Místnost

Krásy jazyka českého

"Pavel dal v Ploskovicích zemi Bohu. Vlach dal v Dolanech zemi Bohu i svatému Štěpánu se dvěma poddanými Bohučejem a Sedlatou." Takto by mohl vypadat přepis nejstarší dochované věty psané v českém jazyce. Pochází z počátku 13. století a nalezneme ji v zakládací listině litoměřické kapituly. Jedná se o přípisek právnického charakteru, týkající se převodu půdy. S češtinou se sice setkáváme již od přelomu 10. a 11. století, ale musíme si uvědomit, že se jedná pouze o jazyk "lidových" vrstev. Psaná forma existuje pouze v podobě tzv. bohemik a glos v latinských textech. Čeština jako jazyk se stává plnohodnotným (tedy rovným latině a řečtině) až ve 14. století. Dalšími důležitými památkami jsou písně Hospodine, pomiluj ny a Svatý Václave, vévodo české země. První jmenovaná je z doby staroslověnské, druhá z počátku 12. století. Nicméně dochované přepisy jsou mladší a prvenství tak patří výše uvedené větě :o). Ano, počátky češtiny rozhodně nebyly jednoduché. Ale Češi si ji vzít nenechali a buďme za to rádi. Jistě se mnou budete souhlasit, že se jedná o krásný a pestrý jazyk, ač poněkud složitý. A právě jeho komplikovanost může někomu způsobovat problémy. Podělte se o ně s ostatními v této místnosti. Jistě Vám rádi pomohou. Na vývěsním štítu časem naleznete přehled vývoje češtiny a možná i něco navíc. A zde tedy text zřejmě nejstarší české duchovní písně "Hospodine, pomiluj ny" Hospodine, pomiluj ny! Jezukriste, pomiluj ny! Ty, spase všeho mira, spasiž ny i uslyšiž, Hospodine, hlasy našě! Daj nám všěm, Hospodine, žizn a mír v zemi! Krleš! Krleš! Krleš! Nejste si jisti nějakým pravopisným tvarem? Navštivte www.pravidla.cz Hledáte význam toho či onoho cizího slova? Podívejte se na http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/ Časté otázky ohledně gramatiky naleznete zodpovězené na http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm Jazyková příručka: http://prirucka.ujc.cas.cz Místnost má od 16:14:46  02. 10. 2006 pronajatou Legolas Craft. Spolusprávce: Aditu. Lampar.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Lampar, vloženo 00:15:35  08. 02. 2008

Felixova ruština Zajímavá interpretace ruštiny. Ve skutečnosti nechlastá, protože ruský kořen "chal-" je příbuzný s naším kořenem "jal-", muž - chalastoj je tedy "jalový", jeho život bez ženy vychází naprázdno (a teprve proto možná i chlastá). "Nezamužnaja" znamená prostě to, že "něvyšla za muž", tedy že není vdaná, se zámožností to nemá nic společného, ta je příbuzná se slovy "možnost, možný, mocný, moc". nechat pozdravovat, prosit ... v češtině není základní tvarem těchto výrazů "nechat ... něco", ale "dát ... něco", tedy "dát pozdravovat" apod. Je zajímavé, že tam, kde "dát" nevystupuje samo za sebe (tedy jako "akční" sloveso), ale jen jako pomocné sloveso, které pomáhá na nohy jinému slovesu (dát někoho zavřít, dát se zapřít) nebo jinému slovu (dát si něco stranou), je téměř vždy nahraditelné slovesem "nechat". Je to způsobeno tím, že "nechat" je vlastně pasivní formou "dát". Rozdíl mezi "dát hrnec na kamna" a "nechat hrnec na kamnech" není, bráno z hlediska výsledku, kterým je hrnec stojící na kamnech, žádný. Podobně není z hlediska výsledku rozdíl mezi "dát někomu koláč" a "nechat někoho, aby si vzal koláč". Podobných výrazů, ve kterých jsou "dát" a "nechat" zaměnitelné jsem ve frazeologickém slovníku napočítal asi deset stránek, od "dát/nechat na sebe čekat" a "dát/nechat čas na rozmyšlenou", přes "dát/nechat se podat" až po "dát/nechat někomu něco zadarmo". V některých výrazech zní to "nechat" naprotsto přirozeně, jinde jde přes pysky jen s určitým přemáháním. Myslím, že do češtiny se vysoká frekvence "nechat" nedostala ani tak z jidiš, jako spíše z němčiny, která podobné výrazy řeší za pomoci slovesa "lassen" s významem "nechat" (sich raten lassen = nechat si říci). Tam, kde "dát" vystupuje jako "akční" sloveso, přestává být nahraditelné slovesem "nechat". Říkáme "dát někomu pár facek, přes hubu, co proto, pětadvacet", protože představa, že dotyčného necháme, aby si pod naším dohledem nafackoval sám, je absurdní. Také výrazy "dal jsem se na politiku" a "nechal jsem politiku" nejsou zaměnitelné, protože jsou ve významu protichůdné. Ke shodnému významu bychom potřebovali ještě další sloceso, např. "nechat jsem se nachytat na politiku", a to už je jiná pohádka. Nechte/dejte si něco pěkného zdát.

