21:01:02
26. 11. 2024

Místnost
Krásy jazyka českého
"Pavel dal v Ploskovicích zemi Bohu. Vlach dal v Dolanech zemi Bohu i svatému Štěpánu se dvěma poddanými Bohučejem a Sedlatou."

Takto by mohl vypadat přepis nejstarší dochované věty psané v českém jazyce. Pochází z počátku 13. století a nalezneme ji v zakládací listině litoměřické kapituly. Jedná se o přípisek právnického charakteru, týkající se převodu půdy.

S češtinou se sice setkáváme již od přelomu 10. a 11. století, ale musíme si uvědomit, že se jedná pouze o jazyk "lidových" vrstev. Psaná forma existuje pouze v podobě tzv. bohemik a glos v latinských textech. Čeština jako jazyk se stává plnohodnotným (tedy rovným latině a řečtině) až ve 14. století.

Dalšími důležitými památkami jsou písně Hospodine, pomiluj ny a Svatý Václave, vévodo české země. První jmenovaná je z doby staroslověnské, druhá z počátku 12. století. Nicméně dochované přepisy jsou mladší a prvenství tak patří výše uvedené větě :o).

Ano, počátky češtiny rozhodně nebyly jednoduché. Ale Češi si ji vzít nenechali a buďme za to rádi. Jistě se mnou budete souhlasit, že se jedná o krásný a pestrý jazyk, ač poněkud složitý.

A právě jeho komplikovanost může někomu způsobovat problémy. Podělte se o ně s ostatními v této místnosti. Jistě Vám rádi pomohou.
Na vývěsním štítu časem naleznete přehled vývoje češtiny a možná i něco navíc.

A zde tedy text zřejmě nejstarší české duchovní písně "Hospodine, pomiluj ny"

Hospodine, pomiluj ny!
Jezukriste, pomiluj ny!
Ty, spase všeho mira,
spasiž ny i uslyšiž,
Hospodine, hlasy našě!
Daj nám všěm, Hospodine,
žizn a mír v zemi!
Krleš! Krleš! Krleš!


Nejste si jisti nějakým pravopisným tvarem? Navštivte www.pravidla.cz
Hledáte význam toho či onoho cizího slova? Podívejte se na http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/
Časté otázky ohledně gramatiky naleznete zodpovězené na http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm
Jazyková příručka: http://prirucka.ujc.cas.cz

Místnost má od 16:14:46  02. 10. 2006 pronajatou Legolas Craft. Spolusprávce: Aditu. Lampar.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit



« ««   38   »» »

Isanan, vloženo 21:39:41  12. 10. 2013

Kroc, my jsme zase na gymnastice tomuhle říkaly trikot. Dres byl všeobecné pojmenování pro závodní oděv kteréhokoliv sportu. Trikot nosily pouze gymnastky. Drobnou nuanci vidím oproti "bodýčku" (já v tom slyšim "bodycheck" z hokeje), že tento se dole zapíná/rozepíná, zatímco trikot nikolivěk.

Neros, vloženo 23:11:15  10. 10. 2013

Ne, já jsem pro hacafrák, nebo hacafrak.
Ale hacafrak je asi do lepší společnosti...

Ekyelka, vloženo 21:29:11  10. 10. 2013

Myslím, že Ginny by měla dostat tu druhou čokoládu.

Kroc, vloženo 16:52:46  10. 10. 2013

Ginny: patricij je výborný! :o)

Meridion, vloženo 16:03:23  10. 10. 2013

U nás se všem obtížně pojmenovatelným kusům oblečení říkalo hacafrak.

Ginny, vloženo 15:38:55  10. 10. 2013

Haveloček? Tak či tak, já bych tomu v tom případě říkala buď Vetinari nebo patricij ;-)

Orki, vloženo 15:33:48  10. 10. 2013

S těma ponožkama na dupačkách máš pravdu, to už jsou takové nuance.

Zdrobnělinu uvtořit jde, ale způsob není jednoznačně patrný na první pohled, tak je šance, že tety nebudou riskovat gramatickou blamáž a do přemýšlení se jim nebude chtít...

Felix, vloženo 15:21:44  10. 10. 2013

Orki: v záplavě bodýček a overálků mi bylo vysvětleno, že dupačky mají zásadně na ramenou kšandy (ne rukávy jako overálek) a mají nohavice včetně ponožek.

Havelok se mi líbí, moc! Moh bych tak říkat overálku. Nejde z toho udělat zdrobnělina!
ČOKOLÁDA PUTUJE ORKIMU!
druhá čokoláda zůstává ve hře!

Orki, vloženo 13:03:50  10. 10. 2013

Hazuka, nebo havelok jsou univerzální pojmenování blíže nedefinovaných svršků :)

Cokoliv co má na sobě malé dítě pak mohou být také dupačky.

Felix, vloženo 12:46:31  10. 10. 2013

Narwen: kombinéza už právě říkám overálku. Je to pokrytím těla to samý, jenom overálek (bleah) je tenkej jako tričko, je na doma, zatímco kombinéza se říká tlustej zateplenej kombinéze na ven.

ještě mě napadá, že Tuňák by byla přezdívka kuchaře, pak by byl s velkym.

Kroc: dres je slušný. Tímto se ujímáš vedení a JSI ADEPT NA ČOKOLÁDU.

Kroc, vloženo 00:08:11  10. 10. 2013

Felix: a co dres? :) Já měla na kdysi dávno jeden na gymnastiku a vypadalo to dost podobně :o)

Neros, vloženo 20:37:14  09. 10. 2013

Felixi, co takhle něco z anglickočeského? Šort, z šortek a shirt...
Tělky, tričky.

Narwen, vloženo 16:42:24  09. 10. 2013

Felix: kombinéza, ne? :) Nebo kombíčko!

