 |
Dívám se pořád na návrh nové budovy Národní knihovny poněkud rozpolceně. Instinktivně jsem vůči architektonickým novotám hodně konservativní. Nejsem si jist, zda bych z finálovýc návrhů finálových nnávrhů vybral zrovna ten Kaplického. Na druhé straně mám dost soudnosti na to, abych věděl, že
tohle
nebo tohle
rozhodně řešení není.
Tři další návrhy nějakým způsobem vybíhají nahoru poněkud obdobným způsobem jako vítězný návrh.., ale Kaplický zdá se to má vymyšlené lépe.
Podle prvních informací patrně velice dobře zvládl i funkčnost...což je to s prominutím hlavní....o balení - tedy vzhledu se můžeme bavit do světa skonání, ale důležité je, jak se ty projekty poměřují co do zvládnutí a zajištění funkce knihovny.
Co je určitou slabinou Kaplického koncepce je to, že budova nijak nedává najevo, čím je. Samozřejme svou unikátností se samoznakem pro pražskou Národní knihovnu může stát velmi ryche. Nicméně ty staré dobré časy ;-) kdy se ze vzhledu budovy dalo alespoň trochu hádat na její funkci či v ní usazenou instituci měly taky cosi do sebe.
Ještě se vrátím k vizualizaci, dokazuje (spolu s dalšími) - že architekt docela dost zapracoval na tom, aby budova ve vysoce exponovaném a oprávněně citlivém prostředí okolí Hradu fungovala, ale netrčela jak bolavý palec (případně jak vysílač ze Žižkova ;-) ). I to je asi výhoda zvoleného organického tvaru...řada ostatních návrhů by tam asi byla vidět víc.
Pokud jde o spor o zasazení do místa. Se samotným parkem komunikuje výtečně, tam žádný problém nevidím. A pokud jde o sousední činžáky.....omlouvám se za kousavost a sníženou míru citlivosti vůči architektuře druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století, ale mám jakousi nehezkou myšlenku, že vedle nich nelze postavit nic, nebo naopak prakticky cokoliv - mluvit to spolu bude vždycky nějak divně ;-).
Národní knihovna je nesporně významnou národní institucí, možná bychom mohli říct, že i svým způsobem jedinečnou. Proto je nesporně oprávněným požadavkem, aby její nové sídlo bylo také významnou a snad i svým způsobem jedinečno budovou. To může být jeden z argumentů pro Kaplického návrh.
Když se ještě jednou vrátím k finálovým návrhům, tak např.
druhý v pořadí tyhle nároky
splňuje jen stěží.
Třetí
snad do jisté míry ano, ale čistě vzhledově je to snad ještě kontroverznější než Kaplický.
Zbývají tři zmíněné návrhy, které do jisté míry používají variace uspořádání či myšlenky jako vítěz.
Tohle je asi nejslabší pokus
protože je příliš zatížen konveční podobou položeného kvádru
Další varianta
alespoň mne málo oslovuje zejména zvolenými materiály, i když je to na pohled zajíamvá variace na nerostnou notu.
Ćistě jevově, vzhledově a podle jediného dostupného modelu je pak patrně nejvážnějším rivalem Kaplického verze tohle:
nepochybně originální, patrně lépe komunikující se starší zástavbou.
I tyhle tři stavby by dělaly myslím Praze a Národní knihovně dobrou pověst. Přesto respektuji porotce, že měli odvahu vybrat návrh, který je jednoznačně nejnápaditější a nejzvláštnější. |