Místnost

Krásy jazyka českého

"Pavel dal v Ploskovicích zemi Bohu. Vlach dal v Dolanech zemi Bohu i svatému Štěpánu se dvěma poddanými Bohučejem a Sedlatou." Takto by mohl vypadat přepis nejstarší dochované věty psané v českém jazyce. Pochází z počátku 13. století a nalezneme ji v zakládací listině litoměřické kapituly. Jedná se o přípisek právnického charakteru, týkající se převodu půdy. S češtinou se sice setkáváme již od přelomu 10. a 11. století, ale musíme si uvědomit, že se jedná pouze o jazyk "lidových" vrstev. Psaná forma existuje pouze v podobě tzv. bohemik a glos v latinských textech. Čeština jako jazyk se stává plnohodnotným (tedy rovným latině a řečtině) až ve 14. století. Dalšími důležitými památkami jsou písně Hospodine, pomiluj ny a Svatý Václave, vévodo české země. První jmenovaná je z doby staroslověnské, druhá z počátku 12. století. Nicméně dochované přepisy jsou mladší a prvenství tak patří výše uvedené větě :o). Ano, počátky češtiny rozhodně nebyly jednoduché. Ale Češi si ji vzít nenechali a buďme za to rádi. Jistě se mnou budete souhlasit, že se jedná o krásný a pestrý jazyk, ač poněkud složitý. A právě jeho komplikovanost může někomu způsobovat problémy. Podělte se o ně s ostatními v této místnosti. Jistě Vám rádi pomohou. Na vývěsním štítu časem naleznete přehled vývoje češtiny a možná i něco navíc. A zde tedy text zřejmě nejstarší české duchovní písně "Hospodine, pomiluj ny" Hospodine, pomiluj ny! Jezukriste, pomiluj ny! Ty, spase všeho mira, spasiž ny i uslyšiž, Hospodine, hlasy našě! Daj nám všěm, Hospodine, žizn a mír v zemi! Krleš! Krleš! Krleš! Nejste si jisti nějakým pravopisným tvarem? Navštivte www.pravidla.cz Hledáte význam toho či onoho cizího slova? Podívejte se na http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/ Časté otázky ohledně gramatiky naleznete zodpovězené na http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm Jazyková příručka: http://prirucka.ujc.cas.cz Místnost má od 16:14:46  02. 10. 2006 pronajatou Legolas Craft. Spolusprávce: Aditu. Lampar.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Narwen, vloženo 09:18:00  14. 05. 2008
	Iwo: tuším, že čistě lipový les není, takže pro něj asi nikdo nevymýšlel jméno :) Když už, tak bych řekla lipiny, ale fatk si neuvědomuju, že bych to někdy slyšela..

Narwen, vloženo 09:16:29  14. 05. 2008
	Aes: no bukovina je podle mě nesmysl, správně je bučina. Nepopírám, že to tak někdo používá, ale asi to není česky správně, řekla bych, jistá si nejsem. Meridion: otázka je, jestli se pro vrbový porost nějaké jedno slovo používá, ale vrbina mi přijde nejschůdnější (i když je to kytka :)

Iwo Olorin, vloženo 09:16:17  14. 05. 2008
	Narwen: A co podle vzoru vrbiny taky lipany? ;-)

Bellatrix, vloženo 09:15:29  14. 05. 2008
	Fakt je bukovina? Já znám jen bučinu... To je zvláštní, nic z toho, co píšete, jsem snad nikdy neslyšela... ani olšinu a javořinu... Aes: no zrovna z názvů vesnic bych to osobně moc neodvozovala, vesnice někdy mívají dosti neuvěřitelné jména :o)

Meridion, vloženo 09:13:56  14. 05. 2008
	Název vrbina mám spojený s kytkou (Lysimachia)...

