Místnost

Obrazy a příběhy

V tomto malebném koutku nedaleko místnůstek i sálů, kde hosté rozvěšují svou i cizí tvorbu, se lidé scházejí, aby povyprávěli o příbězích, které jim vytanuly na mysli byvše inspirovány spatřeným uměním... Jsou zde stále ještě volná křesla a obsluha sem občas zavítá, aby vyprávějícím i naslouchajícím nalila medovinu či víno, dle jejich přání. Přidat se může každý... Tato místnost je založena na principu: Jeden obraz vydá za tisíc slov, ale ani tisíci slovy ten obraz nepopíšeš. Vkládejte obrázky doplněné o krátký příběh (spíše fragment příběhu) či báseň. Tento text by měl s obrázkem nějak souviset - být jím inspirován, posouvat jeho význam dál nebo s ním dokonce být v opozici (na to jsem obzvláště zvědavý). Nerad bych zde viděl obrázky s morbidním, nemravným či dokonce nechutným obsahem. Velmi naopak ocením, pokud vaší reakcí na příspěvek někoho jiného, nebude jen text ale naopak vlastní příběh doplněný o vhodný obrazový materiál. Nic vám také nebrání navázat na cizí příběh, či využít již jednou použitý obrázek... Místnost má od 17:17:38  15. 02. 2008 pronajatou Fionor

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Qeril, vloženo 22:05:57  09. 06. 2008
	To náš modrý kocourek se vejde i do pračky :-))

verlit, vloženo 08:56:27  09. 06. 2008
	To zní jako Nefalšovaná kočka.

Vever, vloženo 01:25:46  09. 06. 2008
	Kočka je tlustá, pokud se nevejde do standartního umyvadla. Pokud se nevejde ani do vany, pak je skutečně tlustá. Někde přečteno, už nevím kde.

Fionor, vloženo 19:04:18  08. 06. 2008
	"...a v tom je celý ten vtip. To přeci nemůžou nepochopit." "Takže ty tvrdíš, že dokud nepustíš hlavní přivod vody, nevíš jestli jsou kohouty umyvadla otočené a kočka je tak zároveň suchá i mokrá?" "Přesně! Je na tom snad něco nejasného?" "No, a co kdybys tu kočku prostě zavřel do krabice a dal tam..." Malá kvantová narážka na nejslavnější kočku.... :)

Fionor, vloženo 09:38:51  08. 06. 2008

Arwi: půvabné :) Jak dlouho jsem šel? Těžko říct. Když jsem byl unavený, spal jsem, když jsem byl hladový, našel jsem něco k jídlu... Den a noc pro mě nic neznamenaly. Táhl jsem od města k městu veden jen odvěkým kočovným instinktem a vírou, že mě ty asfaltové cesty dovedou někam, kde dostanu odpověď... Dnes jsem zastavil. Nohy mě bolí a na obzoru se formuje bouře... Nemohu už dál pátrat, kam se vytratili všichni lidé. Zůstanu tady a počkám, až mě smrt vezme s sebou.

Arwi, vloženo 23:46:07  07. 06. 2008
	Všechno se změnilo. Některé věci se staly malými a některé dokonce zmizely úplně. Svět dostal najednou úplně jiný rozměr a ona netušila proč. A to v jediném dni, dokonce v jediné chvíli. Neměla sílu přemýšlet nad tím, co se stalo. Zkrátka se otočila a šla svou cestou dál.

Fionor, vloženo 16:39:59  02. 06. 2008

Lidé nečekali, že by Yanův vstup do chrámové gardy zanechal jeho duši beze změny, ale to co se s ním stalo, předčilo i jejich nejčernější obavy. Rychle postupoval po žebříčku a brzy se obklopil suitou věrných mágů a válečníků, kteří poslechli každý jeho rozkaz. Když procházel měsem, každý uhýbal před krutým pohledem jeho chrpových očí. Těch očí, které kdysi rozpalovaly srdce všech dívek... Když přišel navštívit svou vlastní matku, ani pes, který s ním vyrůstal od mládí jej nepoznal a když naň začal štěkat, Yan se nerozpakoval nakopnout jej do žeber. I svou matku potupil a vysmál se jí za její život v nouzi.

