Místnost

Obrazy a příběhy

V tomto malebném koutku nedaleko místnůstek i sálů, kde hosté rozvěšují svou i cizí tvorbu, se lidé scházejí, aby povyprávěli o příbězích, které jim vytanuly na mysli byvše inspirovány spatřeným uměním... Jsou zde stále ještě volná křesla a obsluha sem občas zavítá, aby vyprávějícím i naslouchajícím nalila medovinu či víno, dle jejich přání. Přidat se může každý... Tato místnost je založena na principu: Jeden obraz vydá za tisíc slov, ale ani tisíci slovy ten obraz nepopíšeš. Vkládejte obrázky doplněné o krátký příběh (spíše fragment příběhu) či báseň. Tento text by měl s obrázkem nějak souviset - být jím inspirován, posouvat jeho význam dál nebo s ním dokonce být v opozici (na to jsem obzvláště zvědavý). Nerad bych zde viděl obrázky s morbidním, nemravným či dokonce nechutným obsahem. Velmi naopak ocením, pokud vaší reakcí na příspěvek někoho jiného, nebude jen text ale naopak vlastní příběh doplněný o vhodný obrazový materiál. Nic vám také nebrání navázat na cizí příběh, či využít již jednou použitý obrázek... Místnost má od 17:17:38  15. 02. 2008 pronajatou Fionor

Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte se do Taverny nejdříve zaregistrovat nebo přihlásit

Fionor, vloženo 12:03:01  16. 03. 2008

Mlha se převalovala nad bojištěm a zakrývala těla již dříve padlých bojovníků. Nebyl čas je oživit a postavit po boku jejich druhům, kteří byli o něco šťastnější. Šťastnější? Přelétl jsem pohledem šiky svých mužů a na chvíli se zarazil. Jakým právem je vedu do této bitvy? kdo jsem, abych jim upíral právo na věčný odpočinek? Je moje pomsta skutečně tak důležitá, abych uvrhl celé pokolení hrdých a statečných mužů do zatracení? Dnes... dnes to bude naposledy. Slibuji. Pobídl jsem koně a zavelel k útoku!

Fionor, vloženo 20:18:14  10. 03. 2008
	Malá reklama na jednu Petriovu akci: Než jsme se stačili vzpamatovat vletela dovnitř první láhev a olemovala stěny ohněm. Zvenčí se ozval nadšený jásot válečníků Jednoty a dovnitř už se dral první z nich - v ruce nůž a za zády své bojechtivé bratry. Jednota - nositelé civilizace!

Agáve, vloženo 19:06:17  03. 03. 2008
	Fionor: Půvabné! :-)

Fionor, vloženo 16:13:31  03. 03. 2008
	Pod dojmem Taverního plesu... Nemělo to konce. Kroužili sálem jako smyslů zbavení a nohama se dotýkali země jen proto aby nabrali sílu k dalšímu kroku. Hudba! Pot! Vášeň! Touha! Přání, aby ten okamžik nikdy neskončil! A když přišlo ticho, do srdcí se jim vkradl chlad a strach. Něco takhle krásného už nikdy neprožijí!

Nimitz, vloženo 16:15:24  24. 02. 2008
	Konec cesty Pod širým nebem hvězdnatým hrob vykopejte kostem mým, rád byl jsem živ a rád teď spím; a v kámen dejte verše vrýt, jež k poutníkovi hovoří: "Je doma plavec z pomoří, je doma lovec z pohoří, zde leží teď, kde toužil být." [R.L. Stevenson]

Fionor, vloženo 14:02:10  23. 02. 2008
	Letěl stále výš a výš, tak vysoko, jak jen mu to křídla dovlila a pak ještě o kus výš. Dosáhl samého vrcholu oblohy... Bolest z toho, že nikdy nebude kráčet po zemi a sdílet starosti savců zůstala, ale nyní se to zdálo být malichernou touhou. Viděl totiž pod sebou celý svět. Taková úlitbička mému totemovému zvířeti. V těchto dnech jej cítím víc než kdy jindy.

Fionor, vloženo 11:53:18  23. 02. 2008
	Pro lásku tisíckrát v krvi se brodíš a doteky něžné tě do hříchu svádějí tu v bolestném poznání své okovy shodíš Snad samoten měls zůstat raději v samotě dlít i ve svém strachu než čas ukáže, jak lichou žils naději Tvé tělo popelu, tvou lásku prachu!