Aes Sedai, vloženo 09:12:35  14. 05. 2008
	Ještě jsem slyšela bukovina a s olšinou a habřinou mě předběhla Meridion. Ono asi stačí vzít autoatlas a mrknout se na názvy vesnic :)

Narwen, vloženo 09:11:02  14. 05. 2008
	no normálně vrbiny, ne? A pak to ještě můžete kombinovat jako dubohabřiny, bukojedliny. No pak existují i javořiny, ale když tam máte lípu, tak už to jsou lipové javořiny a lipové doubravy, lipojavořiny fakt ne :)

Meridion, vloženo 09:07:02  14. 05. 2008
	jedlina a habřina mi něco říkají. Jde o to, které stromy ještě tvoří souvislé jednodruhové porosty. olšina Když už jsem u ložních lesů, marně přemýšlím nad vrbou a napadly mě jenom vrbičky :-)

Aes Sedai, vloženo 09:05:57  14. 05. 2008
	Březina, dubina, Dubí :))

Bellatrix, vloženo 08:57:14  14. 05. 2008
	verlit: raději neříkej :o) Z jiného soudku: včera mě tak napadlo, kolik vlastně existuje jednoslovných označení porostu podle druhu dřeviny, která ho tvoří. Je ještě něco jiného, než bor, smrčina, bučina a doubrava? Je taky něco od jedle, habru, břízy apod?

verlit, vloženo 08:48:39  14. 05. 2008
	Bell: Teď mě napadlo něco ošklivého, ale budu hodná a neřeknu to :-)))

Bellatrix, vloženo 08:37:52  14. 05. 2008
	Marcus si koleduje :o) Iwo: takže úplně nejhůř jsou na tom katolíci, protože ti zakončení na -é nemají vůbec, ne? :o)

Iwo Olorin, vloženo 22:59:17  13. 05. 2008
	Ale to je přesně ono: -é je vývojově starší a správnější. Zakončování na -i, pocházející patrně z hovorové řeči, s sebou nese pejorativní nádech... Není tedy divu, že křesťani se tímto způsobem do ostatních mimoděk navážejí, ať už to jsou heretikové, pohané, nebo ateisté ;-D

verlit, vloženo 22:19:45  13. 05. 2008
	Marcus: LOL!!!! :-)))

Marcus m, vloženo 22:00:58  13. 05. 2008
	je to jednoduché: protestanti podle vzoru heretici :D a už jsem z ticha :-P

Qeril, vloženo 19:39:09  13. 05. 2008
	"Protestanté" znějí strašně :-) Ale nejspíš jde o zvyk.

Lampar, vloženo 11:58:11  13. 05. 2008
	Správně jsou "páni" i "pánové". "Pánové" je historicky starý tvar, "páni" tvar moderní, přijatý až po kodifici vzorů skloňování. Takže: "protestanti" i "protestanté", obojí je správně, i když "protestanti" byste v češtině bible kralické nenašli.

Cigi, vloženo 10:35:33  13. 05. 2008
	Kdepak protestantové. :-) Zkracujme, kde to jde. Nevím, odhaduji, já jen že jsem to četl (a asi vícekrát), tak mi to přijde možné, ale také mi to úplně nelahodí.

Bellatrix, vloženo 10:09:01  13. 05. 2008
	Mimochodem, pánové i koníkové mají koncovku -ové, zatímco protestanté mají koncovku jen -é. Pokud by to bylo podle "pánové", nemělo by to bý "protestantové"? :o))))

Bellatrix, vloženo 10:07:49  13. 05. 2008

Cigi: no právě... ale nemají pánové něco jako výjimku? Prostě nevím. V takových případech se řídím citem a vidím to jako verlit - protestanté mi zní stejně hrozně, jako namaži :o) a když to slyším, vstávají mi vlasy hrůzou na hlavě. Nikdy jsem např. neslyšela katolíkové, vždycky jen katolíci. Ale možná jde o to, že jsou přípustné oba tvary, ale u některých slov je prostě tak zažitý ten jeden, že druhý zní našim uším divně. Koníci/koníkové jde říct taky obojí, i když i tady jsou ti koníci běžnější.

Zpět