Fionor, vloženo 11:39:40  06. 05. 2008
	Další ztracený den v radioaktivní pustině. Neúprosně se hodinu za hodinou probíjím životem ve světě, který své "lépe"už prožil a utopil v nuukleární výhni války. Bojuji s mutanty, radškorpiony i nájezdníky a večer co večer se ptám, proč jsem to ještě neskončil... A pak zapadnu do nějkakýho baru a pochopím to! "Hej jednu Nuka Colu!" Konec reklamního bloku...

Fionor, vloženo 09:17:16  06. 05. 2008

snad Dante promine... může to brát jako takovou reklamu na Výtvarné výtvory návštěvníků Taverny... Procházím tou uličkou každý den ve stejný čas a nikdy se neopomenu na chvíli zastavit. Spěchající lidé do mě narážejí, vrhají opovržlivé pohledy a zrak upírají jen ke svým malicherným životům, které jsou prosty krásy a poezie. Nevím, zda si mě ty dvě okřídlené bytosti všímají, když tančí svůj nepřetržitý vzdušný tanec, ale to není důležité. Vždy postojím pár minut a věnuji jim tiché poděkování za naději do dalšiho dne, než se opět ponořím do špíny velkoměsta.

Fionor, vloženo 21:10:09  21. 04. 2008

Ta zima byla nejhorší, jakou kdy Lovec zažil. Když konečně přestal padat sníh, z okolních lesů se začalo ozývat vytí vlků... Zásoby docházely a tak nezbývalo než se vydat na nebezpečnou, někiolikadenní pouť do osady, která tvořila nejbližší civilizaci... ...netrvalo dlouho a dohnali ho. Smečka se rozdělila a nahnala k zamrzlé řece. V nepřehledném terénu slyšel jen jejich vytí a vrčení, bílá kožešina je však ve sněhu spolehlivě ukryla. Udělal nejistý krok na led. Slabě zapraskal, ale jeho váhu udržel. Další krok. A ještě jeden. KŘUP! Zatápal rukama , aby se zachatil, ale jen si pořezal ruice o ostrou hranu ledové vrstvy. Okolo zápěstí vzápětí ucítil teplo. První vlk, který k řece dorazil se jen sklonila napil se krví zrudlé vody. Byl spokojen.

Fionor, vloženo 12:51:01  16. 04. 2008

Z Výtvarných výtvorů návštěvníků Taverny. obrázek od Melkira, text - Nerion byl kdysi zdatny hrdina jmenem...Mirrkel, jemuz bohove sverili do opatrovani Srdce ryziho ohne, aby mel silu a vuli vest narody Středu proti Mnohorohym. Mnohorozi utocili ze severnich ledovych plani ve velkych houfech, vedla je nenavist ke vsemu zivemu, zaricimu a hrejivemu a v jejich stopach sla zima a mraz. V sedmem roce valky, v nestastne bitve u Propadleho prusmyku Mirrkela zradil jeho nejblizzsi pritel a armada Stredu byla rozprasena. Jen Mirrkel a hrstka jeho vojaku se zachranili a utikali na jih, k Lavovistim. Po sedmi dnech pronasledovani zbyval uz jen Mirrkel sam , kdyz se smeckou Mnohorohych dorazil na okraj strmeho srazu na hranici Lavovist. Dole pod nim sycela reka boziho ohne a stoupal opojny zar ze samotneho nitra zeme. Zde se Mirrkel obratil tvari v tvar svym pronasledovatelum a seznal, ze jich jsou stovky a dychti po jeho Ohnivem srdci, aby je navzdy zadusili svym smrticim mrazem. Mirrkel tasil savli, vyrizl sve darovane srdce, naprahl ruku nad propast a vratil dar zpet ohnivym bohum. Pote se s naprazenou zbrani vrhl mezi Mnohorohe a zmet jejich tel se nad nim zavrela. Tak zahynul hrdina Mirrkel, oplakavany vsemi od Pulnoci k Poledni.

