|
Teď.
A teď je čas na facebookovský status: Jdu sehnat něco k jídlu.
Hovadina je silně relativní... Někdo prostě bez hovadin nemůže žít. Někdo nedokáže žít s hovadinama. Co je pro mne sklenice, je pro Jelzina hovadina (pokud není sklenice plná piva) a ztrácí zájem. Kdyby sklenice byla pro mne hovadina (plná piva), ztratil bych zájem a kousl bych si do tužky, což zní dostatečně jako hovadina na to, aby to mohlo být pravdivé a přitom se jedná o pouhou snahu ukojit základní pudovou složku své osobnosti, jen prezntovanou poněkud nešikovnou formou (jako opice s plechovkou... nediskutujme o opicích a plechovkách, to je hovadina)... Čili pokud teď odejdu, nikdo to řešit nebude, protože si toho do příštího příspěvku nevšimnete. Pokud tu zůstanu, stejně si mne do příštího příspěvku nevšimnete a tudíž tohle vše řešit je hovadina.
+UPOZORNĚNÍ: Tohle není rejpání, jen sled myšlenek... Veškerou psychickou újmu si bere na svědomí Karel. Kde, to nevím.+
Každopádně musím říct, že hovadina je nádherný, český slovo... a univerzální... |