03:25:45
27. 11. 2024

Místnost
Krásy jazyka českého
"Pavel dal v Ploskovicích zemi Bohu. Vlach dal v Dolanech zemi Bohu i svatému Štěpánu se dvěma poddanými Bohučejem a Sedlatou."

Takto by mohl vypadat přepis nejstarší dochované věty psané v českém jazyce. Pochází z počátku 13. století a nalezneme ji v zakládací listině litoměřické kapituly. Jedná se o přípisek právnického charakteru, týkající se převodu půdy.

S češtinou se sice setkáváme již od přelomu 10. a 11. století, ale musíme si uvědomit, že se jedná pouze o jazyk "lidových" vrstev. Psaná forma existuje pouze v podobě tzv. bohemik a glos v latinských textech. Čeština jako jazyk se stává plnohodnotným (tedy rovným latině a řečtině) až ve 14. století.

Dalšími důležitými památkami jsou písně Hospodine, pomiluj ny a Svatý Václave, vévodo české země. První jmenovaná je z doby staroslověnské, druhá z počátku 12. století. Nicméně dochované přepisy jsou mladší a prvenství tak patří výše uvedené větě :o).

Ano, počátky češtiny rozhodně nebyly jednoduché. Ale Češi si ji vzít nenechali a buďme za to rádi. Jistě se mnou budete souhlasit, že se jedná o krásný a pestrý jazyk, ač poněkud složitý.

A právě jeho komplikovanost může někomu způsobovat problémy. Podělte se o ně s ostatními v této místnosti. Jistě Vám rádi pomohou.
Na vývěsním štítu časem naleznete přehled vývoje češtiny a možná i něco navíc.

A zde tedy text zřejmě nejstarší české duchovní písně "Hospodine, pomiluj ny"

Hospodine, pomiluj ny!
Jezukriste, pomiluj ny!
Ty, spase všeho mira,
spasiž ny i uslyšiž,
Hospodine, hlasy našě!
Daj nám všěm, Hospodine,
žizn a mír v zemi!
Krleš! Krleš! Krleš!


Nejste si jisti nějakým pravopisným tvarem? Navštivte www.pravidla.cz
Hledáte význam toho či onoho cizího slova? Podívejte se na http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/
Časté otázky ohledně gramatiky naleznete zodpovězené na http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm
Jazyková příručka: http://prirucka.ujc.cas.cz

Místnost má od 16:14:46  02. 10. 2006 pronajatou Legolas Craft. Spolusprávce: Aditu. Lampar.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit



« ««   266   »» »

Činkapi, vloženo 20:16:51  14. 05. 2008

Ale pořád se hojně a často něčemu holduje...

Ginny, vloženo 20:10:01  14. 05. 2008

verlit: to já spíš přemýšlím, jestli pořád ještě existuje, když už nikdo nikomu hold nevzdává... tedy jinde než na vystoupení historického šermu :o)

verlit, vloženo 20:04:42  14. 05. 2008

Aes: No jo, vidíš, to mi nějak vůbec nedošlo, docela jsem musela přemýšlet :-))

Aes Sedai, vloženo 19:28:34  14. 05. 2008

Navíc hold existuje i v češtině.

verlit, vloženo 16:08:37  14. 05. 2008

Narwen: Myslela jsem to tak, že v angličtině existuje slovíčko "hold" a jelikož české "holt" je hovorové a tudíž se v psané formě zas tak často neobjevuje, spíš v mluvené, tak se může stát, že ve chvíli, kdy ho má člověk napsat, použije přepis, který už "někdy viděl".
Jenže ho viděl v anglickém textu, kde měl jiný význam.

Znám hodně lidí, kteří když si nejsou jistí, jak se nějaké slovo píše, napíší si obě variaty a vyberou tu, která "vypadá správně".

Bellatrix, vloženo 13:45:54  14. 05. 2008

Já si říkám, že to asi bude takové všeobecné zacyklené zmatení z toho, že v češtině se často píše znělá hláska, která se čte nezněle, takže u "holt" to tak bude určitě taky :o) A dneska každý druhý pod 60 chatuje nebo má vlastní blog, ovšem správně česky umí jen menšina z nich, a takto se začnou šířit příšernosti typu hold, by jsme atd.

Narwen, vloženo 13:11:27  14. 05. 2008

co s tím má společného angličtina? To je asi hodně hodně podvědomý vliv :)

verlit, vloženo 12:51:47  14. 05. 2008

Fakt je, že "hold" se tak rozmáhá (že by podvědomý vliv angličtiny?), že už je vidět snad častěji než správné "holt".
A i když mám Narwenku moc ráda, tak je to příšerné :-)))

Narwen, vloženo 12:42:46  14. 05. 2008

Bell: no vidíš, tohle jsem si nějak nikdy neuvědomila, děkuju :)

Bellatrix, vloženo 12:29:44  14. 05. 2008

Narwen: normálně bych si nedovolila, ale když jsme teda v místnosti o češtině, tak holD a holT je něco jiného, nezaměňovat :)

Narwen, vloženo 11:55:37  14. 05. 2008

Aes: nj, nejsi hold moderní žena :p

Aes Sedai, vloženo 11:14:52  14. 05. 2008

Tak vidíš, Narwen, já jsem jen staročeská :P

Lampar, vloženo 09:56:53  14. 05. 2008

Staročeské výrazy:
bukovina (moderně bučina), březí (březina), javoří (javořina), smrčí (smrčina), dubí, dubina (doubrava)

verlit, vloženo 09:27:04  14. 05. 2008

No to je pravda. Ale přirozený třešňový porost neexistuje, takže pro něj ani jméno být nemůže.

Bellatrix, vloženo 09:26:32  14. 05. 2008

verlit: ad třešňovka - to ano, ale to je pro mě pocitově stejné, jako třeba vinice. Označuje ohraničené území, které vzniklo uměle a něco se na něm pěstuje (nebo pěstovalo a teď to třeba živelně bují a nikdo se o to nestará, ale prostě to není to samé)

Bellatrix, vloženo 09:22:55  14. 05. 2008

verlit: mně se taky líbí :o)
A taky se mi líbí, že se říká "borový" a ne třeba "borovicový"

verlit, vloženo 09:21:55  14. 05. 2008

Třešňovka (jako třešňový sad) určitě jako slovo existuje.

verlit, vloženo 09:21:10  14. 05. 2008

Doubrava je stejně krásné slovo, když o tom tak přemýšlím :-)

Bellatrix, vloženo 09:20:49  14. 05. 2008

Heleďte, mně jde o SKUTEČNÁ slova, která se v tomto významu používají. Vytvořit si adekvátní slovo z libovolného typu stromu umím taky :o) (topolina, třešňovina, hruškovice :o)))

verlit, vloženo 09:20:47  14. 05. 2008

Habří (jako místní jméno) je docela běžné, myslím, že tak se mohl obecně porost označovat.

« ««   266   »» »

Zpět



Fantasy a Sci-fi: Taverna
© Jirka Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net
, 2001 - 2005
Design: Rinvit, Jeremius
Na textech se podíleli Pavel Džuban a Toomz
URL: http://fantasy-scifi.net/taverna/taverna.php