Místnost

Krásy jazyka českého

"Pavel dal v Ploskovicích zemi Bohu. Vlach dal v Dolanech zemi Bohu i svatému Štěpánu se dvěma poddanými Bohučejem a Sedlatou." Takto by mohl vypadat přepis nejstarší dochované věty psané v českém jazyce. Pochází z počátku 13. století a nalezneme ji v zakládací listině litoměřické kapituly. Jedná se o přípisek právnického charakteru, týkající se převodu půdy. S češtinou se sice setkáváme již od přelomu 10. a 11. století, ale musíme si uvědomit, že se jedná pouze o jazyk "lidových" vrstev. Psaná forma existuje pouze v podobě tzv. bohemik a glos v latinských textech. Čeština jako jazyk se stává plnohodnotným (tedy rovným latině a řečtině) až ve 14. století. Dalšími důležitými památkami jsou písně Hospodine, pomiluj ny a Svatý Václave, vévodo české země. První jmenovaná je z doby staroslověnské, druhá z počátku 12. století. Nicméně dochované přepisy jsou mladší a prvenství tak patří výše uvedené větě :o). Ano, počátky češtiny rozhodně nebyly jednoduché. Ale Češi si ji vzít nenechali a buďme za to rádi. Jistě se mnou budete souhlasit, že se jedná o krásný a pestrý jazyk, ač poněkud složitý. A právě jeho komplikovanost může někomu způsobovat problémy. Podělte se o ně s ostatními v této místnosti. Jistě Vám rádi pomohou. Na vývěsním štítu časem naleznete přehled vývoje češtiny a možná i něco navíc. A zde tedy text zřejmě nejstarší české duchovní písně "Hospodine, pomiluj ny" Hospodine, pomiluj ny! Jezukriste, pomiluj ny! Ty, spase všeho mira, spasiž ny i uslyšiž, Hospodine, hlasy našě! Daj nám všěm, Hospodine, žizn a mír v zemi! Krleš! Krleš! Krleš! Nejste si jisti nějakým pravopisným tvarem? Navštivte www.pravidla.cz Hledáte význam toho či onoho cizího slova? Podívejte se na http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/ Časté otázky ohledně gramatiky naleznete zodpovězené na http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm Jazyková příručka: http://prirucka.ujc.cas.cz Místnost má od 16:14:46  02. 10. 2006 pronajatou Legolas Craft. Spolusprávce: Aditu. Lampar.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Bellatrix, vloženo 21:27:04  18. 02. 2007
	Jé, ach jo, tak to jsem zklamaná, že je "budeš vidět" taky správně! :o) Ale díky za vysvětlení.

verlit, vloženo 19:33:30  18. 02. 2007
	Jé, díky za "mrkání na drát", to se člověk dozví věci :-)))

