 |
Takže vážení, musím se vám svěřit se svým dnešním zážitkem se vstupenkami...
Dle dohody jsem včera, ve čtvrtek (OK, technicky už je sobota, ale zatím jsem nešla spát, takže je pátek...) šla k mámě do práce a v jejím projektantském programu jsme vytvořily návrh vstupenek. Ty budou letos velmi netradiční (ale o to víc se mi líbí, takže doufám, že se budou líbit i vám;-) Vstupenky budou na velmi zajímavém červeném metalickém papíře (to klidně prozradím - stejně si to nepředstavíte, jen budete zvědaví). a budou mít originální tvar. Jen pro představu: myslím si, že ten papír je nejhezčí, jaký jsme prozatím měli... TAkže tenhle papír jsem nakoupila, s mámou jsem vytvořila vstupenky na formát veliksoti B1 (abychom co nejvíc omezily řežání (a tím i ztrátu) okrajů) a máma domluvila u ní v práci, že nám to na planografii vytisknou na plotr. Ok, super, tisk na velký papír, juchů, bude to všechno fajn. Takže jsme s mámou poctivě připravily vstupenky (podotýkám, že v projektantském programu je třeba logo vkládat na každou ze 100 vstupenek zvlášť (takže jsem kvůli tomu klikla myší 100 x 8)) a odnesly to do planografie. A tam nám řekli, že to nejde. Super, to nevěděli dřív?? Ok, ještě jsem to vydýchala. Tak fajn!
Zatínám zuby a jdu jinam - jdu nechat papíry nařezat do toho obchodu, kde jsem je koupila (při té příležitosti zakupuji ještě rezervní papír. Pro jistotu. Odcházím spokojená, alespon taky jsou na mně milí a netváří se, že chci nesmysly. Takže jdu do Copy Center, kde jsem lístky bez nejmenších problémů kopírovala loni. Začala jsem kopírovat a tramtaratatatatatatadá: juchů, vypadá to líp, než jsem čekala. Elegentní černý tisk dohromady s luxusním červeným papírem tvoří kombinaci, která bude mít určitě úspěch větší, než kterékoliv lístky předtím. Jásám, jásám, netrvá to dlouho. Když se snažím nakopírovat rub, zjistím, že se mi zřejmě vytiskla blbě matrice, ze které vše kopíruji, a že lícové strany lístků jsou sice nádherné, nicméně ne ve středu. Takže se snažím uhranout nějakého zaměstnance tak, aby mi to vycentroval a vytiskl na obyčejný bílý papír doprostřed, abych mohla normálně dál kopírovat. Po hodině se blížíme k výsledku, ale motá se do toho šéf, který říká, že tisknout na přinesené papíry, natož gramáže 300, je nepřijatelné. Na mojí otázku, jaktože to loni problém nebyl, neodpovídá, otáčí se ke mně zády a odchází. Zanechává mne velmi, ale velmi naštvanou, odhodlanou stěžovat si. Asi to fakt udělám! Ehm... pokračuji do Copy Center na IPáku. Tam je jistý pan Karel. říká, že nebude problém, že mi jen nezaručí, že to tiskárna sežera tak, jak chci. Když chci, aby mi to jen vytiskli tak, aby to seděo, na obyčejný papír, jde se radit s grafikem. řekne mu, na co to chci a pak se vrací oznámit mi, že nic takového oni tisknout nebudou. začíná mi jít pára z uší.
Vzdávám se a jdu do Sprinter studia, kde jsem se na tisku domlouvala dopředu. chtějí tam sice za stránku vražedných 14 korun, ale co, prostě se to musí zvládnout. There is no other way. takže tam jdu. Snažím se jim vysvětlit, co si představuju. Odpovědí mi bylo, že to budou muset celé přesázet. když jsem se snažila namítnout, že na to bohužel nemám finance, že to chci opravdu jen vytisknout, aby ty na milimetr přesně nakreslené matrice na sebe seděli, odpověděli mi, že nemám chodit do grafického studia. Kapitulovala jsem, zadala jsem objednávku. Nařežou mi to, přesází znovu, vytisknou. Bude to za týden. A snad dobře. Už nemám sílu na další řešení. Hezký prodloužený víkend |