Místnost

Krásy jazyka českého

"Pavel dal v Ploskovicích zemi Bohu. Vlach dal v Dolanech zemi Bohu i svatému Štěpánu se dvěma poddanými Bohučejem a Sedlatou." Takto by mohl vypadat přepis nejstarší dochované věty psané v českém jazyce. Pochází z počátku 13. století a nalezneme ji v zakládací listině litoměřické kapituly. Jedná se o přípisek právnického charakteru, týkající se převodu půdy. S češtinou se sice setkáváme již od přelomu 10. a 11. století, ale musíme si uvědomit, že se jedná pouze o jazyk "lidových" vrstev. Psaná forma existuje pouze v podobě tzv. bohemik a glos v latinských textech. Čeština jako jazyk se stává plnohodnotným (tedy rovným latině a řečtině) až ve 14. století. Dalšími důležitými památkami jsou písně Hospodine, pomiluj ny a Svatý Václave, vévodo české země. První jmenovaná je z doby staroslověnské, druhá z počátku 12. století. Nicméně dochované přepisy jsou mladší a prvenství tak patří výše uvedené větě :o). Ano, počátky češtiny rozhodně nebyly jednoduché. Ale Češi si ji vzít nenechali a buďme za to rádi. Jistě se mnou budete souhlasit, že se jedná o krásný a pestrý jazyk, ač poněkud složitý. A právě jeho komplikovanost může někomu způsobovat problémy. Podělte se o ně s ostatními v této místnosti. Jistě Vám rádi pomohou. Na vývěsním štítu časem naleznete přehled vývoje češtiny a možná i něco navíc. A zde tedy text zřejmě nejstarší české duchovní písně "Hospodine, pomiluj ny" Hospodine, pomiluj ny! Jezukriste, pomiluj ny! Ty, spase všeho mira, spasiž ny i uslyšiž, Hospodine, hlasy našě! Daj nám všěm, Hospodine, žizn a mír v zemi! Krleš! Krleš! Krleš! Nejste si jisti nějakým pravopisným tvarem? Navštivte www.pravidla.cz Hledáte význam toho či onoho cizího slova? Podívejte se na http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/ Časté otázky ohledně gramatiky naleznete zodpovězené na http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm Jazyková příručka: http://prirucka.ujc.cas.cz Místnost má od 16:14:46  02. 10. 2006 pronajatou Legolas Craft. Spolusprávce: Aditu. Lampar.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Aes Sedai, vloženo 14:25:09  06. 03. 2007
	Přemýšleli jste někdy, podle čeho máme pojmenovány měsíce? Leden, květen, listopad, srpen a říjen jsou snad jasné. O březnu jsem se dočetla, že je pojmenovaný podle bžízy, což mě překvapilo :) ale únor, duben (podle dubu? Ale proč?), červen, červenec, září (jako že slunce září? Ale to svítí víc v létě?), prosinec (prosíme Ježíška, aby přehlédl, že jsme nebyli zcela hodní? ;) )

Lampar, vloženo 15:28:04  26. 02. 2007
	Zažil jsem jednoho Čecha, říkli jsme mu ne nadarmo Eklík, který se přizpůsobil, takže pokyvoval po bulharsku, zatímco Bulhar se také přízpůsobil, a pokyvoval po evropsku. Výsledek byl k po...pukání.

Bellatrix, vloženo 12:59:16  26. 02. 2007
	Přesně to o přizpůsobení jsem už slyšela. A turista, který se soustředí na to, že to dělají opačně, je pak značně zmatený, protože oni, vědouce, že hovoří s cizincem, se mu přizpůsobí, což on netuší :o) (Je ten přechodník správně? Ty bychom tu také mohli probrat, ty neumím :o))

Lampar, vloženo 11:20:14  26. 02. 2007
	Myslím, že Turci žijící v EU se přizpůsobili zdejší konvenci. Konec konců to dělají i Bulhaři, už při své poslední návštěvě v Bulharsku (kolem 1985) jsem si všiml, že při hovoru s Bulharem pokyvovali po bulharsku, s námi po evropsku.

