03:50:10
28. 11. 2024

Místnost
Krásy jazyka českého
"Pavel dal v Ploskovicích zemi Bohu. Vlach dal v Dolanech zemi Bohu i svatému Štěpánu se dvěma poddanými Bohučejem a Sedlatou."

Takto by mohl vypadat přepis nejstarší dochované věty psané v českém jazyce. Pochází z počátku 13. století a nalezneme ji v zakládací listině litoměřické kapituly. Jedná se o přípisek právnického charakteru, týkající se převodu půdy.

S češtinou se sice setkáváme již od přelomu 10. a 11. století, ale musíme si uvědomit, že se jedná pouze o jazyk "lidových" vrstev. Psaná forma existuje pouze v podobě tzv. bohemik a glos v latinských textech. Čeština jako jazyk se stává plnohodnotným (tedy rovným latině a řečtině) až ve 14. století.

Dalšími důležitými památkami jsou písně Hospodine, pomiluj ny a Svatý Václave, vévodo české země. První jmenovaná je z doby staroslověnské, druhá z počátku 12. století. Nicméně dochované přepisy jsou mladší a prvenství tak patří výše uvedené větě :o).

Ano, počátky češtiny rozhodně nebyly jednoduché. Ale Češi si ji vzít nenechali a buďme za to rádi. Jistě se mnou budete souhlasit, že se jedná o krásný a pestrý jazyk, ač poněkud složitý.

A právě jeho komplikovanost může někomu způsobovat problémy. Podělte se o ně s ostatními v této místnosti. Jistě Vám rádi pomohou.
Na vývěsním štítu časem naleznete přehled vývoje češtiny a možná i něco navíc.

A zde tedy text zřejmě nejstarší české duchovní písně "Hospodine, pomiluj ny"

Hospodine, pomiluj ny!
Jezukriste, pomiluj ny!
Ty, spase všeho mira,
spasiž ny i uslyšiž,
Hospodine, hlasy našě!
Daj nám všěm, Hospodine,
žizn a mír v zemi!
Krleš! Krleš! Krleš!


Nejste si jisti nějakým pravopisným tvarem? Navštivte www.pravidla.cz
Hledáte význam toho či onoho cizího slova? Podívejte se na http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/
Časté otázky ohledně gramatiky naleznete zodpovězené na http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm
Jazyková příručka: http://prirucka.ujc.cas.cz

Místnost má od 16:14:46  02. 10. 2006 pronajatou Legolas Craft. Spolusprávce: Aditu. Lampar.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit



« ««   255   »» »

Felix, vloženo 17:32:22  06. 06. 2008

skica bez skicy vypadá děsně, ale pořád líp, než měkká varianta.

Meridion, vloženo 16:59:45  06. 06. 2008

čeština podobná zeměpisu mi připomněla další dikrát, ze kterého jsem měla dvojku, (což u mně ve své době znamenalo pohromu :-)). Kdo měl tušit, že beduíni nejsou (narozdíl od Arabů) národ a tudíž se budou psát s malým písmenem (jako černoši, běloši).

Aes Sedai, vloženo 15:02:22  06. 06. 2008

Mně naopak psaní velkého písmene po předložce přijde logičtejší, nemusí se rozhodovat, jestli bydlí U Mostu nebo U Mostu :)
Na základce na tom děsně lpěli, čeština byla skoro jako zeměpis. A na výšce nám v češtině řekla, že to nemůže znát nikdo, když nezná ta konkrétní města, že si to prostě máme ověřit, jak to píšou místní... a je to :)

Meridion, vloženo 13:16:19  06. 06. 2008

Bell: na právě, c je měkká souhláska. Ale vzhledem ke skloňování vzoru žena - ženy jsem to považovala za podraz největšího kalibru. Navíc to i napohled vypadá strašně. :-)

verlit, vloženo 12:47:10  06. 06. 2008

Fakt? No vida, co se člověk nedozví.

Jak už jsem psala dřív, podle mě lpět na nesmyslných pravidlech pro psaní velkých písmen z důvodu tradice je podle mě nesmysl.
Nejlepší řešení podle mě je zavést v názvech a vlastních jménech psaní všech počátečních písmen ve slovech kapitálkami a bude pokoj a učitelé si budou muset najít jiné rafinované chytáky do diktátů :-)

Stejně to tak už třetina populace pod vlivem AJ píše.

Bellatrix, vloženo 12:44:18  06. 06. 2008

verlit: no jasně, na základce jsem bydlela v ulici V borovičkách, někdy po revoluci to změnili a na V Borovičkách :o/ Dřív bylo to druhé velké jen tehdy, když šlo o místní název. Jako kdyby to byla ulice K Mostu (míněno město Most), ale kdyby byla jen k nějakému mostu, bylo by malé m. Pak to změnili a po předložce je další taky velké, vždycky. Grrrrr :(

Bellatrix, vloženo 12:42:11  06. 06. 2008

Meridion: ehm, chceš říct, že správně je skici? To mi zní tak nějak brněnskii :o)

verlit, vloženo 12:41:29  06. 06. 2008

Oni je změnili??

