Místnost

Krásy jazyka českého

"Pavel dal v Ploskovicích zemi Bohu. Vlach dal v Dolanech zemi Bohu i svatému Štěpánu se dvěma poddanými Bohučejem a Sedlatou." Takto by mohl vypadat přepis nejstarší dochované věty psané v českém jazyce. Pochází z počátku 13. století a nalezneme ji v zakládací listině litoměřické kapituly. Jedná se o přípisek právnického charakteru, týkající se převodu půdy. S češtinou se sice setkáváme již od přelomu 10. a 11. století, ale musíme si uvědomit, že se jedná pouze o jazyk "lidových" vrstev. Psaná forma existuje pouze v podobě tzv. bohemik a glos v latinských textech. Čeština jako jazyk se stává plnohodnotným (tedy rovným latině a řečtině) až ve 14. století. Dalšími důležitými památkami jsou písně Hospodine, pomiluj ny a Svatý Václave, vévodo české země. První jmenovaná je z doby staroslověnské, druhá z počátku 12. století. Nicméně dochované přepisy jsou mladší a prvenství tak patří výše uvedené větě :o). Ano, počátky češtiny rozhodně nebyly jednoduché. Ale Češi si ji vzít nenechali a buďme za to rádi. Jistě se mnou budete souhlasit, že se jedná o krásný a pestrý jazyk, ač poněkud složitý. A právě jeho komplikovanost může někomu způsobovat problémy. Podělte se o ně s ostatními v této místnosti. Jistě Vám rádi pomohou. Na vývěsním štítu časem naleznete přehled vývoje češtiny a možná i něco navíc. A zde tedy text zřejmě nejstarší české duchovní písně "Hospodine, pomiluj ny" Hospodine, pomiluj ny! Jezukriste, pomiluj ny! Ty, spase všeho mira, spasiž ny i uslyšiž, Hospodine, hlasy našě! Daj nám všěm, Hospodine, žizn a mír v zemi! Krleš! Krleš! Krleš! Nejste si jisti nějakým pravopisným tvarem? Navštivte www.pravidla.cz Hledáte význam toho či onoho cizího slova? Podívejte se na http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/ Časté otázky ohledně gramatiky naleznete zodpovězené na http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm Jazyková příručka: http://prirucka.ujc.cas.cz Místnost má od 16:14:46  02. 10. 2006 pronajatou Legolas Craft. Spolusprávce: Aditu. Lampar.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Iwo Olorin, vloženo 08:26:54  13. 03. 2007
	Kdysi jsem někde měl návod na pěstování četvíčeho, který psal nějaký Polák jakousi "poločeštinou", kdy si řekl, že jsou to konec konců příbuzné jazyky a tak to "přeložil". Tehdy jsem myslel, že to je vrchol. Ale na tohle to zdaleka nemá :-)

Meridion, vloženo 06:59:28  13. 03. 2007
	Verlit: No nazdar. Doufám, že k tomu byl i návod v angličtině (původně jsem chtěla napsat v originálním jazyce, ale pak mě napadlo, že to mohlo být made in China nebo Tchajwan). Mám pocit, že i kdyby majitel toho stroje neuměl anglicky, s pomocí slovníku bude moudřejší než z tohohle.

Aes Sedai, vloženo 22:37:05  12. 03. 2007
	Verlit: to je teda síla! :D

verlit, vloženo 20:32:31  12. 03. 2007

Tak jsem si konečně vzpomněla a našla ten návod na "Veslování stroj", který dostal kolega se svým novým fitness strojem. Vzorná to ukázka, jak také může být splněna povinnost mít návod v jazyce země, kde je stroj prodáván. Schválně, co se podle vás skrývá pod následujícími větami: Úvodní instrukce: Člen určitý veslování stroj a hlášení do člen určitý manuální ar ne nastávající snoubenec ačkoliv jeden náhrada do lékařský častování. Je to jasné? Tak dále: Dříve using tvůj veslování stroj, pro každý případ ono 3sg.préz.od have been jak se sluší a patří shromáždil a šněrovadlo následující člen určitý shromáždění být průvodčím. Jelikož teď už je vám určitě jasné, jaké zásady dodržet, můžete se pustit do cviku Kráčet 4. Nebudete litovat: Shromáždit Pradlák (28), Závit (41) až k člen určitý Vřeteno písčina (56) a Nožní mezerník (18). Klouzat člen určitý nožní docela (41). Krmení člen určitý nožní vřeteno jít s duchem času nožní vřeteno docela člen určitý jáma v člen určitý levá strana strana of stroj body společenstvo. Klouzat nedávno Nožní mezerník (18) a chumáč je místo jít s duchem času mrtvola Pradlák (28) a Závit (41) Teď už je to všem jistě naprosto jasné, i když poznámka Být obrácen čelem k posta (1) do using Závit (46) a Genitálie M8 (45) vzbuzuje dojem, že stroj je možná určen k něčemu úplně jinému, než jste mysleli :-)))) I když to tak nevypadá, není to žert ani příspěvek do vtipů, ale oficiální návod, dodávaný v naší obchodní síti.

