Místnost

Krásy jazyka českého

"Pavel dal v Ploskovicích zemi Bohu. Vlach dal v Dolanech zemi Bohu i svatému Štěpánu se dvěma poddanými Bohučejem a Sedlatou." Takto by mohl vypadat přepis nejstarší dochované věty psané v českém jazyce. Pochází z počátku 13. století a nalezneme ji v zakládací listině litoměřické kapituly. Jedná se o přípisek právnického charakteru, týkající se převodu půdy. S češtinou se sice setkáváme již od přelomu 10. a 11. století, ale musíme si uvědomit, že se jedná pouze o jazyk "lidových" vrstev. Psaná forma existuje pouze v podobě tzv. bohemik a glos v latinských textech. Čeština jako jazyk se stává plnohodnotným (tedy rovným latině a řečtině) až ve 14. století. Dalšími důležitými památkami jsou písně Hospodine, pomiluj ny a Svatý Václave, vévodo české země. První jmenovaná je z doby staroslověnské, druhá z počátku 12. století. Nicméně dochované přepisy jsou mladší a prvenství tak patří výše uvedené větě :o). Ano, počátky češtiny rozhodně nebyly jednoduché. Ale Češi si ji vzít nenechali a buďme za to rádi. Jistě se mnou budete souhlasit, že se jedná o krásný a pestrý jazyk, ač poněkud složitý. A právě jeho komplikovanost může někomu způsobovat problémy. Podělte se o ně s ostatními v této místnosti. Jistě Vám rádi pomohou. Na vývěsním štítu časem naleznete přehled vývoje češtiny a možná i něco navíc. A zde tedy text zřejmě nejstarší české duchovní písně "Hospodine, pomiluj ny" Hospodine, pomiluj ny! Jezukriste, pomiluj ny! Ty, spase všeho mira, spasiž ny i uslyšiž, Hospodine, hlasy našě! Daj nám všěm, Hospodine, žizn a mír v zemi! Krleš! Krleš! Krleš! Nejste si jisti nějakým pravopisným tvarem? Navštivte www.pravidla.cz Hledáte význam toho či onoho cizího slova? Podívejte se na http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/ Časté otázky ohledně gramatiky naleznete zodpovězené na http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm Jazyková příručka: http://prirucka.ujc.cas.cz Místnost má od 16:14:46  02. 10. 2006 pronajatou Legolas Craft. Spolusprávce: Aditu. Lampar.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

verlit, vloženo 07:59:40  07. 03. 2007
	Meridion: Taky bych řekla, ale stejně by mě zajímalo, jestli jsou o tom nějaké doklady. Protože všechny kalendáře, které zmiňuje Silmarien jsou založené na měsících, týdny je nezajímají.

Meridion, vloženo 06:03:25  07. 03. 2007
	Já bych řekla, že dny v týdnu nemají jiný důvod než odpočítávat, který den je sedmý a měl by se světit, a tudíž v předkřesťanském/nežidovském světě neměly potřebu vzniknout.

Silmarien, vloženo 23:07:55  06. 03. 2007

Pred kresťanstvom boli kalendárne rôzne. Najstarší je lunárny kalendár, ktorý bol používaný už v praveku. Potom to boli napríklad babylonský a egyptský kalendár. Egypťania neskôr vyvinuli dokonalejší kalendár. Lunárny mal totiž veľkú chybu. Orientoval sa podľa tzv. siderického mesiaca čo je 29 dní, 12 hodín, 44 minút a 2,9 sekundy. Čiže lunárny mesiac mal 29 resp. 30 dní. V tom prípade 12 mesiacov malo 354 - 355 dní, čo je menej ako má klasický slnečný rok. Po rokoch nastal veľký posun (32 slnečných rokov je 33 lunárnych). Slnečný rok bol používaný od staroveku. Predstaviteľom je najmä Egypt. Predpokladá sa, že slnečný kalendár sa používal už od 5. tisícročia pr.n.l. Vyvinul sa zo sezónneho kalendára (obdobie záplav, siatia a zberu úrody). Každé obdobie malo 4 mesiace po 30 dní a na konci sa pridávalo 5 dní - pamiatka zosnulých. Mesiac sa delil na 3 veľké týždne (10 dní) resp. 6 malých týždňov (5 dní). Egypťania nerátali s tou 1/4 dňa, takže za 100 rokov nastal posun o 25 dní. V rokoch 247-222 pnl. sa Ptolemaios III pokúsil zaviesť prestupný rok, ale nevyšlo to. Bol zavedený v roku 25 nl. A potom je tu tzv. lunisolárny kalendár. Snažil sa predísť posunu roka. Základom bol mesiac, ktorý mal 29-30 dní + prestupný mesiac (10 dní). Prvýkrát ho použili Babylončania v 4.tis.pnl. Začiatok roka bol na 1. nov po jarnej rovnodennosti. Používali ho aj Gréci, Kelti, Rimania či Sasi. O predkresťanských názvoch toho veľa neviem, môžem sa zajtra pozrieť v škole, bude to v príručke chronológie zrejme.

verlit, vloženo 22:36:52  06. 03. 2007
	A od kdy se tak asi dny rozlišovaly? Měsíce a roční období byly důležité a určitě měly jména dávno, ale jak moc důležité byly dny nebo týdny. Předpokládám, že s týdny jako takovými se moc nepočítalo, protože jsou vlastně abstraktním výmyslem. Neví někdo něco podrobnějšího?