Lampar, vloženo 15:38:20  18. 02. 2007

Ad budu vidět Dojde k (milostné) hádce a ONA křičí" - Tak si jdi za tou druhou ... a uvidíš! To je vyhrůžka. Jestli ale použije výrazu - Tak si jdi za tou druhou ... a budeš vidět! tak to už není vyhrůžka, ale druhý stupeň, je to zoufalství anebo rezignace. Co tím vlastně sděluje? Říká MU, že když od ní odejde "za tou druhou", jejíž novostí je nyní (ještě) zaslepen a až ji lépe pozná a spadnou MU šupiny z očí tak zjistí, jaká je ta druhá ve skutečnosti, a pak teprve PROHLÉDNE A BUDE LITOVAT. Neboli - čeština užívá obou výrazů, toho s "uvidíš" i toho s "budeš vidět". Druhý z nich je expresivnější, neboť jde vlastně o stažený, zkrácený výraz "UVIDÍŠ A BUDEŠ LITOVAT". Tvarosloví, to "být + infinitiv" si bere z "budeš litovat" a činné sloveso z toho "uvidíš" Od Cigiho je to vynikající postřeh, protože v obou případech pokládá mluvčí (ONA) druhou stranu (JEHO) za slepou, které po něčem, po nějaké akci (po operaci, potom, až se vzpamatuje) nabude zraku a ... BUDE VIDĚT. Ad germanismus z angličtiny Germanismus = slovo, tvar, kalk ... převzatý z němčiny. Tady nejde o to, že angličtina je také germánský jazyk, ale o to, že "germanistika" je nauka o němčině, německém jazyce, německých reáliích". Přebírka z angličtiny se nazývá "ANGLICISMUS". Ad mrkat na drát Rčení je převzato (a zlidovělo) z novinového článku z roku 1905. Křižík tehdy instaloval na Karlově mostě elektrické vedení pro provoz tramvají (ano, vážení, po Karlově mostě tehdy skutečně jezdily tramvale. Vzpomíná na to E. E. Kisch v Tržišti senzací, když popisuje tehdejší zvyk pražských pepíků vyhnout se placení mýtného tím, že těsně před mýtnicí naskočili na stupátko tramvaje a seskočili těsně za mýtnicí, takže neplatili ani mýto, ani za tramvaj, a ušetřené 3 krejcary si v trafice na konci mostu koupili retka) dosti nízko nad vozovkou mostu. Jeden z novinářů to tehdy komentoval vznosnou finesou "aby svatí nemuseli mrkat na drát". Myslel tím, aby "svatí na mostě nemuseli vzhlížet vysoko, až pojede kolem tramvaj a trolej bude jistřit", a rčení se ujalo v poloze "obdivovat něco doposud nevídaného". [SČFI] "Koukat na drát, mrkat na špagát" apod. jsou jen verze, analogie k původnímu "mrkat na drát". Fráze s podobným významem - mít oči navrch hlavy - mít hubu dokořán (jako kapr) - valit bulvy - zůstat paf - být v Jiříkově vidění - být jako ve vidění - nevycházet z údivu - koukat jako tele na nová vrata - zůstat stát jako dřevěný - cítit se jako Alenka v říši divů - koukat jako by spadl z jahody/z Měsíce/z nebe - dívat se jako čerstvě vyoraná myš - stát jako očarovaný - koukat jako z jiného světa - být u vytržení Fráze s opačným významem - nenechat se vyvést z míry - ani okem nemrknout Jiné fráze s "drátem" - mít někoho na drátě - mít někoho na drátkách - být na drátkách - jít jako na drátkách - žhavit dráty - dostat se za dráty - žít za ostnatým drátem - mít nervy jako dráty - mít nohy jak dráty do betonu - mít vlasy jako dráty/dráteník - vypadat jako dráteník - je tu smrad jako když propíchneš dráteníka Ad (po)chovat Původ má v praslovanském "skovati" ve významu "sledovat, dohlížet, starat se" (příbuzné s německým "schauen" a anglickým "show"). (po)chovat dítě = starat se o dítě, vychovávat dítě pochovat nebožtíka = postarat se o jeho poslední věci. [Holub, Rejzek] Ad stranit stranit (někomu) = přidat se na něčí stranu stranit (se někoho) = odtáhnout se od někoho stranou = přidat se na opačnou stranu zatočit = doleva zatočit = doprava zahnout = na sever zahnout = na jih vytáhnout = z neštěstí vytáhnout = z bláta do louže Tohle je, myslím, problém všech "smerových" sloves. Ona pouze naznačují, že uhýbáte z přímé cesty, ale neříkají kam, v tom jsou prostě neutrální. O tom "kam" rozhoduje až vazba slovesa na další větné členy.

šílená jana, vloženo 21:38:35  17. 02. 2007
	já a někoho blbnout ?? =))) to ani neumim, to bych musela být šílená =))

Bellatrix, vloženo 23:06:53  16. 02. 2007
	Šílená Jana: no tak... co nás blbneš? :o)))

šílená jana, vloženo 22:55:49  16. 02. 2007
	=) jasně že je to tak jak píše Legolas Craft .. nejde o to, že budu - to zde není plnovýznamnovým slovesem =) jde o to, že budu vidět, tudíž je to celé přísudek =)

Legolas Craft, vloženo 17:36:59  16. 02. 2007
	bude vidět ve významu, jak nám ho podává šílená jana: Bell, je to přísudek. Jmenný se sponou;)

Cemendriel, vloženo 14:57:21  16. 02. 2007

Samozřejmě že v češtině existuje spisovný výraz "bude nést"... nevím, co se vám na tom nezdá... stejně jako existuje spisovný výraz "bude vidět" ... teď si nejsem jistá, jak je to s tím "ponese", ale třeba "uvidí" je úplně jiné sloveso ... "uvidět" ... od slovesa "uvidět" se tvoří budoucí čas "uvidí" a od slovesa "vidět" se tvoří budoucí čas "bude vidět" ... šlo mi o ten kontext... nějaká autorita by se tu mohla objevit a vysvětlit mi to "ponese" na tomhle slovesu trochu ztrácím jistotu... =P =)) Koukala jsem do slovníku spisovné češtiny... píšou "nést" budoucí čas "ponesu, budu n." ... tak asi máme prostě dvě možnosti... =)

Bellatrix, vloženo 08:47:56  16. 02. 2007
	šílená: :o) jenže "budu vidět" v tvém příkladu není časování slovesa vidět ale slovesa být a "vidět" tu tudíž není součást přísudku :o) Tady jsem našla něco o videch http://schol-methodicus.eu/JT-slovesny.vid.htm

Zpět