Bellatrix, vloženo 10:43:02  26. 02. 2007
	:o)))) a jak víme, Evropská unie je schopná úplně všeho :o) verlit: mně by to určitě vadilo, ale myslím, že jsem ještě nikoho takového nepotkala (a nebo o tom nevím a doteď žiju v nějakém bludu, který vznikl během mého rozhovoru s ním :o)))

verlit, vloženo 10:21:23  26. 02. 2007
	To mě docela překvapuje, vzhledem k těm statisícům Turků, kteří žijí a pracuji v Německu. Mě připadá, že to strašně musí vadit v komunikaci (aspoň mě to teda vadí :-)))

Lampar, vloženo 10:10:18  26. 02. 2007
	Jo, pokud je Evropská unie nepřinutila to změnit v rámci přijímacích pohovorů.

verlit, vloženo 10:03:25  26. 02. 2007
	Takže Turci to taky dělají obráceně?

Lampar, vloženo 09:56:09  26. 02. 2007
	Ne, dělají to tak všude, kde je turko-tatarský kulturní vliv. Bulhaři to přejali také od Turků, kteří jim vládli cca 500 let. To se pak převezme leccos.

verlit, vloženo 08:46:50  26. 02. 2007
	JE to proti přírodě :-) Hele a jsou Bulhaři úplně jediní, kdo to tak dělají? Jediní na světě?

Bellatrix, vloženo 08:20:10  26. 02. 2007
	Nemůžu si pomoct, ale to je prostě proti přírodě, nemyslíte? :o)

Lampar, vloženo 23:25:26  25. 02. 2007
	A navíc Bulhaři nevrtí hlavou, jako my, ale spíše pokyvují ze strany na stranu, od ramene k rameni.

Iwo Olorin, vloženo 21:51:48  25. 02. 2007
	Bell: To je právě problém, o tom pan děkan Sokol nic nepíše :-( Můžu jenom předpokládat, že nejdříve se ustanovilo kývání a vrtění se vytvořilo až následně, analogicky k antagonismu ano-ne v rovině vrtění horizontálního a vertikálního ;-)

Bellatrix, vloženo 21:42:13  25. 02. 2007
	Iwo: ale co pak bulharské ano, u kterého se vrtí?

Iwo Olorin, vloženo 13:53:34  25. 02. 2007

ad strašně apod.: Nedávno jsem se nad tím také zamýšlel, plně souhlasím s Lampářem, jde jen o zveličení. Třeba to souvisí s tím, jak praví klasik: "Je to sice divné, ale o věcech, které je dobré mít, a o časech, které je dobré zažít, se dá povědět jedna dvě a nikdo to zvlášť neposlouchá; kdežto věci nepříjemné, vzrušující, by dokonce příšerné mohou být základem dobrého vyprávění a v každém případě zaberou toho vyprávění spoustu." (autora uvádět netřeba :)) ad bulharské ano/ne: Zdá se, že citoslovce, mimika a základní gestikulace jsou antropologické konstanty a tedy jsou všem lidém více méně společné. Bulharské "ne" do toho zapadá tak, že sice JE vyjádřeno pokýváním hlavy, ovšem tento pohyb začíná vždy pohybem nahoru - tedy výrazem vzdoru; odmítnutí, zatímco naše "ano" začíná pohybem dolů; poklonou - výrazem přijetí; podvolení se. (viz J.Sokol: Člověk jako osoba - filosofická antropologie)

Lampar, vloženo 16:48:26  22. 02. 2007
	Spíše se vytratil (podobně jako u slova "příšerný") původní "strašidelný" význam a zůstala jen expresivní (zveličující) forma spojitelná i se slovy, která měla původně protichůdný význam.

Cemendriel, vloženo 16:41:07  22. 02. 2007
	Lampář: jo to když něco takového řeknu, tak se do mě taťka vždycky začne navážet, jestli je to teda hrozné nebo hezké a podobně... =))) jenže když je něco "hrozně hezké" tak si prostě nemůžu pomoct... =DD

Bellatrix, vloženo 15:45:19  22. 02. 2007
	Lampář: ano, to je taky zvláštní. Zajímalo by mě, jestli to vzniklo tak, že určité kladné projevy začaly být poněkud patologické, proto dostaly označení strašný atd., a časem se to začalo používat pro běžné vyjádření intenzity.

Lampar, vloženo 15:30:16  22. 02. 2007
	Podobná slova mě teď nenapadají, ale jsou některé dvouslovné výrazy, v nichž je první slovo svou podstatou v rozporu s druhým slovem: hrozně rád strašně příjemný strašlivě něžný děsně skvělý šíleně milý

Bellatrix, vloženo 15:26:29  22. 02. 2007
	Nimitz: padouch by mohl mít něco společného s přepadáním, možná :)

Zpět