Aditu, vloženo 22:34:04  06. 03. 2007
	Latinský byly zasvěcený různým bohům ... že by na tom podobně byly i ty hodně starý český...?

Iwo Olorin, vloženo 22:30:11  06. 03. 2007

verlit: teď budu hodně spekulovat, ale možná se jmenovala podle slunce, jako je tomu u germánů (Sunday; Sonntag), nebo to byl den zasvěcený něčemu jinému, co (koho) naši předci uctívali, takže křesťanství mělo důvod odhodlat se k tak velké změně, jako změna jména dne v týdnu. A když už se zabýváme nedělí, tak je jasné, že ponedělí se tak asi taky nejmenovalo vždycky a počítání dní od neděle taktéž nebude původní, o středě ani nemluvě (v Nj je Mittwoch jednoznačně novotvar, kterým křesťanství "přelepilo" Ódinův den - analogicky v Aj Wednesday = Wothan's day). Takže otázka by měla znít: Jak se jmenovaly naše dny před křesťanstvím?

verlit, vloženo 21:51:17  06. 03. 2007
	Tak si říkám - jak se jmenovala neděle před křesťanstvím? Přece se pár set let nějaký termín používat musel, ne? Nebo je pojmenování dnů v týdnu tak mladé? To pochybuju.

Lampar, vloženo 19:42:27  06. 03. 2007

leden - ze slovního základu "led", to z praslovanského "ledъ" únor - ze slovesa "nořit", snad proto, že ledy tají a noří se do vody. Původní tvar byl "onorъ". Tohle slovíčko existuje jen v češtině. březen - podle toho, že raší břízy. Původní tvar "brezьnъ" duben - analogicky jako březen květen - od slovesa "kvést" červen, červenec - od barvy plodů, červavého ovoce, sběru červce (červec nachový - zdroj barviva) srpen - od slova "srp". Slovo má původ v indoevropském kmenu "serp-" s významem "ořezávat" září - měsíc "za říje", tedy v období říje (srbsky "rújan") říjen - také od říje. Staročeské "řúje" je odvozeno od slovesa "řúti" = řváti listopad - je průhledný prosinec - praslovansky "prosinьc"ь" nemá jasný původ. Snad pochází ze slovesa "prosinoti" = problesknout nebo od slovesa "sinat" = modrat, šedat. Obě slova mají původ v praslovanských slovesech "sinoti", "sijati" s významem svítit, zářit, blýskat se. Význam se tedy spojuje s barvou mraků, skrze které probleskuje nebo prosvítá sluneční světlo. Původ spojený se slovy "prosit" nebo "prase" je třeba podle zdrůjů považoval za lidovou etymologii. pro úplnost: pondělí - den po neděli úterý - původně "vtorý" = druhý, tedy druhý den v týdnu středa - prostřední den v týdnu (křesťanský týden začínal nedělí) je kalk z německého "Mittwoch" = středa (mittel = prostřední, Woche = týden) čtvrtek, pátek - čtvrtý a pátý den v týdnu sobota - historicky velmi staré slovo: sabbatum (střední latina) - sabbaton (řecky) - šabbáth (hebrejsky) - šabbetá (aramejsky) s původním významem "den odpočinku po šesti dnech práce" neděle - se stala odpočinkovým dnem až v křesťanství, a sice jako den vkříšení Ježíše Krista [Zdroje: Rejzek, Holub]

Adhil, vloženo 19:37:27  06. 03. 2007
	Zajímavé je, že v Polsku mají měsíc květen jako čtvrtý měsíc, pátý se jmenuje...ech, nevzpomenu si. Ale květen je určitě čtvrtý.

Meridion, vloženo 19:31:16  06. 03. 2007
	Ukrajinština má některé názvy měsíců podobné nebo dokonce stejné jako čeština. Neznám je všechny, ale určitě mají květen a listopad (nebo něco hodně blízkého).