Fionor, vloženo 15:41:45  10. 04. 2008

"Bílý medvěde, ta jsi se setkal s bílou tváří, pověz Radě starších, co jsi o nic zjistil. Mají skutečně Hromové hole, které zabijí nejsilnějšího válečníka na padesát kroků?" "Ach, Dešťový orle, je to mnohem horší... Spatřil jsem Železného oře, který uveze desítky bojovníků s Hromovými holemi. Kráčí po Kovových cestách a jeho řev se ozývá krajem. Z jeho nozder slehá dým a plameny a jeho oči svítí v temnotách. Hřbet má dlouhý přes sto kroků a běží rychleji než nejlepší koně. Jsme ztraceni, bratři! poručme svou duši velkému Manitou než nás odvede do věčných lovišť!"

Fionor, vloženo 15:44:29  06. 04. 2008
	inspirovala jsi mě! Krčíc se v tenatách pavoučích bohů ze slávy královské zůstal jen prach vznešený majestát a vězení z rohů - od opic troufalých jež šíří strach

Cemendriel, vloženo 15:09:03  06. 04. 2008
	Tohle jste mohli číst v Čítárně aneb Co vypadne z nebásníka, když vidí starověký reliéf... Raněná lvice se šípy ve hřbetě padá a líce tvé planou rudě. Tě nepřesvědčím, že život je třeba žít, led v zimě klouže a člověk musí pít. Raněná lvice padá a umírá, život je vejce náhody přemíra, neboj se jej. Je to jen zvláštní hra, když pořád leje, do tvého života.

Fionor, vloženo 15:47:28  27. 03. 2008
	A pak Vlčí bůh a Jestřábí bohyně uzavřeli dohodu. A své slovo stvrdili vložením části své moci do malého kamene, ketrý se pokryl vodou a po sedm dnů na něm vznikal život...

Cigi, vloženo 23:36:29  19. 03. 2008
	Víš chlapče, když jednou překonáš strach z vody a spustíš na hladinu člun, usedneš do něj, odrazíš, necháš se houpat vlnkami až do nejhlubšího snu, pak probudí tě náraz. Náraz přídě tvé loďky do samého okraje světa. A když vytrváš, najdeš tam bránu do nového života. Tak jako já. Tvůj Truman.

Tinne, vloženo 07:51:41  19. 03. 2008
	Deidre: moc hezké

Deidre, vloženo 23:37:41  18. 03. 2008
	A z mrtvé velryby se stal dorůstající půlměsíc. A stejně jako ostatní velryby po smrti vystoupaly na nebe, tahle následovala jejich stezky. Od těch dob září na nebi Měsíc.

Nimitz, vloženo 23:11:53  18. 03. 2008
	"Hle, armáda nemrtvých vedená chlápkem na silně podviživené kobyle se konečně chystá do útoku" "Střetneme se s nimi teď a tady, pokud budeme poraženi nic už naši zemi před naprostou zkázou nezachrání. Jejich magie je černá, pochází z esence samotného zla, ale dokud budu třímat tento meč, a dokud nevpustíte do svých srdcí strach, tak máme naději na vítěství!"

toomz, vloženo 22:34:39  18. 03. 2008
	Černou oblohu rozřízly kulové blesky a na chvíli odhalily masu nehybných těl, zírajících do dáli. Smrtící zimou se rozpínal puch tlejících těl, kostlivců bez masa, se zbytky svalů. Řvoucí vítr překřičel bojovník nenávistným povelem... "Roztrhejte ty chudáky na cucky!"

Zpět