Místnost

Krásy jazyka českého

"Pavel dal v Ploskovicích zemi Bohu. Vlach dal v Dolanech zemi Bohu i svatému Štěpánu se dvěma poddanými Bohučejem a Sedlatou." Takto by mohl vypadat přepis nejstarší dochované věty psané v českém jazyce. Pochází z počátku 13. století a nalezneme ji v zakládací listině litoměřické kapituly. Jedná se o přípisek právnického charakteru, týkající se převodu půdy. S češtinou se sice setkáváme již od přelomu 10. a 11. století, ale musíme si uvědomit, že se jedná pouze o jazyk "lidových" vrstev. Psaná forma existuje pouze v podobě tzv. bohemik a glos v latinských textech. Čeština jako jazyk se stává plnohodnotným (tedy rovným latině a řečtině) až ve 14. století. Dalšími důležitými památkami jsou písně Hospodine, pomiluj ny a Svatý Václave, vévodo české země. První jmenovaná je z doby staroslověnské, druhá z počátku 12. století. Nicméně dochované přepisy jsou mladší a prvenství tak patří výše uvedené větě :o). Ano, počátky češtiny rozhodně nebyly jednoduché. Ale Češi si ji vzít nenechali a buďme za to rádi. Jistě se mnou budete souhlasit, že se jedná o krásný a pestrý jazyk, ač poněkud složitý. A právě jeho komplikovanost může někomu způsobovat problémy. Podělte se o ně s ostatními v této místnosti. Jistě Vám rádi pomohou. Na vývěsním štítu časem naleznete přehled vývoje češtiny a možná i něco navíc. A zde tedy text zřejmě nejstarší české duchovní písně "Hospodine, pomiluj ny" Hospodine, pomiluj ny! Jezukriste, pomiluj ny! Ty, spase všeho mira, spasiž ny i uslyšiž, Hospodine, hlasy našě! Daj nám všěm, Hospodine, žizn a mír v zemi! Krleš! Krleš! Krleš! Nejste si jisti nějakým pravopisným tvarem? Navštivte www.pravidla.cz Hledáte význam toho či onoho cizího slova? Podívejte se na http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/ Časté otázky ohledně gramatiky naleznete zodpovězené na http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm Jazyková příručka: http://prirucka.ujc.cas.cz Místnost má od 16:14:46  02. 10. 2006 pronajatou Legolas Craft. Spolusprávce: Aditu. Lampar.

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Meridion, vloženo 07:26:21  28. 02. 2012

Pro starší generaci se taky někdy používá označení děda a bába bez ohledu na příbuznost. A v některých jazycích se nepříbuzným lidem uctivě říká i otec a matka (např. báťuška car - překládáno jako tatíček car). Takže to nebude jen fenomén strejdů a tet. Jinak čeština má co se týče příbuzenských pojmů poměrně velkou slovní zásobu třeba oproti angličtině (jiné jazyky nedokážu posoudit), která si vystačí po přiženění/přivdání do rodiny s "in-law" nebo se slovem "cousin" pro bratrance i sestřenici. (Naproti tomu starší čeština rozlišovala i příbuznství po otci a po matce -sestřenec)

Cemendriel, vloženo 23:55:25  27. 02. 2012
	Spíš jestli to nebylo naopak, že strejda/teta byli dříve všichni příbuzní blízcí i vzdálení, a pak se to upřesnilo na bratr/sestra otce/matky... Slováci to mají ještě víc, ti říkají ujo i lidem, které neznají! =D

Mivka, vloženo 22:39:54  27. 02. 2012
	verlit - změna ý na ej, tzn. i strýc na strejc proběhla v patnáctém století, ale byla vratná. To d bych si představovala, že vzniklo přidáním samohlásky a spodobou jc+samohlásky do d, ale to už fabuluju. Nebo to je prostě obyčejné připojení téhle familíérní přípony - Jenda, žejo. :)

Iwo Olorin, vloženo 22:10:29  27. 02. 2012
	Úplně příbuzní ne, ale určitě příbuzní do té míry, že bylo jistější říkat i lidem nejistě spřízněným teto / strécu, než riskovat, že někomu 'oprávněnému' takový titul upřu. Alespoň tak si to vysvětluju. Ale důvody rozšíření významů tohoto pojmenování z jasně definovaných příbuzných na obecně příbuzné a dokonce až známé mohly být samozřejmě i jiné.