Tinne, vloženo 17:25:02  06. 03. 2007
	Smažnik, pražnik, žnjec - pro letní měsíce, to zní skvěle,že? :-)

Tinne, vloženo 17:23:30  06. 03. 2007

A našla jsem hezký článek o lužických názvech měsíců: Neobvyklé názvy měsíců Většina evropských jazyků používá jakýchsi internacionálních pojmenování měsíců v roce, které jsou původem z latiny. Dokonce i slovanské jazyky jako ruština nebo slovenština užívají různě upravených tvarů těchto mezinárodních výrazů, např. ěŕđň - marec, č ëü - júl, ńĺíň áđü - september atd. Protože i němčina patří k jazykům, kde se užívá těchto výrazů (Februar, März, Juni atd.), nelze se divit, že také Lužičtí Srbové jsou zvyklí používat podobného pojmenování s drobnými úpravami: měrc, apryl, meja atd. V posledních letech se v kalendářích oživují také osobité hornolužické slovanské názvy měsíců, dnes již polozapomenuté, jako např. mały róžk, jutrownik, winowc atd. Jako přílohu prosincového čísla dětského měsíčníku Płomjo / Płomje vydala redakce dvojjazyčný kalendář s názvem Protyka wěrnosćow za dźěći / Pratyja wěrnosćow za źiśi 2000. Zajímavé nesporně je, že se na textové části kalendáře podílely paralelně šesté třídy Srbského gymnázia v Budyšíně a v Chotěbuzi. V této publikaci jsem se poprvé setkal s osobitými dolnolužickými názvy měsíců. Nevím, zda byly kdysi vytvořeny vesnickými uživateli jazyka a tradovaly se po dlouhá staletí nebo zda byly uměle vytvořeny národními buditeli teprve ve století minulém. Uvádím hornolužické a dolnolužické názvy vedle sebe: 1 wulki róžk - wezymski, 2 mały róžk - swěckowny, 3 nalětnik - pozymski, 4 jutrownik - nalětny, 5 róžownik - rozhelony, 6 smažnik - smažki, 7 pražnik - žnjojski, 8 žnjenc - jacmjeński, 9 požnjenc - nazymski, 10 winowc - winski, 11 nazymnik - młosny, 12 hodownik, - zymski. S těmito neobvyklými dolnosrbskými názvy jsem se - pokud vím - v žádné Pratyji nesetkal.

Tinne, vloženo 17:19:24  06. 03. 2007
	Já si vždy myslela, že březen je od březí, jakože jsou v té době zvířata březí.

verlit, vloženo 17:08:40  06. 03. 2007
	Bell: Jo, "jugoslávské" názvy měsíců jsem taky milovala, ale už jsem je většinou zapomněla. Napíšeš mi je sem?

Aes Sedai, vloženo 16:58:41  06. 03. 2007
	Únor je takový divný... Prosinec zní logicky, i když prosí je hezčí :) a co je to sbírání červce?

Bellatrix, vloženo 14:43:47  06. 03. 2007
	Ha, s únorem a zářím jsem nebyla tak daleko :o)

Bellatrix, vloženo 14:42:26  06. 03. 2007
	... ale kdybyste chtěli vědět, od čeho je July a August, tak to vím :-P Mimochodem, sbírám takové ty malé, kartičkové kalendáříky, a mám doma i nějaký "jugoslávský" (netuším, kterým z těch jazyků), a ty měsíce znějí moc pěkně. Něco mezi našima a hobitíma :o) Taky to je jeden z mála, kde nepoužívají tu "latinskou" verzi.

verlit, vloženo 14:39:23  06. 03. 2007

Tak jsem našla tohle: leden - od "led", měsíc "ledný" únor - snad od nořiti, měsíc noření ledu (led se při tání ponořuje a zas vynořuje) březen - od bříza, měsíc rašení bříz duben - měsíc rašících dubů květen - květný měsíc, od květu, poněvadž toho měsíce stromoví i jiné rostliny již kvetou (Jungmann) červen, červenec - původ názvu není zcela jistý, vznik je možný buď od červenosti (ovoce se v těchto měsících červená, zraje) nebo od sbírání červce (které bylo kdysi velmi důležité a opravdu se v těchto měsících konalo) srpen - měsíc žnový, srpný (když se ještě žalo srpem) září - ze staročeského zářuj, zářij, také ze "za řujě" = za říje (tedy čas za podzimního říjení zvěře) říjen - měsíc, ve kterém vysoká zvěř "říjí" listopad - měsíc padání listí prosinec - zřejmě od "siný", označení pro siné, šedivé dny (od praslovanského "prosiněti" = prosvítat)

verlit, vloženo 14:37:34  06. 03. 2007

Kdysi jsem se o to zajímala, ale už jsem dost zapomněla, podívám se doma do etymologického slovníku. Únor měl, myslím, v sobě kořen příbuzný s "mor", "morana" atd., byl to prostě jeden z nejhorších měsíců v roce. Duben je opravdu podle dubů, myslím, že se rozvíjejí nové listy. Září si nepamatuju. Názvy jsou předkřesťanské, takže Ježíšek tam nefiguruje :-) Prosinec měl taky nějakou divnou etymologii, teď nevím, jestli souvislost s prasetem byla jen lidová nebo skutečná etymologie.

Bellatrix, vloženo 14:35:36  06. 03. 2007
	únor, jako že jsi ještě v noře (když jsi zvíře) :o)) září... to bude jako zkráceně záříjen, jako že hned za tím je říjen :-P prosinec by mohl být od prošení, ale spší abychom přežili zimu

Zpět