Bellatrix, vloženo 12:37:24  06. 06. 2008

Taky nemám ráda velká písmena, navíc jak to po revoluci změnili, je to ještě nelogičtější.

verlit, vloženo 11:17:49  06. 06. 2008

Velká písmena! Ty nenávidím dodnes a myslím, že bychom mohli hezky upravit pravidla podle angličtiny a byl by pokoj.
Ty debaty, kdy je to "náměstí" jako označení faktu, že to není ulice a kdy je to "Náměstí", protože se tak jmenuje....dodnes to považuji za naprostou kravinu.

Legolas Craft, vloženo 11:04:17  06. 06. 2008

Nu já asi nikdy nezapomenu na shlédnout a zhlédnout :-)

Meridion, vloženo 11:02:24  06. 06. 2008

Mně vyjmenovaná slova problémy nedělala, ale za nejhorší podraz v diktátu považuju dodnes množné číslo od "skica".

Bellatrix, vloženo 10:30:30  06. 06. 2008

Jo, diktáty, to bylo něco. Psi vyli u vily a víly vily věnce, bidla s dobrým bydlem a jiná zvěrstva, doteď si nejsem jistá, jestli bych je všechny napsala správně :o)

Aes Sedai, vloženo 09:47:23  06. 06. 2008

U nás bylo problémovým slovem vyviklaný :) Tam to svádí psát vyvyklaný...

Deidre, vloženo 08:55:05  06. 06. 2008

Jo! Vikýř! Pamatuju si, jak jsem v primě napsala celej diktát dobře, akorát nás asi pět lidí napsali "vikíř". je to asi nějakej fenomén.
A pak jsem jednou napsala "vedle" jako "wedle" :)

Narwen, vloženo 08:54:10  06. 06. 2008

vikýř :) to jsme měli snad v každém diktátu :)

Bellatrix, vloženo 08:48:20  06. 06. 2008

Mimochodem, nás taky učitelka učila slova po v, ve kterých se často dělá chyba, protože to může vypadat jako vyjmenované slovo, ale ono není: vidět, vinit, viset, viklat, vítat vítězit, vinout :o)

Bellatrix, vloženo 08:47:11  06. 06. 2008

Lampář: díky, to s tím mlýnem a mletím jsem netušila. Je vidět, že čeština je opravdu složitý a úžasný jazyk :o)

Aes: jestli je toze stránek Ústavu, tak ti často uvádějí všechny možné varianty a odvozeniny - právě proto, že tam lidi hledají tehdy, když nevědí, jestli si to odvozují správně, si myslím.

Aes Sedai, vloženo 21:46:20  05. 06. 2008

Proč mám pocit, že jsou v tomhle přehledu vyjmenovaných slov některá naprosto zbytečně, protože jsou snadno odvoditelná od těch, "na které jsme zvyklí"?

Lampar, vloženo 20:40:25  05. 06. 2008

Ze stránek Ústavu pro jazyk český:

mlít a mlynář
Pravopisná různost je v tomto případě dána historicky, rozdílným původem slov. České sloveso mlít vzniklo z praslovanského *melti přesmyknutím hlásek el a zdloužením slabiky na lé; v ní se pak é zúžilo na í. Podobně např. z praslovanského *terti máme v češtině tříti.

Naproti tomu hláskově podobné slovo mlýn k nám přišlo ze staroněmecké podoby dnešního Mühle (která se do němčiny dostala z latiny). Tento pravopisný rozdíl respektujeme jako tradiční.


sirup
Slovo sirup píšeme současným pravopisem od roku 1957, kdy bylo v tehdejším vydání Pravidel českého pravopisu opraveno y na i. Mylná etymologie vedla k jeho spojování se slovem syrý a podle něj se toto slovo psalo s y. Podstatné jméno sirup pochází z arabštiny (šarab – nápoj), do Evropy se dostalo prostřednictvím latiny (siru(p)pus / sirop(p)us), do češtiny pak přišlo z němčiny (Sirup).


vyjmenovaná slova
B: být (bych, bys, by, bychom, byste, abych, abys, aby, …, kdybych, kdybys, kdyby, …, bytí, živobytí, bývat, bývalý, byt, bytná, bytový, bytelný, bytost, bydlit, bydliště, obydlí, bydlo (tj. příbytek, živobytí), dobýt, dobyvatel, dobytek, dobytče, dobytkářství, nabýt, nabývat, nábytek, obývat, obyvatel, obyvatelstvo, odbýt, odbyt, neodbytný, pozbýt, přebýt, přebývat, přebytek, přibýt, přibývat, příbytek, ubýt, ubývat, úbytek, zbývat, zbytek, zabývat se), obyčej (obyčejný), bystrý (bystře, bystrost, bystřina, Bystřice), bylina (býlí, býložravec, černobýl, zlatobýl), kobyla (kobylka, Kobylisy), býk (býček, býčí, býkovec), babyka; Bydžov, Přibyslav, Bylany, Hrabyně; Zbyněk.