Aes Sedai, vloženo 14:59:46  07. 02. 2008
	Ještě "nechávám děkovat, nechávám pozdravovat". I když to už je něco malinko jiného.

Aes Sedai, vloženo 14:58:27  07. 02. 2008
	Jj, asi jo.

verlit, vloženo 14:56:32  07. 02. 2008
	Mám neurčitý pocit, že tyhle obraty pocházejí z jidiš.

Aes Sedai, vloženo 14:53:00  07. 02. 2008
	Taky bych řekla. Nechám se prosit - záleží na kontextu. Nechám se prosit, než mu tu věc dám :) Ale pokud to máš v textu "nechám se prosit, aby mi poslali to a to..." Ale nepoužívá se to, četla jsem to jen ve starých knihách. Jako že o něco prosíš někoho. Nic dalšího mě nenapadá... nězamužnaja - to je spíš ne za muža provdaná, ne? :P

verlit, vloženo 14:31:40  07. 02. 2008
	"Nechám se poroučet" je něco jako "s pozdravem", ne?

Felix, vloženo 14:29:54  07. 02. 2008
	můžu se zeptat, co přesně znamená: "nechat se poroučet", a jak to lze použít ve větě? a co "nechám se prosit"? To jako prosím já, nebo maj prosit oni mě? jde to "nechat se...(něco)" použít ještě s jinou vazbou?

Felix, vloženo 14:25:14  07. 02. 2008
	ženatý a vdaná jsou sice zajímavá slova, ale z této oblasti mám mnohem radši jazyk ruský: svobodný - chalastój - jako, že když je chlap svobodnej, tak chlastá svobodná - nězamužnaja - no prostě, dokad si nevezme slušně vydělávajícího chlapa, tak je nezámožná :-)

Deidre, vloženo 22:16:06  15. 01. 2008
	vdaná mi evokuje slovo "dávit"

verlit, vloženo 20:25:08  15. 01. 2008
	U ženatého mi to břemeno tak jednoznačné nepřijde, i když čím víc si to slovo říkám, tím víc tak zní. Ale vdaná "daná, vydaná, předaná", tam určitě.

Aes Sedai, vloženo 20:24:39  15. 01. 2008
	V náruč daná muži a o ženu bohatší :)

Cemendriel, vloženo 19:52:37  15. 01. 2008

Přemýšlela jsem nad slovy "ženatý" a "vdaná" ... vždyť to samo o sobě úplně vyjadřuje takové ty řeči kolem manželství, dokonalé! ... On je najednou ženatý, což zní jako chlupatý nebo kostnatý, zkrátka oženěný (což zní jako ověšený), jednoduše dostal své břemeno v podobě ženy... a žena je vdaná, což mi přijde, jako prostě daná, zkrátka je jeho a hotovo. =) Co cítíte v těchhle slovech vy? Myslíte, že tak vznikla? ... =)

Lampar, vloženo 12:34:57  15. 01. 2008
	A v tu chvíli jsem si řekla: no a proč vlastně ne!

Aes Sedai, vloženo 07:49:08  15. 01. 2008
	Jj, mělo by to vycházet z ostatního textu. Každopádně návrhy padly, už je na Verlit, aby se jako tvůrce rozhodla :)

Narwen, vloženo 21:54:49  14. 01. 2008
	myslím, že pomlčka versus dvojtečka už je jenom věc autorského citu a uměleckého záměru :)

Quadrix, vloženo 20:58:29  14. 01. 2008
	Pomlčka se mi v tomto případě nezamlouvá, dvojtečka je, myslím, vhodnější.

Legolas Craft, vloženo 19:02:37  14. 01. 2008
	verlit: pomlcka, nebo dvojtecka, uvozovky rozhodne ne-e... neptejte se proc, proste to tak citim:D

Činkapi, vloženo 01:24:35  14. 01. 2008
	Já je dělám pomocí apostrofu. Ale v tisku to vypadá dost blbě, je lepší se jim vyhnout...

Vever, vloženo 00:05:02  14. 01. 2008
	A co třeba takové ty jednoduché uvozovky? Myslím to, jak je tam místo dvou čáreček jenom jedna, nevím, kde se to na klávesnici vyskytuje. Pokud vím, tak se takhle někdy píše, když si to ona osoba jenom myslí, ale neříká to nahlas.

Aes Sedai, vloženo 23:48:12  13. 01. 2008
	Dvojtečka by taky mohla být, ale uvozovky nebo pomlčka mají větší důraznost pro čtenáře...

Zpět