 |
SLUNEČNICE (Jaroslav Hutka)
1. Je to všechno strašně dávno - slunce bylo větrem milováno,
těhotné slunce se jen usmívalo -
a proto tam ta slunečnice je.
2. V okně domu slunečnice stojí -
Ten barák za chvíli ztrhnout mají jen malé děti si šeptají -
prý k čemu tam ta slunečnice je.
3. Člověk jak slunce dobrý není - nálady svý jak počasí mění,
nevšímá si střech, jde po dláždění - a proto tam ta slunečnice je.
4. Slunečnice se právem k slunci hlásí -
svou hlavu za ním otáčí,
a člověk si v závisti hlavu srazí - a proto tam ta slunečnice je.
5. Slunce neobléká šaty nedělní - svou nahotou morálku lidí raní,
holky mám rád, když jsou slunci podobný -
a proto tam ta slunečnice je.
6. Kdyby každá holka slunečnicí byla -
to by náš život byl roztančená víla,
ale život je šašek a blázny z lidí dělá -
a proto tam ta slunečnice je.
7. Ona prý jen po mejdanech běhá - jen zlej ďábel se v jejích očích míhá,
ale když líbá, tak padá z tebe tíha -
a proto tam ta slunečnice je.
8. Mám také přání, když hvězda padá - chci aby ta holka byla pořád mladá,
mladá mládím, co na lidský řeči nedá -
a proto tam ta slunečnice je.
9. Až půjdeš domů časně ráno -
budeš mít se sluncem ujednáno,
že štěstím zkropí tvoji duši -
a proto tam ta slunečnice je. |