F: Po f se v základech domácích slov y/ý nepíše, proto vyjmenovaná slova na f v češtině nemáme. V některých učebnicích a přehledech vyjmenovaných slov bývá uvedeno přejaté slovo fyzika.

L: slyšet (slyšitelný, slýchat, nedoslýchavý), mlýn (mlynář, mlýnice), blýskat se (blýsknout se, zablýsknout se, blýskavice, blýskavý, blyštět se), polykat (zalykat se), vzlykat (vzlyknout, vzlyk, vzlykot), plynout (uplynout, rozplynout se, rozplývat se, splynout, splývat, oplývat, vyplývat, plynulý, plyn, plynný, plynárna, plynoměr, plynojem), plýtvat, lysý (lysina, lyska, Lysá, Lysolaje), lýtko, lýko (lýčí, lýčený (tj. lýkový), lýkovec, lýkožrout), lyže (lyžovat, lyžař), pelyněk, plyš, slynout, plytký, vlys (vlýsek, vlysový); Volyně.

M: my (zájmeno 1. os. mn. čísla), mýt (mycí, myčka, umýt, umývat, umývadlo i umyvadlo, umývárna i umyvárna, pomyje, mýval, mýdlo, mydlit, mydlař, mydlina), myslit i myslet (mysl, myšlenka, pomyslit i pomyslet, pomýšlet, přemýšlet, vymyslit i vymyslet, vymýšlet, výmysl, úmysl, usmyslit si i usmyslet si, smýšlení, smyšlenka, smysl, smyslný, nesmyslný, průmysl, myslivec, myslivna, Nezamysl, Nezamyslice, Přemysl, mýlit se (mýlka, mylný, omyl, zmýlená), hmyz (hmyzí, hmyzožravec), myš (myší, myšina), hlemýžď, mýtit (mýtina, vymýtit, vymycovat), zamykat (odmykat, nedomykat, vymykat se, výmyk, vymycovat), smýkat (smyk, smýčit, smyčec, smyčka, průsmyk), dmýchat (rozdmýchat, dmychadlo i dmýchadlo), chmýří, nachomýtnout se (ochomýtat se), mýto (mýtné, Mýto), mykat (mykaný), mys, sumýš; Litomyšl, Kamýk.

P: pýcha (pyšný, pyšnit se, zpychnout, pýchavka, pych, přepych, Přepychy), pytel (pytlovina, pytlák, pytlačit), pysk (pyskatý, ptakopysk, Solopysky), netopýr, slepýš, pyl (opylovat), kopyto (sudokopytník), klopýtat (klopýtnout), třpytit se (třpyt, třpytivý, třpytka), zpytovat (jazykozpyt, nevyzpytatelný), pykat (odpykat), pýr (pýřavka), pýří, pýřit se (zapýřit se, pýřivý, čepýřit se), pyj; Chropyně, Pyšely, Spytihněv.

S: syn (synovský, synovec, zlosyn), sytý (sytost, dosyta, nasytit, nenasytný), sýr (syreček, sýrař, sýrárna, syrovátka), syrový (syrovinka), syrý (tj. syrový), sychravý (Sychrov), usychat i usýchat (vysychat i vysýchat), sýkora (sýkořice), sýček, sysel, syčet (sykat, sykot), sypat (sypký, sýpka, sypek, nasypat, násyp, násypný, osypaný, vysypat, zasypat, zásyp); Bosyně.

V: vy (zájmeno 2. os. mn. čísla), vykat, vysoký (vysočina, Vysočany, vyšší, výše, výška, výšina, povýšit, vyvýšit, vyvýšenina, zvýšit, převyšovat, Vyšehrad), výt (zavýt), výskat (výskot, zavýsknout), zvykat (zvyk, zlozvyk, zvyknout, zvyklost, navykat, navyknout, návyk, odvykat, odvyknout, obvyklý), žvýkat (žvýkací, přežvykovat, přežvýkavec, žvýkačka), vydra (vydří, vydrovka, Povydří), výr (‚pták‘), vyžle, povyk (povykovat), výheň, cavyky, vyza; Vyškov, Výtoň.

Předpona vy-/vý-, např. vyslechnout, vyvařit, výslech, výborný, výzkumný atd.

Z: brzy, jazyk (jazýček, jazykozpyt, jazykověda, dvojjazyčný, jazylka), nazývat (se) (vyzývat, vyzývavý, vzývat, ozývat se); Ruzyně.

« ««   255   »» »

Zpět



Fantasy a Sci-fi: Taverna
© Jirka Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net
, 2001 - 2005
Design: Rinvit, Jeremius
Na textech se podíleli Pavel Džuban a Toomz
URL: http://fantasy-scifi.net/taverna/taverna.php