Adhil, vloženo 21:24:10  27. 02. 2012
	Vzpomeňte jen na Uncle Sama.

verlit, vloženo 21:24:08  27. 02. 2012

Používá. V němčině, myslím taky. Ale zase úplně jedna rodina, to snad nebyli nikdy, ne? I na malé vesnici nebo v malém kmeni, když půjdeme ještě hlouběji do historie, přece nebyli všichni přibuzní. Ale nejspíš máš pravdu, když ne přímo, tak aspoň vzdáleně...a univerzální teta a strýček holt byli univerzální. Jak to píšu, tak mě ovšem napadá jiná otázka. Proč je hovorová podoba strýce/strýčka "strejda"?

Mivka, vloženo 21:22:14  27. 02. 2012
	Iwo: používá, ale MNOHEM míň, jakože fakt markantně, oproti češtině. :) Tam to je občasná jazyková vsuvka, u nás je to rozšířené úplně nesrovnatelně.

Iwo Olorin, vloženo 21:11:57  27. 02. 2012
	A nepoužívá se třeba v angličtině aunt a uncle ve stejném smyslu? Že by to nebyla díra jen v našem jazyce? Teď si nejsem jistý. Každopádně bych taky řekl, že to bude relikt z doby, kdy všichni byli nejen "tak nějak", ale doopravdy jedna velká rodina. V tom případě oslovejním teto/strejdo zkrátka nemohl takřka nikdo udělat chybu :-)

verlit, vloženo 20:56:52  27. 02. 2012
	Asi jo, ale stejně - proč se pro podobné označení nevytvořil nějaký jiný, specifický výraz? Zjevně je potřeba, to se přece často stává, že má rodina blízké známé, kteří ale nejsou příbuzní. Proč taková "díra" v jazyce?

Neros, vloženo 20:54:44  27. 02. 2012
	Nejspíš ještě z vesnice... resp. z doby, kdy se všichni navzájem znali a tudíž všichni byli "tak nějak velká rodina, že jo."

verlit, vloženo 20:37:07  27. 02. 2012
	Úplně z jiného soudku - netušíte, proč se děti obvykle učí říkat cizím, ale známým lidem "teta, strejda"? Proč se zrovna tohle označení vžilo pro označení známého?

Sikar, vloženo 20:13:51  27. 02. 2012
	Áááá, Mivka se chytla!

Neros, vloženo 17:54:06  27. 02. 2012
	Na jedné divoké párty jsem byl též zahalen satanistickým pozadím... Pak jsem jí řekl, že zbožňuju poníky a poté si už nic nepamatuju.

verlit, vloženo 16:47:24  27. 02. 2012
	A to ještě není všechno: Celý případ je navíc zahalen satanistickým pozadím.

verlit, vloženo 16:44:57  27. 02. 2012
	Opět jeden vtipný titulek, ještěže to pozadí mělo okno a ne ta žena :-) Hradecký soud řeší pokus o vyhození ženy z okna se satanistickým pozadím

Mivka, vloženo 15:42:07  27. 02. 2012
	Hlavně nevrhat, proboha! V povídce mě nějaké to "vrhnul dýku" vždy potěší představou toho polykače zbraní...

Sikar, vloženo 14:59:24  27. 02. 2012
	Já vím, proč tak rád vrhám.

Ekyelka, vloženo 14:30:48  27. 02. 2012
	V povídkách mám házejí, na jazyku hážou a občas mám v myšlenkách na vraždu kolegy tvar "prohodím". O:-)

Neros, vloženo 20:34:45  26. 02. 2012
	Házijou používá má babička i maminka. Já hážu.

Cemendriel, vloženo 15:53:37  26. 02. 2012
	V Brně se taky používajou tyhle koncovky, však se mi všichni na brněnském srazu smáli! =D Já si hlavně vůbec neuvědomuju, že to říkám. Právě přemýšlím, jestli bych neřekla i "házijou".

Zpět