolem jazyka má pán úplně zcestný. A předem se omlouvám za dlouhý příspěvek.
Do začátku subjektivně - neobhajuji nijak české školství, sama jsem ho celý život hrozně nenáviděla a trápilo mě.
Ale zaprvé - jeho informativní zaměřenost (což vlastně je základní příčina těch problémů) nemůžu teď v kontrastu s UK vnímat jako špatnou. Jsem asi českým školstvím formovaná, a především potom oborem, ve kterém bez trochy přehledu o všem nemůžu přežít - ale nějaký všeobecný přehled vnímám jako základ nějakého profilu intelektuálně zaměřeného člověka ve 21. století. A to je prostě to, co česká kultura školství, které má jako elitu stále gymnázia, tak nějak podporuje. Vidím tam nekonečný milion problémů - ale reálně teď když jsem v UK jsem hrozně vděčná, že to tak u nás je.
Vidím tu hrozně moc věcí, které mě děsí a příčí se mi a u svých spolužáků v Čechách s nimi problém nemám. Situace, kdy opravdu, skutečně vzdělaný, inteligentní a intelektuálně zaměřený člověk, který má velmi široké pole zájmů, stejně má pomalu menší všeobecný přehled i ve svém oboru než já, která jsem z něj maturovala, a podrobně zná jenom specifické okruhy... kdy vysokoškolští studenti nemají základní rámec pro vstřebání cizího jazyka... kdy humanitní student nemá vůbec představu o tom, že existuje nějaká základní chemie... to všechno mě přesvědčuje, že to informativně a všeobecně zaměřené školství v Čechách není takový nesmysl, jako se velmi často tvrdí... a to brojení proti memorování je vlastně místy trochu kontraproduktivní (protože se v něm velmi často za vzor dávají západní systémy, které ale imho vedou k vyprázdnění veškerého zužitkovatelného obsahu). Ale tam to jako je o prioritách, o přístupu a v zásadě myslím, že cíl má Hausenblas správný, jenom to na mě trochu působí, že s vodou z vaničky vylévá i dítě - a asi to není základ toho, co mi vadí.
Základ toho, co mi vadí, je, že pán tam dogmaticky a autoritativně říká jazykově strašně sporné věci. Tím, že dítě využívá synonyma se samozřejmě rozšiřuje slovní zásoba - ta aktivní. Ano, vyjmenovávání memorizačním způsobem může být blbost, ale pokud to není nějak debilně vynucováno, tak práce, kde žák má produkovat synonyma k něčemu, smysl fakt má. Čtením se rozšiřuje ta pasivní a zdaleka ne každý mezi nima má přímé spojení.
Argument proti větným rozborům a učení se základní jazykové terminologii stylem "každý jazyk má jiné kategorie" je taky úplná tragická blbost ad absurdum (to mě na tom asi donutilo zaplakat nejvíc, takovou zkratku bych od kapacity Hausenblasova rozměru nečekala)... především proto, že si opět myslím, že vlastně jeho argumentace vede relativně správným směrem, že výuka češtiny by se měla zaměřit méně na preskripci (učení normativních pravidel) a více na deskripci (schopnost adaptovat svůj projev situaci a učení jednotlivých rejstříků). Ale větné rozbory a to, že děti umí nějaké termíny, fakt jako nejsou problém... ano, je možné, že by se na ně, jako na všechno v českém školství, mohl hodit méně rigorózní důraz, ale jsou to velmi užitečné a použitelné nástroje, a především je to jediný způsob jak dětem předat, že jazyk má nějakou strukturu, k čemu je a co dělá syntax (a v češtině toho z hledicka základní gramatiky fakt dělá hodně), že různé členy věty mají různé funkce a formy a různě na sobě závisí a že existují různé způsoby, jak s jazykem zacházet - k tomu všemu základní formalistika je prostě potřeba. A debilní (s prominutím) argument "ale některé jazyky nemají střední rod" na tom fakt nic nemění - ono totiž se poměrně prokazatelně výrazně líp absorbuje, že jiný jazyk něco dělá jinak oproti tomu mému, když jsem schopna jasně pojmenovat a uvědomit si "aha, to je proto, že tenhle jazyk nemá střední rod/řeší význam ne pády, ale pořádkem slov" - což se ve skutečnosti mnohem lépe vysvětluje i dětem (a natož dospělým!), když mají nějakou formální strukturu, do které to můžou zasazovat. Samozřejmě že výuka cizího jazyka (a i mateřského!) musí spoléhat primárně na expozici, ale ten terminologický a obecný základ je potřeba.
Mimochodem, zkoušeli jste někdy cizí jazyk učit někoho, kdo neví, co to je infinitiv, neumí s ním zacházet ani v češtině? Věřte mi, že to je fakt fuška.
Typicky ten větný rozbor je kontroverzní, věnuje se mu spousta času, ale v základním principu je jako nástroj užitečný, protože umožní dítěti si uvědomit, jak funguje struktura věty v češtině a že to má nějaká obecná pravidla a to je fakt důležitý.
Ano, vidím problém v časové dotaci, která se věnuje tomu, aby děti uměly určit, jestli je bať částice nebo citoslovce, ale základní princip výuky těchhle věcí je podle mě nutný - a Hausenblas prostě bohužel ten záměr, který tam má, podporuje příklady, které jsou problematické, nepravdivé nebo rovnou blbé :)
Upřímně mě mrzí, že tenhle prostor člověk s takovým respektem v oboru nepoužil raději na filipiku proti věcem jako je memorování pravidel o psaní velkých písmen (a toho, že formální autority češtiny to vyžadují) než proti větnému rozboru a výuce základní terminologie.
(a znovu podotýkám - nemyslím si, že české školství je v základu super a ano, tyké mě trápí množství nesmyslů v něm, ale tohle je fakt imho výkop blbým směrem) |