Nimitz, vloženo 22:19:28  19. 02. 2008

Vesmír, ta nekonečná dálava tajemna... Očima z pohledu universa bezvýznamných tvorečků s uctivou pokorou sledujeme fragmenty informací, jenž jsme schopni naší technikou zaznamenat. A udiveně zíráme jaké že to krásy se v něm nachází. Někteří tvrdí že vznikl při velkém třesku, jiní zase že jej stvořil bůh, hádají se zda má hranice či je nekonečný, zda v něm jsme sami nebo ne, ale snad každý kdo pohlédne na noční oblohu cítí v srdci ten samý pocit malosti vůči jeho majestátnosti. A tak jako naše překrásná planeta, i vesmír nám poskytuje fascinující obrazy přírodních divů - už jen z našeho pohledu přední dvorek - naše sluneční soustava je jich plná. Od okem viditelných kráterů na měsíci, přes milióny let vyschlé kaňony na Marsu, pekelné sopečné gejzíry na Io, uhlíková moře na Titanu, Saturnovy prstence či záhadnou Mirandu...

Vever, vloženo 16:37:08  19. 02. 2008
	Moc hezké, ale já bych k těmhle básním přiřadila úplně jiné krajinky. Snad akorát ta Stromovousova se mi k tomu hodí. Někdy příležitostně zkusím prohrabat nějaké svoje fotky, jestli by se nenašlo něco, co mi k tomu sedí líp.

verlit, vloženo 08:11:21  19. 02. 2008
	To je fakt nádhera! (Asi vezmu to Skotsko ještě na milost :-)

Meridion, vloženo 07:17:52  19. 02. 2008
	MUsím říct, že tvůj Rohan se mi líbí mnohem víc než Jacksonův.

Silmarien, vloženo 00:14:13  19. 02. 2008
	Nemám slov...

Fionor, vloženo 20:53:02  18. 02. 2008
	Dokonalé. I ta úprava je božská.

Zenethian, vloženo 20:43:07  18. 02. 2008
	Jedná se o kolekci mých fotografií ze Skotska, které jsem navštívil v létě 2005 a okouzlen místní přírodou jsem je "mírně" upravil a doplnil o mé oblíbené básně z Pána Prstenů. Doufám, že to do této místnosti také zapadne :o)

Fionor, vloženo 14:53:47  18. 02. 2008
	Tell me I'm frozen but what can I do? Can't tell the reasons I did it for you. When lies turn into truth I sacrificed for you. You say that I'm frozen but what can I do? (Within Temptation -Frozen)

Cigi, vloženo 21:38:25  17. 02. 2008

Jednou večer přišel vítr. To se stává docela běžně, ale většinou slušně zavolá pod oknem, jindy zaklepe smrkovou větví o střechu a zeptá se, smí-li na kus řeči. Onehdá tomu bylo jinak. Jeden bezohledný výtržník jménem Kyril se nespokojil s větví. Vzal hned celou asi třímetrovou špičku stromu a hodil ji přímo na střechu. Naštěstí je náš dům pevně stavěný a špička se přes vršek střechy překulila a rozbila jen dva hřebenáče. Ale šlupka to byla pořádná. Pak si ještě Kyril, potvora jedna, olámal dalších pár stromů kolem, ale všechno to už popadalo mimo dům.

Deidre, vloženo 13:51:59  17. 02. 2008

Až se můj život schýlí, nakloní, takový přál bych si mít dům: Dubový by měl práh, podrovnávku z opuky, do sadu okno, sadu starého s babičkou bílou, vetchou jabloní. Můj dům by měl dveře bez petlice a okna nezasklená, aby každý mohl vejít dovnitř, slepice s kuřaty, déšť, vítr, mlha, moje milá, s radostí žal i vážná, tichá chvíle. Nikdo by třikrát klepat nemusel, nikdy by zámek nezaskřípěl. Okolo mého domu takovou vybral bych si krajinu: Les, co by děcko dohodilo kamenem, pod lesem rybník, hladký jako dlaň, kterou jen práce větru občas zvlní, lán pšenice, šeptající lán, nad pšenkou nebe se stříží obláčků, s chomáči nečesané vlny.

Nimitz, vloženo 20:21:42  16. 02. 2008
	(tedy doufám, že to nespadá do té kategorie s morbidním či nechutným obsahem)

Nimitz, vloženo 20:19:52  16. 02. 2008
	Příběh mouchy Bzzz! Bzzzzz! Bzzzzzzzzzz! Bzzzzzz! Bzz Bzz Bzz Bzzzz Bzzzz Bzzzz Bzz Bzz Bzz!!! PLESK!

Fionor, vloženo 17:58:46  15. 02. 2008
	Stále nepřestávalo pršet. Měla toho už plné zuby a zoufale žmoulala límec promoklého kabátu, který od včerejšího dne stále nestačil uschnout. "Copak to nikdy neskončí?" vykřikla a vztekle jím mrštila do kouta a rozeběhla se do do tmavých útrob provlhlého bytu... ...a přehlédla nádherný západ slunce na opoceném okně.

Zpět