 |
Když diskutujeme o nové Národní knihovně na Letné bereme, mimo jiné, v úvahu provedení stavby a její a zasazení do prostředí. V souvislosti s NK jsem tu o obojím mluvil - má své slabiny, ale též dost předností.
Obě brněnské stavby ilustrují, bohužel, spíše slabiny, problémy a nedostatky při projektování a stavbě moderních budov v historickém jádru měst. Aneb při zamyšlení nad nimi ubyde Kaplického návrhu mnoho z jeho kontroverznosti.
Ta zelená kostka na náměstí Svobody jménem obchodní centrum Omega vyvolává zoufalství v jednom ohledu.
Tohle je totiž výsledek snad desítek let úvah, soutěží a jednání o vyplnění proluky na náměstí. Nevím jestli ty silácké řečičky v odkazovaném článku na Archiwebu jsou redakčni nebo pochází od projektantů, v obou případech je to však jen mnoho povyku pro nic.
To proto, že stavba okázale
nekomunikuje se svým okolím a přitom je součástí souvislé linie fasád: mám přitom bohužel neurčitý dojem, že jeden z předchozích vítězů soutěží na zástavbu počítal s tím, že se stáhne kus zpět. Zda by to nějak významně pomohlo je otázka, ale to co architekti postavili nakonec nedává smysl už vůbec. Jako solitér to snad mohlo být zajímavé. Coby prvek řadové zástavby je to projev arogantního nevkusu a to dokonce i v Brně a na náměstí Svobody, kde nejpozději od té doby, co spadly hradby vládne železnou rukou styl urbanismu každý pes jiná ves.
Stručně: jediné co člověku bere dech při pohledu na Omegu je pomyšlení, že na něco tak prostředního ne-li přímo podprůměrného se muselo čekat tak dlouho.
O "Velkém" "Špalíčku" se těžko píše slušně a bez emocí.... Jak už tu padlo od myšlenky implantovat moderní obsah do historické - upřímně ve finále už nakonec spíš asi jen historisující- skořápky jsme se nakonec dostali k tuctovému skloželezobetonovému kolosu. Se svým okolím si dělá ještě méně starostí než Omega přitom stojí na patrně ještě exponovanějším místě. Dominikánské náměstí s přilehlými ulicemi tvoří přece jen sevřenější tvar a pokud mne nešálí paměť, tak Špalek výškově i hmotově svého předchůdce notně předčil a nijak tím místu nepomohl. Nikdo nemá šanci ho přehlédnout - niméně reklama na multiplex a hromádku obchodů je přece jen dost žalostné ospravedlnění takového architektonického "počinu". Troufnu si říci, že když se v době jeho otevírání v tisku objevovaly fotografie jihlavského Prioru, či znojemského obchodního domu Dyje (ten brzy vyfotím a vložím ;-) bylo to zcela odůvodněné.
Pro ilustraci v té Jihlavě stojí tohle
 |