 |
Jak vznikají dvouvaječná dvojčata se dá odhadnout z názvu, ale jak vznikají jednovaječná není až tak jasné - špekulovali jsme nad tím s mámou dost dlouho. No já jsem se to teď šprtala na zkoušku z histologie a embryologie, tak jsem se pokusila sepsat to nejzajímavější, i když teda nevím, jak moc zajímavé vám to bude připadat. (BTW právě šprtám na zkoušku z fyziologie a ta je o mnoho zajímavější, tak pokud máte něco, co by vás zajímalo z funkce lidského těla, ráda to napíšu!)
 Jak vznikají dvojčata?
Výskyt vícečetných těhotenství:
dvojčata: 1:100 porodů
trojčata: 1:10000 porodů
čtyřčata: 1:1000000 porodů
Dvouvaječná dvojčata
vznikají při oplození dvou vajíček dvěma spermiemi. Při ovulaci se tedy musí uvolnit dvě vajíčka najednou. Dvojčata se vyvíjí odděleně, každý plod má vlastní zárodečné obaly i placentu. Mohou být různého pohlaví a každý má jinou genetickou výbavu, stejně jako normální sourozenci. Údajně je sklon k rození dvouvaječných dvojčat dědičný a může se šířit v ženské linii rodu.
 Jednovaječná dvojčata
vznikají při oplození jednoho vajíčka jednou spermií a následným rozdělením zárodku při dalším vývoji. Mají proto vždy stejné pohlaví. (O pohlaví rozhoduje spermie, která nese buď X = holčičí nebo Y = klučičí chromozom, vajíčko má vždy X.)
1) Pokud se zárodky oddělí ve dvoubuněčném stádiu, mají také každý vlastní zárodečné obaly a placentu. Do této kategorie patří 34% jednovaječných dvojčat.
2) Pokud se zárodky oddělí ve vícebuněčném stádiu, mají společný vnější plodový obal, ale každý vlastní vnitřní plodový obal. To je asi 65% jednovaječných dvojčat.
3) Zárodky se mohou rozdělit i v pozdějším stádiu, kdy už se buňky stavebně rozlišují a mohou tak mít společný vnější i vnitřní plodový obal. To se však stává asi jen v 1% případů.
Také se může stát, že nedojde k úplnému oddělení zárodků a vznikají siamská dvojčata. Výjimečně může dojít i k srůstu původně samostatných dvojčat.
K nárůstu vícečetných těhotenství přispělo v minulosti umělé oplození. Bylo zvykem transportovat do dělohy dvě a více embryí, aby se zvýšila pravděpodobnost těhotenství. To vedlo ke zvýšenému počtu vícečetných těhotenství, proto se dnes většinou transportují maximálně dvě, ale stále častěji jedno embryo. Zdá se však, že embrya z umělého oplození mívají větší potenciál k dalšímu dělení, což může vyústit ke vzniku jednovaječných dvojčat. Rizikem je i léčba neplodnosti hormonální stimulací cyklu, kdy je větší pravděpodobnost, že se uvolní více vajíček.
 Chiméra
Chiméra byla ve starověkém Řecku příšera složená z těl lva, kozla a hada.
Chiméra v biologii je jedinec, který je tvořen dvěma i více buněčnými liniemi s různou genetickou výbavou. Na počátku máme dvě vajíčka oplozená dvěma spermiemi, ty se ale uhnízdí v děloze tak blízko sebe, že dojde k promísení jejich buněk a dál se vyvíjí pouze jeden zárodek.
K odhalení chimérismu u lidí došlo poměrně nedávno v USA, když se při rozvodovém řízení stalo, že se shodovalo DNA dětí a otce, ale neshodovalo se DNA matky. Až později se zjistilo, že matka byla chiméra a vaječníky měly jinou DNA než buňky, které se odebíraly na testy. S trochou nadsázky můžeme říct, že tedy porodila děti své nenarozené sestry.
(Pro zvědavce to byly případy Karen Keegan a Lydie Fairchild.)
Problém může nastat, když jsou původní "dvojčata", ze kterých vznikla chiméra, opačného pohlaví, jedinec pak může mít známky pohlavní obojetnosti (hermafrodit). Dočasnou chimérou se člověk stává při transfúzi krve od dárce nebo při transplantaci.
Otázky:
1) Proč mají jednovaječná dvojčata vždy stejné pohlaví?
2) Jak se přišlo na to, že existuje chimérismus u lidí? |