Aes Sedai, vloženo 19:02:59  12. 03. 2007
	Já teď nemám čas, dokdy to má být?

Legolas Craft, vloženo 15:37:57  12. 03. 2007
	Abyste se nenudili, tak zase jedna větička do pranice. Opravte chyby, vypracujte větné schema a pošlete mi to do pošty. V nab?té smetanově síni obecního domu se oči všech upřel? na místo kde se právě oběvil dirigent a vzápětí již zůčastnění zapoměli na starosti neboť se plně oddali kouzlu mozartovy hudby.

Ginny, vloženo 12:00:38  12. 03. 2007
	Bell: tak to si dej bacha, aby tě za náprsní držadlo někdo nechytl a neodnesl, mně se vybavila podprsenka s držadlem od kufru a chvíli jsem se svíjela na zemi smíchy:o))))

Bellatrix, vloženo 11:47:11  12. 03. 2007
	:o))) Patentní držič tvarů a náprsní držadlo! To asi začnu používat :o)

Lampar, vloženo 10:41:17  12. 03. 2007

Živůtky aneb Co se vám může přihodit v Lobkovickém paláci "Oblíkni se konečně, jdeme na Modiglianiho," řekla včera má výrazně lepší polovička. Šli jsme na Hrad, ale božský Amadeo se nekonal. Zklamáni jsme vklouzli do Lobkovického paláce, že nás utěší výstava historického spodního prádla. "Pojď," lákala mě zase, "bude tam i mužský!" Popravdě řečeno, bylo - dvě košile a dvoje spoďáry. A jedna vitrínka, ve které se krčila páska na knír, obouruční kartáč na vlasy a šle. Jinak to bylo o ženském spodním prádle, jak jinak. A to bylo dobře, protože co ty naše prabáby na sebe navlékaly, bylo moc hezké, vyšívané, kraječkované a tak. Snadno jsem si představil, jaké to bylo, když z toho vyklouzly ... Ale, proč o tom píšu zrovna sem? No přece kvůli staré prádelkové češtině! Dámy prominou, ale objevil jsem nový svět. Pánové, vy víte, jaký je rozdíl mezi živůtkem, šněrovačkou a korzetem. Já už ano, heč. No, a teď to přijde. Víte, jak se jmenovali předchůdci podprsenky? Že ne, tak sledujte: Náprsní šněrovačka Poprsní živůtek Podprsenkový živůtek Patentní držič tvarů (ten je obzvláště vypečený) Náprsní držadlo Prsospinka Prsník vídeňský Živůtek spodní Živůtek se šněrovačkou No, a to je vše.

verlit, vloženo 08:59:05  08. 03. 2007
	Tak jen malé špitnutí, že anglické názvy dnů jsou z větší části odvozené od severských bohů, takže dny měly své pojmenování očividně ještě před křesťanstvím.

Lampar, vloženo 18:53:30  07. 03. 2007
	Chcete-li v "kalendářové" diskuzi pokračovat, zvu vás do "Křesla pro hosta".

Legolas Craft, vloženo 18:20:46  07. 03. 2007
	A dost toho uz! :)

Iwo Olorin, vloženo 15:47:52  07. 03. 2007

Bell: Sry, to je profesionální deformace ze školy ;-) Takže: Příběhy o stvoření (jsou totiž dva) pocházejí z doby okolo babylónského zajetí. Sama myšlenka lineárního pojetí času se objevuje v motivu smlouvy s Hospodinem, který Izraelitům přislíbí velkou budoucnost (1. smlouva: Abrahám; 2. smlouva: Mojžíš) tyto části jsou (aspoň myslím) starší a rozhodně důležitější než biblická kosmogonie. Naopak po usazení v Palestině se židé začali chovat "jako ostatní národy" a setkali se se zemědělskou společností (předtím byli pastevci). Předpokládám tedy, že v této době, kdy se také smísili s původní kulturou (zrovna nedávno jsem viděl dokument, ve ktrém archeologové dokazovali, že obsazení Palestiny nebylo vůbec tak krvavé, jak ho líčí Bible), přejali zvyky zemědělské společnosti, které měly cyklický charakter, mezi nimi i týden - teď mne napadá, že tuhle zkušenost vlastně museli mít už z Egypta - ať tak či onak, později vzniklé vyprávění o stvoření tomu už jaksi jen dává "posvěcení" (stejně jako to dělalo křesťanství ve středověku: mnoho "pohanských" zvyků prostě přetřelo pánbíčkářským pozlátkem). A jestli tomu pořád není rozumět, tak hezky polopaticky: Dělení času na týdny v žádném případě není židovský vynález. Naopak je přirozené pro všechny jiné "přírodní" společnosti... A obávám se, že už přesahujeme hranice této místnosti :-(