Narwen, vloženo 16:41:58  09. 10. 2013

Ekyelka: díky – to jsou takové ty věci, co člověk ví, ale jak je těch stejných chyb tolik, že je nespočítá, tak najednou neví :) (usoudila jsem, že když uprostřed celého názvu byl napsaný „Tuňák“ s velkým písmenem, tak to bude fakt porucha pisatele než moje :).

Felix, vloženo 15:24:12  09. 10. 2013

Nikdo nechce čokoládu?
Jakoukoliv?
Sliptričko, tělník, tričotky. Pořád to není ono, ale bylo by to lepší, než, uáááá, Bodýčko. Fujtajxl.
Prosím, vymyslete něco.

Ekyelka, vloženo 11:31:34  09. 10. 2013

Pokud Pak Choi není název specifického pokrmu/přísady, pak ne.

Narwen, vloženo 09:57:14  09. 10. 2013

Začala jsem dělat korektury jídelních lístků a jsem nějaká zmatená z toho, že tam kuchař hrozně moc používá velká písmena.

Viďte, že není důvod, aby psal „ jablka s Bourbonskou omáčkou“ nebo „rizoto s citronovou trávou s Pak Choi“ ..?

Díky :)

Dara, vloženo 10:46:42  08. 10. 2013

Zase jedna perlička z nadpisů článků:

--------------------------------------------------------------------------------

Nejde nám o posty, tvrdí šéfka komunistů v kraji „Rudá Soňa“ Marková

Zdroj: http://hradec.idnes.cz/predvolebni-rozhovor-s-komunistkou-sonou-markovou-fys-/hradec-zpravy.aspx?c=A131005_1984717_hradec-zpravy_pos

Mivka, vloženo 08:45:31  07. 10. 2013

http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=100#nadpis10


4.6 ližiny

S tímto slovem, které se obvykle užívá v množném čísle, se nejčastěji setkáváme ve slovním spojení střešní ližiny. Jsou to podélné vyztužené lišty na střechách automobilů, na něž se připevňuje autozahrádka nebo nosič na kola či lyže, např.: Příjemným detailem kombíků jsou integrované střešní ližiny s možností nastavení vzdálenosti příčných nosníků. Dodává se se střešními ližinami, takže značná část nákladu může přijít i na střechu. Nosič lyží musí být přimontován na pevné střešní ližiny nebo na zahrádku.

Podle SSJČ slovo ližiny označuje kovové nebo dřevěné trámce, které slouží k posunování těžkých břemen nebo mohou tvořit součást nosných konstrukcí lešení, např.: Břemeno leží na ližinách a zdvižných vidlicích mezi předními a zadními koly. Od jara je schodiště vybaveno ližinami, které handicapovaným umožňují bezproblémový vstup. Při natahování na ližiny odtahového vozu zůstávají kola zablokovaná a může dojít k poškození částí motoru. Pod zadní částí trupu je ližina, která má delší typy letadel ochránit při startu před nárazem o zem. Kostru tvoří sloupky, ližiny a vzpěry. Ve starším a podrobnějším PSJČ najdeme ještě další významy – označovaly se tak i trámce, které se kladou na měkké cesty nebo mokřiny, popř. oblé tyče položené a upevněné po obou stranách vozu.

Mnozí pisatelé jsou přesvědčeni, že ližina by se neměla psát s -i, protože jde o pojmenování odvozené od vyjmenovaného slova lyže. Není to však pravda – v tomto případě jde o tzv. falešnou etymologii. Podstatné jméno lyže jsme převzali z ruštiny až koncem 19. století, zatímco ližina je doložena už v Jungmannově Slovníku česko-německém (díl II, 1836) jako synonymum podstatného jména líha = ‚vlastně to, na čem něco leží‘ nebo ‚dřeva dvě hladká, podlouhlá, po nichž se sudy smýkají‘. SSJČ líhu definuje jako ‚šikmý trámec pro posun těžkých břemen; postranní nebo spodní prkno povozu; dřevěný pružný můstek‘. Líha i ližina mají podle Machkova slovníku spojitost se slovesem ležet – léhat/líhat (srov. běžet – běhat – vybíhat). Zjednodušeně řečeno: ližina je to, na čem nějaký předmět lehá, popř. prostřednictvím čeho si může lehat – to platí např. i pro přistávací ližiny u podvozku vrtulníku. Ačkoli se tvarem podobají lyžím, nejsou primárně určeny k lyžování (tedy ke klouzavému pohybu). Pokud jde o součásti sněžných skútrů a skibobů, měli bychom užívat přesné označení lyže, popř. pro malé lyže zdrobnělinu lyžička (výraz *lyžina zdrobnělinou není).

verlit, vloženo 19:56:48  06. 10. 2013

Jak koukám do slovníku, tak se zdá, že "ližiny", ale připadá mi to hrozně divné.

Našla jsem tohle:
Ližiny svou formou mohou připomínat lyže. Přesto je jejich jazykový původ rozdílný: lyže převzala čeština koncem 19. století z ruštiny (лыжи) – ty se v českých zemích objevily poprvé v roce 1887.

'Ližiny' byly součástí české slovní zásoby dříve. Jsou zdrobnělinou slova 'líha'. Obě formy se objevují se v Jungmannově slovníku z roku 1836, kde označují postranní prkno povozu nebo vodorovně položený podlouhlý kus dřeva na posunování břemen. Zde také hledejme jeho původ – sloveso 'ležet'.

« ««   38   »» »

Zpět



Fantasy a Sci-fi: Taverna
© Jirka Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net
, 2001 - 2005
Design: Rinvit, Jeremius
Na textech se podíleli Pavel Džuban a Toomz
URL: http://fantasy-scifi.net/taverna/taverna.php