Bellatrix, vloženo 15:22:19  07. 03. 2007

Iwo: eh, teď ti moc nerozumím... nerada bych se hádala o náboženské věci, ale židovské náboženství nepochází rozhodně z měst, naopak než se usadili v "Zemi zaslíbené", tak v podstatě pořád kočovali. Ale hlavně nevím, co si mám představit pod pojmem teologické opodstatnění. V židovské víře je dost podstatné, proč má týden 7 dnů a proč se sedmý má světit tím, že se nemá pracovat. Takže já bych tady střídání týdnů viděla jako právě docela dost opodstatněné.

Iwo Olorin, vloženo 14:40:49  07. 03. 2007

Meridion: to je ale krásně christianocentrický názor (jazykovědci prominou novotvar) :-) Naopak, střídání dnů v týdnu je jen další z projevů cyklického vnímání času, které bylo typické pro zemědělský (pohanský) venkov, zatímco židovsko-křesťanská tradice zavedla lineární pojetí času, které mělo své opodstatnění ve městech, kde vzniklo, protože tam byl člověk vytržen z koloběhu přírody. Toto cyklické střídání, spojené s různými rituály a tabu bylo tak důležité a tak pevně zakořeněné, že se ho židovsko-křesťanská víra ani nepokoušela vyvrátit, ale - jako mnoho starších zvyků - ho zakomponovala do sebe. IMHO je to přesně naopak, než říkáš: to ve víře v jediného boha nemá střídání týdnů žádné (teologické) opodstatnění. Zavedeno bylo jen proto, že zrušit ho by bylo prakticky nemožné...

Bellatrix, vloženo 13:14:57  07. 03. 2007
	Silm: jasně, ale i když 29 rozdělíš čtyřmi, vyjde ti přibližně 7 :o)

Silmarien, vloženo 12:36:58  07. 03. 2007
	Lenže lunárny mesiac nemá 28 ale 29 dní (resp. 29,5 dňa). Ale je fakt, že ja sa venujem skôr kresťanskej ako predkresťanskej chronológii, takže o tých skorších kalendároch toho veľa neviem.

Bellatrix, vloženo 09:23:09  07. 03. 2007

a tohle je taky dobrý článek, bohužel opět anglicky, zmiňuje i týdny o různé délce, hlavně v Africe, kde se ale týden vztahoval k pravidelně pořádaným trhům (každý třetí den, každý pátý den atd). Je tam ale hlavně zmínka o různých biologických procesech v přírodě, které mají týdenní cyklus, a že to může být pravou příčinou, proč se sedmidenní týden stal už v pradávnu tak populárním a pro lidi přirozeným http://www.biblestudy.org/godsrest/sevencyc.html

Bellatrix, vloženo 09:08:49  07. 03. 2007
	Wikipedia - sedmidenní týden měli koukám skoro všude, takže asi to tak prostě má být :o) Taky tam např. píšou, že se nabízí prostě rozdělení lunárního měsíce na čtvrtiny. více zde: http://en.wikipedia.org/wiki/Week

Bellatrix, vloženo 09:06:48  07. 03. 2007

verlit: napíšu ti je sem, když si na to vzpomenu :o) A myslím, že měli listopad, ale říkali tak říjnu... Tinne: smažnik a pražnik dost přesně vystihuje můj vztah k letnímu počasí :o)) jak je to s týdny, to fakt nevím, ale už dávno předávno se lidi řídili sluncem a měsícem, hlídali si slunovraty a tak, a když se podle toho snažili nějak rozdělit rok, bylo nejlepší rozdělit ho na měsíce, tudíž je počet měsíců od pradávna ve všech kulturách v podstatě stejný, akorát ten posun řešili každý jinak. Vkládáním přestupného měsíce jednou za čas (např. hebrejský kalendář má přestupný měsíc), jiné zase pevným stanovením délky kalendářních měsíců, které se tak odchylovaly od měsíců lunárních.

Zpět